Rozhovor_ASB #112

Architektura pro veřejný sektor. 

Miroslav Vodák (*1979) je absolventem Fakulty architektury ČVUT. Architektonickou praxi získal v ateliérech A8000 Střítecký Krupauer a CGA Architects v New Yorku. Kromě projektové praxe se jako člen spolku CBArchitektura, který byl nominován na cenu Architekt roku 2018, věnuje propagaci architektury veřejných staveb a veřejného prostoru, organizaci architektonických soutěží a je členem Komise pro architekturu a územní plánování města České Budějovice.

Jaká je situace v České republice s výstavbou pro veřejný sektor (do doby zavedení opatření při pandemii koronaviru)? K jakému vývoji došlo za posledních 5, 10 let?

Podle statistik objem financí na investice ve veřejném sektoru dlouhodobě rostl. Česká republika potřebuje kontinuálně stavět a opravovat jak veřejné stavby, tak veřejná prostranství, a to pokud možno v kvalitě, která je srovnatelná například s Rakouskem. Nejsme rozvojová země, rozhodně nejsme chudá země a stavět se tu bude. Otázkou je jak. Měli bychom se zajímat především o komplexní kvalitu samotných staveb, což úzce souvisí s přípravou projektu a způsobem výběru architekta. Veřejní zadavatelé, především obce, už často nechtějí soutěžit nejlevnějšího projektanta studie, ale zajímá je celý proces.

Architekti v soutěži_ERA21

::ERA21 #02/2020_TOMÁŠ ZDVIHAL: 30 LET SOUTĚŽÍ V ČR::

V letech 1993–2019 bylo vypsáno celkem 632 architektonických soutěží s doložkou regulérnosti. Před sedmi lety provedl časopis ERA21 analýzu soutěží za období 1993–2012 na základě tehdy dostupných dat. Nyní předkládáme aktualizovanou a podrobnější analýzu vycházející z databáze, kterou od roku 2014 spravuje platforma CBArchitektura. Data jsou získávána z veřejně dostupných zdrojů, jako jsou Věstník veřejných zakázek a Registr smluv, a komunikací s jednotlivými aktéry. Historická data vycházejí z dobových odborných periodik a archivu pracovní skupiny pro soutěže ČKA. Z porovnání obou analýz vyplývá, že počet každoročně vypisovaných soutěží v posledních letech roste. Přesto je soutěží stále málo – jejich prostřednictvím se zadávají v průměru jen asi 2 % stavebních zakázek v ČR. Rozsáhlou analýzu najdete na webu

  https://www.era21.cz/cs/clanky/clanky/2020-05-05-30-let-soutezi-v-cr/

Stadtlekture Budweis

Vernisáž katalogu budějovických proejktů od studentů architektury TU Wien.

Dlouhý most slaví 20 let

Dílo architekta Romana Kouckého je dlouhé skoro 100 metrů a výjimečně unese až 196 tun. Jeden z hlavních symbolů Budějovic slaví výročí. Zdroj: 5plus2 / 19.10.2018

CBArchitektura - finalista ARCHITEKT ROKU 2018

Počátkem léta vybrala odborná porota pět finalistů soutěže Architekt roku 2018. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese. Slavnostní vyhlášení výsledků již desátého ročníku soutěže proběhne 11. září 2018 v prostorách CAMP v Praze.

Finalisté - Architekt roku 2018

Snahou poroty je komplexní hodnocení jednotlivých nominovaných. „Sledujeme celkový přínos nominované osobnosti pro společnost, její profesní a morální integritu, vliv na vznik kvalitní architektury a rozvoj prostředí, odbornou úroveň i osobní nasazení,“ říká člen poroty Josef Pleskot. Do finále postoupilo pět osobností a porota rozhodla také o udělení jednoho čestného uznání.

CBArchitektura, Zdeněk Fránek, Petr Hájek, Petr Hlaváček, MJÖLK architekti

Cena Architekt roku nehodnotí celoživotní dílo, ani nehledá nejlepší stavbu uplynulého roku. Jejím cílem je ocenit osobnost, která v posledních pěti letech významným způsobem přispěla ke vzniku kvalitní výstavby či projevila angažovanost na poli architektury. „Udělením tohoto ocenění se snažíme poukázat na význam 
a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž usilujeme o šíření osvěty a propagaci architektury“, říká předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal. 

Nominace - Architekt roku 2018

Členové letošní poroty (architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Regina Loukotová, Marcela Steinbachová 
a vítězka loňského ročníku soutěže, umělkyně Kateřina Šedá) posuzovali 16 nominací, mezi nimiž se objevili Petr Hájek, Emil Přikryl, Martin Rajniš, Marek Štěpán, David Kraus, Klára Brůhová, Libor Foukal, Leoš Válka, Dagmar Vernerová, Yvette Vašourková a Igor Kovačević, Milena Hauserová-Radová, Mjölk, CBA - Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, Zdeněk Fránek, Petr Hlaváček i Roman Koucký. Jedná se především o projektující architekty, ale najdeme mezi nimi i teoretiky, kurátory, vydavatele odborných publikací, pedagogy, zástupce institucí a další podporovatele architektury. Porotci v diskusi upozornili také na další jména, organizace či uskupení, která by si zasloužila pozornost. Připomněli rovněž význam pozice městského architekta, který se začíná v českých sídlech stále častěji uplatňovat.

Zdůvodnění poroty

Mirek Vodák a Tomáš Zdvihal. Dva architekti, kteří se systematicky zabývají současnou architekturou Českých Budějovic. Přednáší, diskutují, inspirují, srovnávají, vysvětlují, kritizují, organizují. Nedávno vydali průvodce architekturou, který popisuje pozadí vzniku staveb z veřejných zdrojů v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku. Jsou zváni k prezentacím po celé republice a výrazným způsobem přispívají k lepšímu pochopení role architektury ve společnosti.

Zakladatelé platformy: Ing. arch. Miroslav Vodák, Ing. arch. Tomáš Zdvihal

Další členové platformy: Ing. arch. Kateřina Landová, MgA. Ing. arch. Dita Zdvihalová

Spolupráce na akcích ve veřejném prostoru: Ing. arch. Barbora Jandová, Ing. arch. Karolína Röschl, Mgr. Petra Lexová, Mgr. Hynek Látal Ph.D, Michal Škoda

Když se soutěží domy

Postřehli jste? Veřejnost už zná budoucí podobu Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích. Ve hře, a to doslova, však bylo více návrhů na dostavbu budovy. Nejlepší z nich určila architektonická soutěž. TEXT: DAVID NEBOR FOTO: PAVEL DOLEJŠÍ A ARCHIV - ČASOPIS BARBAR 06/2017

Budova Jihočeské vědecké knihovny stojí v čele Lidické třídy v Českých Budějovicích od roku 1975. Původně sloužila jako Muzeum dělnického revolučního hnutí, knihovnou se stala až po sametové revoluci roku 1990. I přes kvalitní konstrukci budovy odhalil čas její nedostatky. Po více než pětadvaceti letech provozu je technický stav knihovny neuspokojivý. Navíc potřebuje rozšířit plochu k volnému výběru knih, tak k jejich skladování. Proto se vedení Jihočeské vědecké knihovny rozhodlo zadat soutěž o návrh na dostavbu budovy. 

Jak porozumět architektuře

Občas se nás lidé ptají, jak poznají dobrou architekturu, když ji třeba až tak nerozumí. Jedno z možných kritérií je, že o dobrých domech se dobře píše. Nefunguje to vždy a všude, ale pro laika to může být jisté vodítko. V textu jdou popsat kvality projektu a v rozhovoru s architekty způsob jejich uvažování. Tak jde porozumět architektuře.

Komunitní centrum Máj je, společně s parkem 4 Dvory, pravděpodobně nejpublikovanější budějovickou stavbou od roku 2000. Aktuálně se o něm můžete dočíst v magazínu PRO PAMÁTKY, je také ve starších číslech Art+Antiques, ERA21 a najdete ho i v ročence Česká architektura 2014-15. To všechno jsou seriozní respektované zdroje informací, které mají redakční rady nebo jiný způsob selekce projektů.

Architektúra ako obraz spoločnosti / Creative industry Košice

Foto: Kulturpark Košice / CE∙ZA∙AR 2014 / ZeroZero

Dbať o verejný priestor sa dá aj systematicky a férovo. Píše o tom kniha Průvodce architekturou: Jihočeský kraj a Horní Rakousko, ktorej autori uvádzajú príklady dobrej praxe. Mapovali verejné stavby od najmenších dedín po širšie regióny, vyhlásené verejné súťaže, realizáciu projektov a ich výsledky.

“CBArchitektura je neformálne združenie architektov, ktorí cítia nepísanú zodpovednosť k svojmu mestu a kraju a snažia sa ovplyvniť ako jeho súčasnú podobu, tak diskusiu o dlhodobejších víziách. Cieľom projektu nie je navrhovať konkrétne stavby, ale vytvoriť platformu pre zdieľanie názorov o súčasnej architektúre a urbanizme. Sme totiž presvedčení, že architektúra je obrazom spoločnosti a že nás obklopuje každý deň, po celý život.”

CBArchitektura v bulletinu ČKA a na webu City:One

Recenze Průvodce architekturou v Bulletinu ČKA 17/1 a odkaz na blogu City:One.

"V Budějovicích mě mrzí současný stav plaveckého stadionu od Bohumila Böhma ze šedesátých let. Sice to není památka, ale s postupujícími opravami se postupně ztrácí charakter stavby." Mirek Vodák - anketa Ochrana památek v České republice - Bulletin ČKA

Příklady dobré praxe

V České republice se ročně do veřejných staveb investuje něco mezi 50-300 miliardami korun. Jaká je kvalita architektury, pokud je nejčastější kritérium výběru architekta i dodavatele nejnižší nabídková cena? A jde to i jinak? Příklady dobré praxe z několika menších českých měst ukazují, že ano. Přednášky architektů Miroslava Vodáka a Tomáše Zdvihala volně navazují na dlouhodobý projekt CBArchitektura "Průvodce současnou jihočeskou a hornorakouskou architekturou 1990-2016".

Proběhlo: Brno - VUT, Benešov, Jablonec, Křemže, Nitra, Plzeň, Praha - OTTA ČKA, Prachatice, Týn nad Vltavou, Velešín, Vimperk / Připravujeme: Nepomuk

Přednášku pro veřejnost nebo zastupitelstvo (90 min plus diskuse) lze domluvit na cbarchitektura@gmail.com 

Novodobí eklektici Caruso St John

Novodobí eklektici Caruso St John / Petra Lexová ERA21

Britské architektonické studio Caruso St John se v Čechách poprvé představilo v roce 2014 přednáškou Adama Carusa Klam modernismu v pražském kině Světozor, pořádanou spolkem Kruh v rámci cyklu Švýcarsko-české inspirace. Po dvou letech se architekt do Čech vrátil, aby zde vedle přednášky v Kostele sv. Rodiny v Českých Budějovicích představil i výstavu 33 soutěží, 6 projektů v místním Domě umění. Prezentace vybraných projektů vzniklých v uplynulých dvaceti šesti letech přibližuje podstatu staveb Caruso St John, eklekticky spojujících vlivy minulosti. 

Kdybychom se pohybovali na poli módy, lze jejich stavby označit jako „na míru padnoucí“ a „nadčasové“. Oproti řadě velkých světových studií jejich projekty nepodléhají diktátu modernosti a zříkají se efektního designování. Namísto toho vytvářejí jasně budovanou silnou formu s promyšleným členěním vnitřního prostoru. Studio na projektech pracuje i řadu let se zvýšeným zájmem o kontext místa, který se podepisuje na konečné podobě stavby. Jen samotný návrh fasády Brémské zemské banky (Brémy, DE, 2011–2016), která by respektovala kontext náměstí s gotickou katedrálou v pozadí, trval více než dva roky. Konečná šestipatrová budova s postupně se zjednodušujícím dekorem cihlového zdiva výškově reaguje na okolní zástavbu s dominujícím prvkem ústupkového pseudorománského portálu. 

Otvorená náruč sídliska / ERA21

Architektúra sama osebe nezmení situáciu / Rozhovor Petra Szalaya s Michalom Sulo

Ateliér SLLA Architects architektov Miriam Liškovej a Michala Sulo vznikol v roku 2003 v Barcelone. Dnes pôsobia v Bratislave, ale stále sa pohybujú v širokom geografickom a profesijnom poli – od projektovania masterplanu mestskej štvrte vo Viedni po rodinný dom pre kamarátov, od sociálneho projektu školy v Keni po obchodné centrum v Bardejove na východe Slovenska. V Čechách a na Slovensku sa výraznejšie zviditeľnili až minulý rok vďaka realizácii Komunitného centra Máj v Českých Budějoviciach, zaradenej do výberu väčšiny súťaží aj prehľadov novej architektúry oboch štátov. 

en— Miriam Lišková and Michal Sulo’s studio SLLA was founded in 2003 in Barcelona. Today, they are based in Bratislava but they are still active across a wide geographic and professional range – from their masterplan of an urban district in Vienna to a family house for their friends; from a social project of a school in Kenya to a shopping center in Bardejov in eastern Slovakia. In the Czech and Slovak Republics, they gained publicity last year with their realization of Máj Community Center in České Budějovice, listed in most of the competition and architectural reviews in both states. We talked with Michal Sulo about a number of things, not just the work on the community center.

Vnímání / ERA21

Ztracený a znovunalezený Samson / Filip Landa

Na athénské agoře symbolizovala demokratický střed kruhová stavba Tholos, v níž bylo Prytaneum, tj. sídlo senátorů athénské rady. Ve dne v noci bylo v Prytaneu přítomno aspoň sedmnáct senátorů, aby mohli reagovat na jakoukoli naléhavou potřebu veřejného zájmu. Od 6. století př. n. l. se Tholos stává politickým středem evropského města. Středová pozice politického dění umožnila přístup všem rovnocenným občanům. Možnost rovnoprávnosti, symbolizovaná centrálním náměstím a veřejnou rozpravou, do sebe pojala nejrůznější zájmy pomocí nenásilného přesvědčování. Právně viděno, obecní střed nepatří nikomu privátně, ale všem společně. Nápisy „jsem hranice agory“ na Areopagu oddělovaly veřejný prostor od soukromých pozemků a tvořily hranici, za kterou nesměli vstoupit občané zbavení politických práv. Historie klasického Řecka a republikánského Říma se přitom shoduje v jednom: zanikne-li obecní funkce středu, privátní zájmy vytvoří despocii jednotlivce nad prostorem polis, jenž tím ztratí schopnost symbolizace společné věci (res publica).

Průvodci současnou architekturou - Milk&Honey

Spolek CBArchitektura se již dlouhodobě snaží ovlivňovat diskuzi ve městě o veřejném prostoru i potřebě kvalitních současných staveb. Jak ukazuje nedávno skončená intervence architekta Jana Šépky, často se jedná o boj s větrnými mlýny, kdy se v duchu přehnaného patriotismu bojíme čehokoliv nového. O to více je zde potřeba ukazovat, jak může současná architektura vypadat a jak lze za pomoci promyšlených zásahů vytvářet smysluplný prostor pro život / Petra Lexová - Milk&Honey

Primárně je někdy potřeba vystoupit z bubliny známého a nahlížet možné řešení rozšířenou optikou. Tu v brzké době nabídne i připravovaný knižní průvodce, který je výsledkem několikaletého mapování současné architektury v Jihočeském kraji a Horním Rakousku financované z veřejných prostředků, jehož autory jsou Tomáš Zdvihal a Mirek Vodák. Kniha se bude jmenovat „Průvodce architekturou: Jihočeský kraj a Horní Rakousko. Příklady dobré praxe 1990– 2015“, vydá ji tiskárna Karmášek a od konce října bude k zakoupení v Domě umění v Českých Budějovicích.

Milk&Honey 9 / Vorarlbersko

Článek převzatý z časopisu Milk&Honey 9

autor: Tomáš Zdvihal

Daleko od velkých metropolí, mezi údolím Rýna a Arlberským průsmykem, se v posledních třiceti letech vyvinul jeden z nejzajímavějších a nejdynamičtějších regionů evropské architektonické scény. Druhá nejmenší spolková země v Rakousku, počtem obyvatel spíše větší město, těží ze silného respektu k přírodním zdrojům, kterým je především zdejší dřevo a regionálním řemeslům, zejména tesařské tradici. Na druhé straně je Vorarlbersko velmi vyspělým průmyslovým regionem se zaměřením na kreativní odvětví, textil a stavebnictví a zároveň je průkopníkem v ekologickém myšlení. Kombinací tradičních a moderních přístupů vzniká unikátní stavební kultura, kdy je 20% veškerých novostaveb ze dřeva a celých 66% energeticky úsporných. I díky tomu je dnes Vorarlbersko regionem s nejvyšším počtem dřevostaveb v Evropě.

ASB / Soutěže: Inspirace z Rakouska?

Článek převzatý z časopisu ASB - 05/2015 

Občanské sdružení CBArchitektura se dlouhodobě věnuje propagaci architektury z veřejných rozpočtů. Protože jeho členové jsou z Českých Budějovic, sledují především místní situaci a často ji srovnávají se sousedním Rakouskem. Proč tomu tak je, nám v rozhovoru vysvětlil architekt Miroslav Vodák.

Jak je na tom současná jihočeská architektura v porovnáni s tou hornorakouskou a můžeme ji vlastně porovnávat?

Pokud chceme mluvit o konkurenceschopnosti České republiky, tak k tomu kromě českých výrobků a služeb samozřejmě patří i architektura, protože vytváří životní prostor, kde se odehrává většina našeho života. Srovnání s Rakouskem je zajímavé tím, že jde o zemi s podobným urbanismem i krajinou, ale s vyspělejší ekonomikou a stavební kulturou, ke které snad v dohledné době také směřujeme. Některé naše stavby jsou už dnes plně srovnatelné, ale ten rozdíl je vidět na stovkách průměrných zakázek. Stavební náklady na realizaci jsou přitom v Rakousku vyšší zhruba jenom o čtvrtinu a vznikají především v souvislosti s důrazem na technologie a veřejný prostor.

Architektura, věc veřejná

MF DNES 17.2.2015

Jiné důležité otázky

Tři odkazy na téma aktuální diskuse o současné architektuře a stavbě města. 

Adam Gebrian / Echo24 / 1.1. 2015

‚Vzniklo u nás v posledních dvaceti pěti letech v architektuře něco skutečně výjimečného, něco co snese světové srovnání, tedy kromě Tančícího domu?‘ S touto novinářskou otázkou jsem se v poslední době setkal už několikrát, a nikdy nevím, jak na ni mám odpovědět.

Before / After

Je skvělé, když vám starosta ukáže, co dělal poslední 4 roky ... 

Architektura je o souvislostech konkrétního místa a Budějovice nejsou New York. Nemůžeme vzít jejich řešení a zkopírovat ho k nám. Něco by fungovalo a něco ne. Ale můžeme se inspirovat přístupem k řešení problému a využití příležitosti. Starosta New Yorku Michael Bloomberg převzal úřad několik týdnů po událostech 11.září 2001, kdy byl postaven do nelehké situace, obnovit nejenom oblast dolního Manhattanu, ale především důvěru Newyorčanů v celý systém řízení města. Za dvanáct let, z nichž polovinu byla ekonomická krize, prošel New York výraznou proměnou, která se týkala především veřejných prostranství.

Celý proces jde dobře pochopit z rozhovoru s Janette Sadik Khan / NYC Department of Transportation anebo Alexandrem Washburnem / NYC Chief Urban Designer.  http://www.nyc.gov/html/dot/html/home/home.shtml

Bilbao efekt - MF Dnes

V souvislosti s chystanou stavbou Kulturního a kongresového centra Antonína Dvořáka (Rejnok) bych si dovolil zpochybnit názor, že samotná architektura domu zajistí jeho fungování takovým způsobem, aby byl pro naše město skutečným přínosem ve všech souvislostech, ve kterých podobné projekty fungují v zahraničí. Podle dostupných informací a dosavadního průběhu si dovolím tvrdit, že pokud se výrazně nezmění přístup města a investora, tak projekt Rejnoka nebude úspešný, protože mu chybí tři základní věci. Nástroj, produkt a místo. 

Pro srovnání uvedu příklad Guggenheimova muzea v Bilbau. Nikoliv proto, že by byl nejlepší, ale protože výraz „Bilbao efekt“, a s ním spojené očekávání, se mezi laickou veřejností objevuje poměrně často. Mylně se pak interpretuje tak, že souvisí pouze se vzhledem stavby. Na první pohled je zřejmé, že finanční, urbanistické i společenské souvislosti jsou jiné, přesto lze najít paralelu, která ukazuje na pravděpodobně chybný koncept celého záměru v Budějovicích.