České Budějovice - tři doteky historického centra
Autor: Kateřina Richtrová
Vedoucí práce: Prof. Ing. arch. Akad. Arch. Jiří Suchomel
Práce dává do souvislosti tři proluky v centru Českých Budějovic. Řešená místa se dotýkají hranice původního opevnění a čekají na nové využití. Dvě „náměstí“ a jedna „ulička“. Tyto veřejné prostory ztělesňují nepochopení města, i samotných významů slov „náměstí“, „ulice“, „veřejný prostor“, „městská zeleň“.
Smyslem práce je doplnit městskou strukturu – a nalézt přirozený poměr mezi veřejným a soukromím. Propojit cestu zeleně a cesty dopravy. Obohatit město o nová příjemná prostranství. Každé z řešených míst potřebuje jiný přístup, a je proto třeba rozluštit současné i dřívější vztahy a volná místa doplnit. Způsob doplnění vychází z celkového uvažování o celku, o tom, co je pro město přirozené. O náměstí, městských sadech na místě původního opevnění a přirozené cestě lidí.
3 analýzy -
1./ analýza vede k místům, které je třeba podpořit a kterým je hlavní náměstí / Mariánské a Senovážné náměstí jsou chybně označována „náměstí“ (pozůstatek původních náměstí před branami) a dnes ve struktuře města nefungují
2./ analýza vede k podpoření přirozených cest / nová pěší zóna sleduje přírodní pás volné zeleně na ose - Staroměstské předměstí - Sady - Vídeňské předměstí
3./ území hradebního pásu - dnes - zelený park / analýza rozděluje zeleň v místě původních hradeb - park Na Sadech a na náletovou zeleň, která vznikla v místech nevyužitých. Na nich je doplněna struktura města.
Výsledek analýz a doplnění struktury města na nevyužité ploše
- jedno náměstí
- cesta skrze město
- podpoření a vymezení městských sadů na původním území hradeb, v místě náletové zeleně doplnění chybějící zástavby
Cesty se doplněnou strukturou vymezí a město se propojí. Dvě z doplněných proluk jsou součástí předměstí (Pražské a Vídeňské), třetí součástí historického jádra města (Hradební ulice).
Doplněním struktury chybějícího města se zpřehlední cesty a veřejná prostranství. Na dnešním rozšířeném Mariánském náměstí se podpoří Pražská třída, na Senovážném náměstí - se definuje veřejný prostor před vstupem do jihočeského muzea, z úzké Hradební uličky okolo centra bude opět ulička.
Na příkladě doplnění jednoho z míst - proluky ve vnitřním městě a obnovením tím části úzké Hradební uličky, je navržen konkrétní princip zacházení.
Text / Kateřina Richtrová
konkrétní projekt - malé byty v centru města - v Hradební ulici přidám .. Katka
OdpovědětVymazatHodně by záleželo, jak by byly samotné stavby vyřešeny. Zdali by např. měly veřejný/průchozí vnitroblok či parter.
OdpovědětVymazatMartin
Na začátku byla řada analýz - o Mariánském jsem pak uvažovala jako blokové zástavbě Pražského předměstí, proto soukromé vnitrobloky-zahrady, z Pražské třídy živý parter – polosoukromé vnitřní dvory – zahrádky (podpoření Palackého náměstí jako centra čtvrtě a Pražské třídy s alejí stromů, cyklopruhy, živým parterem). Hradební – bydlení, soukromé. Pro Senovážné jsem si představovala budovu s městskou vybavenosti - pro jihočeskou univerzitu nebo knihovnu, jako doplnění - bydlení pro studenty, hosty. Protože tato místa jsou již dlouho nevyužitá, pro propojení města důležitá, každé z nich si zaslouží samostatné uvažování - nejlépe pro více různých možností, formou ideové architektonické soutěže. Katka
OdpovědětVymazatKoukam, ze hlavni myslenkou bylo, ze jakmile je nekde na 100m videt, je treba to rychle zaplacnout budovami. Uprimne doufam, ze k realizaci nikdy nedojde.
OdpovědětVymazatPanebože, a vám se snad ty prostory líbí? Teď, jak jsou? Vy se snad chodíte kochat výhledy do dálky na Mariánské "náměstí"? Nebo si užívat na prašnou proluku v Hradební? A kdyby někdo vyboural v centru ještě několik bloků, tak by se vám pak město líbilo víc? Já upřímně doufám, že o osudech našeho města nebudou rozhodovat lidé s vašimi představami...
VymazatPodobně jako člověk, kterému reagujete na příspěvek, souhlasím s tím, že "zaplácnout" volné prostory okolo vnitřního městě (nemluvím o Hradební, ale o obou náměstích) by byla škoda. Nicméně to, že současný vzhled není ideální, neznamená, že zastavět je jediná možnost. Jistě exituje i jiný způsob zkrášlení/lepšího využití těch prostranství.
VymazatHlavní myšlenkou určitě nebylo "něco zaplácnout", ale pokusit se současnou architekturou navázat na historický stav, kdy byla obě místa zastavěná, což má nějaké urbanistické a sociálně geografické souvislosti. Jak se píše v autorské zprávě ... "Tyto veřejné prostory ztělesňují nepochopení města, i samotných významů slov „náměstí“, „ulice“, „veřejný prostor“, „městská zeleň“ ..." Mirek Vodak
VymazatTakže zaplácnout volný prostor alespoň třípatrovou budovou ...
Vymazat