Podklad pro zřízení pozice hlavního architekta v ČB

Tento podklad pro vytvoření funkce hlavního architekta v Českých Budějovicích začal vznikat po komunálních volbách v roce 2010. Dokument se stal cennou analýzou fungování hlavních architektů větších měst v České republice a mohl by i dalším městům sloužit jako vzor. Dodnes bohužel není pozice hlavního architekta v Českých Budějovicích obsazena.


NÁVRH STRUKTURY A NÁPLNĚ ČINNOSTI ÚTVARU PLNÍCÍHO FUNKCI HLAVNÍHO ARCHITEKTA MAGISTRÁTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE
Vytvoření funkce hlavního architekta (HA) se stalo součástí volebních programů mnoha politických subjektů ve volební kampani k posledním komunálním volbám v mnoha městech ČR. Ustavení útvaru plnícího tuto funkci se pak stalo i součástí koaličních dohod a programových prohlášení vzniklých koalic (Liberec, České Budějovice).

Příčinou volání po této funkci je s největší pravděpodobností zvyšující se nespokojenost veřejnosti se stavební činností ve městech a obcích, s bezkoncepčností jejich rozvoje, s účelovým a mnohdy autoritativním zasahováním samospráv do platných územních plánů pod vlivem různých zájmových skupin a jednotlivců, se zhoršujícím se stavem životního prostředí, zejména pak zeleně, ovzduší a hluku a s většinou katastrofálním stavem dopravy, se stavem a ochranou památek v historických jádrech měst atd. Je to volání po jakési vyšší autoritě, která by v ideálním případě dokázala takovýmto stavům zabránit nebo je omezit. Je zřejmé, že taková představa o autoritě je nereálná a do jisté míry naivní. Jednak nemůže být nic nadřazeno nad platné zákony a předpisy uplatňované v rámci výkonu státní správy a nad pravomoci samosprávných orgánů obcí a měst, a jednak nelze direktivním či autoritativním subjektivním způsobem zasahovat do legislativních a tvůrčích procesů, jejichž výsledkem jsou územní plány, stavby atd.

Je tedy nutné pro smysluplné fungování HA vytvořit takové předpoklady a podmínky, které budou v souladu s platnou legislativou a zároveň umožní HA vykonávat svou funkci tak, aby alespoň částečně plnila ta očekávání, která jsou s jejím vznikem spojena.


ANALÝZA STAVU

Funkce HA nemá z hlediska platné legislativy jasnou oporu v zákonech. Proto pokud v některých obcích dnes existuje (viz přehled), jde buď o jiný název pro orgán plnící funkci orgánu (úřadu) územního plánování nebo rozhodování dle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – Stavební zákon (SZ), nebo jde skutečně o osobu nebo útvar (HA, útvar HA, odbor HA, oddělení HA, dále jen HA), jíž jsou vymezeny jen některé pravomoci orgánu územního plánování obce dle §6 SZ a jež je součástí orgánu ÚP obce a působí v jeho rámci a struktuře. Činnost HA je pak v rámci a v souladu s §18 – cíle ÚP a 19 – úkoly ÚP. V mnoha případech jsou HA přiřazeny funkce v samostatné působnosti obce. Jde zejména o fci zástupce obce jako účastníka při územních řízeních, poradního orgánu samosprávy (ZM, RM, komise, výbory) a ostatních odborů obecního úřadu nebo magistrátu (dále jen MM) nebo povinného interního vyjadřovatele k určitým záměrům jak samosprávy, tak MM (např. majetkové převody, investiční plány, rozpočet atd.), a jsou HA přiřazeny další úkoly v samostatné působnosti obce, např. pořizování nebo přímo zpracování koncepčních a strategických materiálů (SPM, generely, studie atp.) nebo jeho zásadní spolupráce na nich v případě pořizování jinými odbory MM. Dále bývají HA přiřazeny úkoly při přípravě a organizaci arch. soutěží, prezentací atp. V mnoha případech jsou HA přičleněny i určité fce v oblasti památkové péče (PP), koncepcí dopravy (D) a koncepce, tvorby a ochrany životního prostředí (ŽP), zejména zeleně, pokud nejsou tyto oblasti přímo do jeho struktury začleněny. Ve městech, kde patrně působí relativně samostatný HA, jde tedy o určitou dělbu práce mezi útvarem zajišťujícím funkci orgánu ÚP, útvarem rozvoje, orgánem PP, D, ŽP a HA a dále jde o spolupráci se SÚ při vydávání územních rozhodnutí či souhlasů (vyjádření jako účastníka řízení nebo formou interních sdělení).

Jednou z nejpodstatnějších součástí náplně činnosti HA se jeví možnost mít ucelené informace o připravovaných záměrech a stavbách jak obecných tak dopravních, o zásazích v MPR a zásazích ovlivňujících ŽP, a možnost přímo i nepřímo ovlivňovat procesy jejich přípravy a realizace. Aby mohl cokoliv ovlivnit, musí mít pravomoci. JAKÉ? Zde je úhelný kámen smysluplnosti funkce HA.
Přehled statutárních měst ČR a jejich útvarů na úseku územního plánování (ÚP) a architektury (A) (údaje dle oficiálních stránek měst a informací na internetu)
 

město	počet obyv.	příslušný odbor	HA
Brno	371 400	Odbor územního plánu a rozvoje	nemá
Ostrava	306 000	Odbor útvaru hlavního architekta	má
Plzeň	169 940	Odbor stavebně správní	nemá
Liberec	101 630	Odbor strategie a územní koncepce	nemá
Olomouc	100 360	Odbor koncepce a rozvoje	nemá
Ústí n. L.	95 480	Odbor strat. rozvoje, Odbor úz. plánování a správy majetku	nemá
České Budějovice	94 870	Odbor územního plánování a architektury	nemá
Hradec Králové	94 490	Odbor hlavního architekta	má
Pardubice	90 780	Odbor Hlavního architekta	má
Havířov	82 900	Odbor územního rozvoje	má
Zlín	75 700	Útvar hlavního architekta	má
Kladno	69 940	Úřad architektury a územního plánu	nemá
Most	67 520	Odbor rozvoje a územního plánu	nemá
Karviná	61 950	Odbor územního plánování a stavebního řádu	nemá
Frýdek – Místek	58 580	Odbor územního rozvoje a stavebního řádu	nemá
Opava	58 440	Odbor hlavního architekta a územního plánu	má
Děčín	52 260	Odbor stavební úřad	nemá
Karlovy Vary	51 320	Odbor rozvoje a urbanismu, úřad úz. plánování	má
Jihlava	51 220	Úřad územního plánování	nemá
Teplice	51 200	Odbor územního plánování a stavebního řádu	nemá
Chomutov	49 800	Odbor rozvoje, investic a majetku města	nemá
Přerov	46 250	Odbor rozvoje	má

Pokud město má odbor nebo útvar hlavního architekta, je vyznačeno, že fci HA má, i když se jedná převážně a pouze o jiný název odboru územního plánování (a architektury) (Ostrava, Hradec Králové, Pardubice, Zlín, Opava), nebo HA působí v rámci jiného odboru jako osoba nebo oddělení (Karlovy Vary, Havířov, Přerov), popř. jsou jen některé fce HA ponechány v jiném odboru (Olomouc, Ústí n. L., Č. Budějovice). U menších statutárních měst jsou fce HA i ÚP začleněny i v jiných odborech.

Prakticky nikde není vyčleněna fce HA jako samostatná osoba nebo samostatný útvar v čele s nezpochybnitelnou autoritou významného architekta, jak v mnohých představách přetrvává vzor arch. Josefa Gočára v Hradci Králové ve 20. a 30. letech první republiky, i když nešlo o fci HA, ale zpracovatele ÚP a autora mnoha staveb v HK. Zde je však příklad základu úspěšného rozvoje města, a tím byla spolupráce velkorysé autority dlouholetého starosty dr. Františka Ulricha, který dokázal během 30ti let svého působení prosadit realizaci alespoň části koncepcí významného architekta J. Gočára.

ZAČLENĚNÍ HA DO STRUKTURY MĚSTA

Začlenění útvarů plnících funkci HA nebo zajišťujících činnosti na úseku územního plánování a architektury do struktury magistrátů se v jednotlivých statutárních městech značně liší. Je to většinou dáno velikostí města, rozdělením kompetencí příslušných náměstků a dále určitými tradicemi (HK). Zvláštním případem je Praha (hlavní město) a Brno, jako největší města, kde byl bývalý tradiční Útvar hlavního architekta zrušen a min. v Brně se znovu uvažuje o jeho zřízení (a je to prosazováno těmi, kteří se podíleli na jeho zrušení). Tato města se vymykají běžné struktuře magistrátů statutárních měst (MSM.). Podobně je poněkud odlišná situace SM, která nejsou sídly krajů (kromě Havířova). Městy, ve kterých se vážně uvažuje o zřízení fce HA jsou zejména Liberec a České Budějovice, kde se tento záměr stal na základě předvolební kampaně jedním z bodů koaličních dohod.

HA jsou většinou skryti pod vedoucími OHA nebo ÚHA (Ostrava, Hradec Králové, Pardubice), dlužno dodat, že je tento VO vždy prezentován jako HA a je mu přikládána poměrně značná důležitost.

1. VEDOUCÍ ODBORU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Základní varianta je tedy fungování HA jako VO územního plánování, někde i územního rozhodování, popř. památkové péče. V HK je OHA i stavebním úřadem na úseku územního rozhodování, má tedy největší pravomoci zasahovat do přípravy staveb.
- Výhodou je, že jsou pod touto osobou soustředěny prakticky všechny činnosti v oboru působnosti HA a jeho postavení je podpořeno souladem s legislativou (SZ) a v případě HK je vybaven velkou a zásadní pravomocí (má „kulaté razítko“).
- Nevýhodou však je značný rozsah agendy vč. výkonu státní správy v přenesené působnosti se značnou administrativní a organizační zátěží. Většinou pak je zřízeno oddělení, které se fcí HA přímo zabývá, čímž však ztrácí osoba VO jako HA přímou kontrolu nad fcí HA nebo na ni v tom podstatném rozsahu prostě nemá čas. Toto velké soustředění většinou také vede k personálnímu přebujení útvaru a z odboru je více „úřad“ a z HA více správní úředník než koncepční pracoviště a odborný oponent a koordinátor

2. ODDĚLENÍ HLAVNÍHO ARCHITEKTA

Další variantou fungování HA je oddělení HA v rámci odboru např. ÚP nebo rozvoje.
- Výhodou je relativní samostatnost a hlavně přesnější a účelnější vymezení kompetencí se soustředěním se na činnosti přímo s fcí HA souvisejícími a delegovaně může být vybaven i určitými pravomocemi vyplývajícími ze SZ.
- Nevýhodou je „nižší“ postavení HA ve struktuře MM a personální „závislost“ na VO a tím i pravděpodobně horší možnosti přístupu k orgánům samosprávy i spolupráce s dalšími odbory MM.

Optimální varianta – z uvedeného vyplývá, že určitě postavení HA jako VO, ovšem mimo orgán nebo úřad ÚP, popř. PP, se zdá být z hlediska začlenění v organizační struktuře MM jako optimální.
Otázkou je však jeho vybavení potřebnými pravomocemi tak, aby mohl alespoň částečně ovlivňovat dění ve městě na úseku urbanismu, architektury a výstavby. Protože HA nemá přímou oporu v legislativě, je nutné na něj přenést určité pravomoci dle SZ (§19) – viz. 1.2, a další pravomoci, které je možné vytvořit v rámci samostatné působnosti obce (např. institut vnitřního sdělení mezi odbory, systém „kolečka“ vyjádření zejména ve stadiu ÚŘ v rámci vydávání stanovisek jinými odbory nebo zplnomocnění HA vydávat vyjádření, popř. stanoviska zástupce města jako účastníka správních řízení dle SZ ke stavbám na území města atp.).


Příklady nejčastějších kompetencí O (Ú)HA, ÚP nebo rozvoje, které by bylo možné přenést na HA (dle popisu náplně na oficiálních w stránkách měst)

A

- zajišťuje architektonický a urbanistický rozvoj města HAV ⃰
- zpracovává návrhy dlouhodobých záměrů rozvoje města HAV
- podílí se ne zpracování územních rozvojových koncepcí, generelů HAV
- zpracovává koncepce rozvoje základních fcí – bydlení, výroba, ov, sport BR
- zpracovává koncepce rozvoje dopravy všech druhů BR
- připravuje, zadává a podílí se na zpracování dopravně rozvojových dok.

           v oblasti organizace, řízení a regulace dopravy OL
           koncepcí zeleně a rekreace a koncepcí rozvoje technické infrastruktury OL
- zpracovává koncepce ochrany všech složek ŽP, rozvoje zeleně a veřejných prostranství BR

B

- vyjadřuje se k „investičním záměrům“ HK, HAV
- vyjadřuje se ke stavbám z hlediska ochrany architektonických hodnot OL
- vyjadřuje se ke stavbám z hlediska dopravních koncepcí, koncepcí zeleně a rekreace a koncepcí rozvoje tech. infrastruktury OL
- konzultuje architektonická a urbanistická řešení PA
- posuzuje stavby z hlediska A a U HAV
- dbá na uplatňování architektonicky kvalitních návrhů FM
- vnitřní sdělení pro SÚ – stanovisko k ÚŘ (ne všem – dohoda, vyžádání) PA, UL, OL
- zpracování odborných stanovisek ke stavebním záměrům pro SÚ UL
- formou konzultací, informací, stanovisek formou ÚPI vykládá ÚPn PL
- vydávání stanovisek města jako účastníka ve správních řízeních dle SZ UL, OL, ZL, ke stavbám na území města KV
- rozhoduje o oprávněných zájmech města a uplatňuje stanoviska města ve
správních říz. v celém správním obvodu UL

C

- konkretizuje ochranu veřejných zájmů PA
- zpracovává odborná stanoviska k zásadním otázkám rozvoje města PA
- vykonává servis orgánům města a odborům při řešení problematiky územního plánování, urbanismu a architektury, památkové péče a rozvoje města při přípravě investic OS
- vyjadřuje se k majetkovým záměrům města z hlediska ÚP, U, A a PP UL, ZL
- spolupracuje při tvorbě investičního plánu města OL
- vykonává poradenskou činnost pro samosprávu, výbory, komise, občany, investory a projektanty z hlediska ÚP, A a SPM, popř. zajišťuje jejich činnost OL
- navrhuje a připravuje architektonické soutěže BR

D

- zpracovává (podílí se) jednoduché urbanistické a architektonické studie PA, OL
- zpracovává návrhy na řešení dílčích urb., arch. a výtvarných problémů HK


A – oblast koncepční činnosti
B – oblast určitých „rozhodovacích – vyjadřovacích“ pravomocí
C – oblast „vnitroměstské – vnitromagistrátní“ agendy
D – oblast vlastní „tvorby“

⃰ HAV – Havířov, BR – Brno, OL – Olomouc, HK – Hradec Králové, PA – Pardubice, UL – Ústí n. L., PL – Plzeň, ZL – Zlín, FM – Frýdek – Místek, OS – Ostrava


Z uvedených příkladů vyplývá, že mnoho činností je buď „vágně“ formulovaných (je z nich patrná nejasnost nebo bezradnost, resp. snaha “nějak činnosti naplnit“), nebo naopak je formulováno s upřímnou snahou přiřadit útvaru úkoly a pravomoci, které by mohly směřovat k lepšímu rozvoji měst a které tak také fungují.

Problematická je hlavně část B, která se snaží přiřadit útvaru určité pravomoci „vyjadřování se“, „posuzování“ a „konzultování“. Zde je třeba ověřit praktické fungování takovýchto náplní činností v konkrétním městě osobně jednáním zejména v Hradci Králové, Pardubicích, Zlíně, popř. Ostravě a Havířově. Osobní jednání je třeba vést dále v Liberci a Brně, kde je velká snaha fci HA ustavit, zejména v Liberci hledají náplň a začlenění HA se stejně čistým stolem jako v CB. Uvedené příklady však přesto mohou sloužit jako vodítko pro zavedení fce HA v Českých Budějovicích.

Náplň dle části C je možno libovolně upravovat v rámci fungování vnitřní struktury MM.
Za úvahu stojí i možnost existence malého pracoviště zapracovávajícího menší studie – D.
Vhodné je o nastavení funkce jednat s ČKA a MMR.

Pozn.: Součástí dokumentu jsou rovněž přílohy popisující analýzu stavu - zprávy o výsledcích pracovních cest a konzultací fungování hlavních architektů ve Zlíně, Hradci Králové, Pardubicích, Liberci, Praze a odborech Magistrátu města České Budějovice.


ZÁKLADY ÚSPĚŠNÉHO FUNGOVÁNÍ HLAVNÍHO ARCHITEKTA
1) SPOLUPRÁCE S POLITIKY. Spolupráce odborníků přinášejících a formulujících vize a koncepce s politickou reprezentací samosprávy, která bude mít vůli (politickou) tyto koncepce dodržovat a prosazovat do realizace a ochotu odborné názory respektovat.
Samospráva musí být připravena na to, že pokud skutečně chce HA ustanovit, tak to pro ni znamená určité omezení v rozhodování. Toto omezení musí dobrovolně přijmout.
Pokud nebude tato spolupráce fungovat na základě vzájemného respektování a samospráva bude vedena spíše jinými zájmy a představami o územním plánování, architektuře a nakládání s pozemky a bude dopřávat sluchu více lobbistickým zájmům a tlakům investorů a různých zájmových skupin, nemá smysl fci HA ustanovit, nebo by byl HA vcelku rychle zrušen, jako se tak stalo vždy, když byl odborný názor v rozporu s jinými zájmy prosazovanými samosprávou (Brno).
Zároveň HA si musí uvědomit, že je odborným orgánem města reprezentovaného politickou samosprávou a že záleží jen na jeho schopnosti mít tak silné argumenty, že dojde se samosprávou ke shodě a že sám nepodlehne „jiným“ zájmům.

2) NEZÁVISLOST HLAVNÍHO ARCHITEKTA. Nezávislost je velmi relativní pojem, protože nikdo není a nemůže být absolutně nezávislý. Nejedná se v žádném případě o nezávislost absolutní (nemusí se ničím vázat), ale především o nezávislost politickou, která by měla být dána jeho začleněním do MM (i když může být tato nezávislost velmi relativní a může být snadno jako zaměstnanec vydíratelný), odbornou, která by měla být dána vzděláním, zkušenostmi a schopností samostatného koncepčního myšlení, a nezávislost na podnikání v oboru a možnost cele se této fci věnovat (zaměstnanecký poměr, otázka platu atd.). Míra nezávislosti je jednou z nejdiskutovanějších otázek postavení HA a zatím ji nikdo nedokázal v praxi ukázat. Tato míra je ale přímo závislá na míře spolupráce a respektování dle 1).

3) AUTONOMIE HLAVNÍHO ARCHITEKTA. HA by měl být relativně autonomní útvar – ani odbor s klasickou „úřednickou“ agendou, ani oddělení v rámci jiného odboru. HA by neměl být svázán přemírou agendy zejména v přenesené působnosti (raději vůbec) i za cenu zbavení se možnosti přímo zasahovat do správních řízení (např. územního rozhodování). Nejedná se o stav „dělat si co chci a kdy chci“, ale o zamezení postupného vytvoření „úřadu“ zavaleného agendou a s úředníky „vyřizujícími spisy“, což by vedlo k úplnému utlumení podstaty fungování fce HA a duplikování stávajících fungujících útvarů.

ZÁVĚR
Je velmi obtížné formulovat jednoduše náplň činnosti HA a zejména najít pravomoci, kterými by byl vybaven, aby jeho existence byla oprávněná a smysluplná a směřovala k požadovanému cíli, neboť neexistuje jednoznačný vzor a není jasná opora v legislativě.
Poznatky získané při zpracování materiálu vedou celkem k jednoznačnému cíli, který se sice bude mírně lišit od běžné praxe fungování HA, ale naopak zase odpovídá závěrům odborníků na legislativu.


Zpracovatel podkladu / ing. arch. Vladimír Zdvihal
Text byl zkrácen pro potřeby Bulletinu ČKA. Zveřejněno se souhlasem města České Budějovice.
http://issuu.com/bulletincka/docs/bulletin42012