Soutěž_Náměstí Jiřího z Lobkovic

Rada městské část Praha 3 schválila výsledky architektonické soutěže na náměstí Jiřího z Lobkovic. V konkurenci 11 soutěžních návrhů zvítězil návrh architekta Martina Stáry a jeho týmu ze studia Perspektiv, který na hodnotícím zasedání vybrala soutěžní porota složená ze zástupců městské části a nezávislých architektů. Cílem soutěže bylo najít tým s nejvhodnějším přístupem k obnově náměstí z pohledu architektonického, krajinářského, dopravního i technického řešení. Městská část na přípravě soutěže spolupracovala s Českou komorou architektů (ČKA) a organizací CBArchitektura, která se soutěžím věnuje dlouhodobě. Soutěž o návrh je odbornou veřejností doporučována jako nejlepší a nejtransparentnější způsob zadání na projekt veřejné stavby.

JAN ŠÉPKA - VNÍMÁNÍ

Projekt je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást a dominantu veřejného prostoru, a jak vnímáme některé skryté prostory, které nám poskytují společenské a kulturní vyžití.

Barokní Samsonova kašna umístěná na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města. Její umělecká kvalita je nezpochybnitelná a v současné době si nikdo z nás nedokáže představit náměstí bez této dominanty. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme již jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme již o podstatě této památky, ani o vztahu k prostoru velkorysého náměstí.

Naopak prostory prvního patra Domu umění, které v posledních letech nabízí velmi atraktivní umělecké zážitky, jsou před našimi zraky zastřeny. Návštěvník neznalý situace, galerii těžko hledá. Je zřejmé, že určitá forma utajení prostoru galerie může být i výhodou, nicméně prožitek z výstavy a případná diskuze o umění a kultuře se vytrácí z našeho běžného denního repertoáru.

A Square of České Budějovice

MEZINÁRODNÍ ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ CENTRAL GLASS 2014, JAPONSKO
MARIKO OKUMURA, MIROSLAV MALÝ, ZDENĚK CHMEL

In 1265, the “Forum Civitalis” was founded as the symbolic space for the citizens of České Budějovice. Considering the historical background, the state of this square and the social situation seem to be interdependent. Today’s issue in this city is the less communication between people caused by the social divide. In the proposition, the rigid grid present in the periods of totalism is broken by introducing natural and human irregularity. We are convinced that the nature of the boundary in urban planning is associated with the non-physical human boundary. This is the symbol to fictionalize the future society.

Více informací na www.chmel-architekti.cz/

Na jednom místě: 14 studentských projektů pro České Budějovice prezentované na CBA

Za 3 a půl roku jsme na blogu CBArchitektura prezentovali 14 školních projektů na konkrétní místa v Českých Budějovicích. Některé jsme sami navrhovali a jdeme tak s kůží na trh, některé jsme iniciovali a konzultovali, u dalších jsme nebyli, ale připadaly nám kvalitní.Všechny projekty mají několik společných znaků. Zabývají se místy, která architekti považují za nejproblematičtější, především pak v těsném okolí historického jádra (nejčastěji Senovážné náměstí). Cílem většiny projektů bylo doplnit stávající fungující strukturu města. Převládají stavby s veřejnou funkcí (muzea, galerie, knihovna, školy).

Tyto projekty si nekladou za cíl realizovat konkrétní stavbu, spíše se snaží upozornit na problémy, hledat možná řešení a iniciovat diskuzi. Některá města se školami architektury cíleně spolupracují. Má to totiž několik výhod. Získáváte názory od mladých lidí, kteří ještě nejsou tolik zatíženi pravidly. A jediné, co vás to většinou stojí, je váš čas (a samozřejmě i spoustu času studentů a pedagogů). Studentskými pracemi samozřejmě nemůžete nahradit architektonickou soutěž, nebo výběr  architekta pro realizaci záměru. Můžete však získat kvalitní analýzu, která vám pomůže definovat konkrétní zadání.

Je město připraveno na parkovací dům?

V těsném sousedství historického jádra se připravuje projekt, po kterém město i veřejnost již dlouhou dobu volá. Parkovací dům na rohu ulic F.A.Gerstnera a Goethova. Loňský rok se mluvilo o 200 parkovacích místech (150 pro veřejnost), dnes se mluví dokonce o více jak 300. Pokud radnice nechce připustit definitivní ucpání historického jádra automobily, mělo by začít připravovat strategii, jejímž cílem by mohlo být zrušení všech 139 parkovacích míst v historickém jádru pro přespolní a proměna na obytný veřejný prostor, např. formou Shared space, kdy jsou si všichni účastníci provozu rovni, protože zde neexistují dopravní značky, ani rozdělení na chodník a vozovku. Nejlepším nástrojem je samozřejmě ideová architektonická soutěž, kde spojí síly architekti, dopravní inženýři, sociologové a další odborníci. Proč? To se dočtete zde

Ve srovnání je použito náměstí a kruhový objezd u Globusu ve stejném měřítku.

Text / Tomáš Zdvihal

PS. Tento příspěvek jsem doplnil o volumetrickou studii parkovacího domu, kterou jsme kdysi prezentovali investorovi i magistrátu. Jedná se pouze o koncept a realizován bude jiný projekt od jiného architekta / MV

České Budějovice - tři doteky centra / Kateřina Richtrová

Diplomní projekt / Technická univerzita v Liberci, fakulta umění a architektury / 2010

České Budějovice - tři doteky historického centra

Autor: Kateřina Richtrová

Vedoucí práce: Prof. Ing. arch. Akad. Arch. Jiří Suchomel

Práce dává do souvislosti tři proluky v centru Českých Budějovic. Řešená místa se dotýkají hranice původního opevnění a čekají na nové využití. Dvě „náměstí“ a jedna „ulička“. Tyto veřejné prostory ztělesňují nepochopení města, i samotných významů slov „náměstí“, „ulice“, „veřejný prostor“, „městská zeleň“.

Den architektury 2012

České Budějovice a jejich náměstí, domy, lidé, auta, stromy

Kam směřuje náš veřejný prostor aneb Budějovická náměstí v 21. století. Jaká je kvalita a cena nejvýznamnějších veřejných prostorů v našem městě? Jsou auta veřejným nepřítelem číslo jedna? Slouží veřejná zeleň svému účelu? Jde v centru prosadit udržitelný rozvoj a jaké jsou jeho limity? Procházka a diskuze s autory projektu CBArchitektura, architekty Mirkem Vodákem a Tomášem Zdvihalem, přiblíží proměny náměstí Přemysla Otakara II. a historii, současnost a budoucnost náměstí Senovážného a Mariánského.

sraz: ne 30. 9. 15:00, u Samsonovy kašny                                         http://www.denarchitektury.cz/

Foto: Libor Fousek

6 x 66 let v leteckých snímcích

Strategické souvislosti maloměsta

Po roce 1989 nás urbanisté ze západní Evropy varovali před jedním fenoménem, se kterým se potýkali už několik desetiletí. Je to vylidňování centra města, spojené s úbytkem atraktivního veřejného prostoru. Ten je tvořen mimojiné různorodou strukturou obchodů a služeb, které se z ulice přesouvají do interiéru hypermarketů. Za posledních 22 let jsme bohužel jejich teorii dokonale potvrdili a jen velmi pomalu se budeme vracet k normálnímu stavu.

Z náměstí jsme udělali kruháč. To je trapné. (Deník 10/10/2011)

Kancelář má v Krajinské ulici, takže denně vnímá, jak centrum Budějovic zaplavují auta, i to, jak z něho mizí normální život. Trochu překvapivě, vzhledem k tomu, že je architektka, nepovažuje za největší stavební vřed města nějakou budovu, ale kalamitní dopravní situaci. „A nikdo zatím nevyjádřil, jak významně všechny satelitní výstavby zatěžují město, protože všichni ti lidé se přesouvají auty. Žijeme v divném, unaveném, trošku maloměšťáckém prostředí, jsme zatopeni auty a neodehrává se tu nic,“ říká šestapadesátiletá Hana Urbancová.

Která českobudějovická stavba vás v poslední době zaujala?

Asi bych pořád ještě vyzdvihla jako dobře udělanou dostavbu radnice. Není tak moc vidět, ale přitom je v tom veliká kvalita, filozofie a užitá hodnota. Byla kolem ní velká, a úplně zbytečná, diskuse s památkáři, což je ale v Budějovicích skoro vždycky, když se staví nějaká větší věc.

133 krát 133 metrů má naše náměstí

Ani nemusím říkat jeho jméno a vy určitě víte, které to je. Žádné jiné podobné tu totiž nemáme. Renesanční podloubí, radnice a kašna patří svým měřítkem k největším v zemi. Od kolegy architekta jsem slyšel názor, že je tak velké, až si s ním budějčáci neví rady. Asi má pravdu, jinak bychom na něm nedělali parkoviště.