Rozhovor_ASB #112

Architektura pro veřejný sektor. 

Miroslav Vodák (*1979) je absolventem Fakulty architektury ČVUT. Architektonickou praxi získal v ateliérech A8000 Střítecký Krupauer a CGA Architects v New Yorku. Kromě projektové praxe se jako člen spolku CBArchitektura, který byl nominován na cenu Architekt roku 2018, věnuje propagaci architektury veřejných staveb a veřejného prostoru, organizaci architektonických soutěží a je členem Komise pro architekturu a územní plánování města České Budějovice.

Jaká je situace v České republice s výstavbou pro veřejný sektor (do doby zavedení opatření při pandemii koronaviru)? K jakému vývoji došlo za posledních 5, 10 let?

Podle statistik objem financí na investice ve veřejném sektoru dlouhodobě rostl. Česká republika potřebuje kontinuálně stavět a opravovat jak veřejné stavby, tak veřejná prostranství, a to pokud možno v kvalitě, která je srovnatelná například s Rakouskem. Nejsme rozvojová země, rozhodně nejsme chudá země a stavět se tu bude. Otázkou je jak. Měli bychom se zajímat především o komplexní kvalitu samotných staveb, což úzce souvisí s přípravou projektu a způsobem výběru architekta. Veřejní zadavatelé, především obce, už často nechtějí soutěžit nejlevnějšího projektanta studie, ale zajímá je celý proces.

Otvorená náruč sídliska / ERA21

Architektúra sama osebe nezmení situáciu / Rozhovor Petra Szalaya s Michalom Sulo

Ateliér SLLA Architects architektov Miriam Liškovej a Michala Sulo vznikol v roku 2003 v Barcelone. Dnes pôsobia v Bratislave, ale stále sa pohybujú v širokom geografickom a profesijnom poli – od projektovania masterplanu mestskej štvrte vo Viedni po rodinný dom pre kamarátov, od sociálneho projektu školy v Keni po obchodné centrum v Bardejove na východe Slovenska. V Čechách a na Slovensku sa výraznejšie zviditeľnili až minulý rok vďaka realizácii Komunitného centra Máj v Českých Budějoviciach, zaradenej do výberu väčšiny súťaží aj prehľadov novej architektúry oboch štátov. 

en— Miriam Lišková and Michal Sulo’s studio SLLA was founded in 2003 in Barcelona. Today, they are based in Bratislava but they are still active across a wide geographic and professional range – from their masterplan of an urban district in Vienna to a family house for their friends; from a social project of a school in Kenya to a shopping center in Bardejov in eastern Slovakia. In the Czech and Slovak Republics, they gained publicity last year with their realization of Máj Community Center in České Budějovice, listed in most of the competition and architectural reviews in both states. We talked with Michal Sulo about a number of things, not just the work on the community center.

Jak lze ovlivňovat vznik kvalitního prostředí

Festival "Město lidem, lide městu", jehož část CBArchitektura spoluorganizuje s agenturou Freeproduction. Cílem je ukázat potenciál veřejného prostoru města / foto: Ondřej Brynych

Bulletin ČKA 1/16 - Rozvoj měst a obcí / https://www.cka.cz/cs/cka/cinnost-komory/bulletin-CKA

Proč jste se rozhodli založit spolek CBArchitektura?

CBArchitektura se zhruba čtyři roky věnuje diskusi o architektuře v Českých Budějovicích, s přesahem k obecným tématům veřejných staveb a veřejného prostoru. Chtěl bych zdůraznit, že jde spíše o náš občanský postoj k městu než přístup projektujících architektů. Prostě tu žijeme a máme pocit, že se velmi málo mluví o kvalitě prostředí, které nás obklopuje. Česká města diskusi o architektuře nutně potřebují a je skvělé, že podobné iniciativy fungují i jinde, mimo velká centra. Namátkou bych jmenoval Jablonec, Plzeň, Prachatice, Vimperk, Znojmo, Kolín, Litoměřice nebo Benešov.

ASB / Soutěže: Inspirace z Rakouska?

Článek převzatý z časopisu ASB - 05/2015 

Občanské sdružení CBArchitektura se dlouhodobě věnuje propagaci architektury z veřejných rozpočtů. Protože jeho členové jsou z Českých Budějovic, sledují především místní situaci a často ji srovnávají se sousedním Rakouskem. Proč tomu tak je, nám v rozhovoru vysvětlil architekt Miroslav Vodák.

Jak je na tom současná jihočeská architektura v porovnáni s tou hornorakouskou a můžeme ji vlastně porovnávat?

Pokud chceme mluvit o konkurenceschopnosti České republiky, tak k tomu kromě českých výrobků a služeb samozřejmě patří i architektura, protože vytváří životní prostor, kde se odehrává většina našeho života. Srovnání s Rakouskem je zajímavé tím, že jde o zemi s podobným urbanismem i krajinou, ale s vyspělejší ekonomikou a stavební kulturou, ke které snad v dohledné době také směřujeme. Některé naše stavby jsou už dnes plně srovnatelné, ale ten rozdíl je vidět na stovkách průměrných zakázek. Stavební náklady na realizaci jsou přitom v Rakousku vyšší zhruba jenom o čtvrtinu a vznikají především v souvislosti s důrazem na technologie a veřejný prostor.

Before / After

Je skvělé, když vám starosta ukáže, co dělal poslední 4 roky ... 

Architektura je o souvislostech konkrétního místa a Budějovice nejsou New York. Nemůžeme vzít jejich řešení a zkopírovat ho k nám. Něco by fungovalo a něco ne. Ale můžeme se inspirovat přístupem k řešení problému a využití příležitosti. Starosta New Yorku Michael Bloomberg převzal úřad několik týdnů po událostech 11.září 2001, kdy byl postaven do nelehké situace, obnovit nejenom oblast dolního Manhattanu, ale především důvěru Newyorčanů v celý systém řízení města. Za dvanáct let, z nichž polovinu byla ekonomická krize, prošel New York výraznou proměnou, která se týkala především veřejných prostranství.

Celý proces jde dobře pochopit z rozhovoru s Janette Sadik Khan / NYC Department of Transportation anebo Alexandrem Washburnem / NYC Chief Urban Designer.  http://www.nyc.gov/html/dot/html/home/home.shtml

Rozhovor / Miroslav Šik

Švýcarský architekt českého původu Miroslav Šik přijel v listopadu do Českých Budějovic, kde měl po letech veřejnou přednášku. Dorazily na ni stovky lidí z celé republiky. Syn ekonomického reformátora Oty Šika běžně rozhovory moc rád nedává. U MF DNES však udělal výjimku.

Podle odborníků je architekt Miroslav Šik ve světě respektovanější než Jan Kaplický. Hlavně díky teorii analogické architektury, která propojuje staré s novým. Miroslav Šik žije ve Švýcarsku, je profesorem na prestižní univerzitě ETH v Curychu. V Česku se vyskytuje jen inkognito s rodinou. Nevystupuje veřejně, na českou architekturu i mentalitu má kritické názory. "Přestaňte, zklidněte se," vzkazuje Čechům, když přemýšlí o satelitních městečkách. Českobudějovický Dům umění hostil do poloviny listopadu Šikovu výstavu s názvem  
A nyní ansambl!!! Tato výzva architektům, stavitelům a úřadům, aby na městský design a architekturu nahlíželi jako na kolektivní umělecké dílo, sklidila obrovský úspěch na 13. Mezinárodním bienále architektury v Benátkách 2012.

Rozhovor / Gion A Caminada

Řídíme se podle slepic / Se švýcarském architektem Gionem Caminadou nejen o jeho světoznámé práci pro rodnou vesnici.

Švýcarský architekt Gion A. Caminada je známý hlavně díky práci pro neznámou alpskou vesnici Vrin. Tady, patnáct set metrů nad mořem, navrhoval stáje, jatka, márnici a další budovy, které měly především doplnit to, co se tu stavělo po staletí. Dnes do Vrinu jezdí architekti z celého světa zjistit, jak může fungovat současná architektura na venkově. Českému zájemci nyní stačí pro první seznámení zajet do Českých Budějovic, kde Caminada vystavuje své práce v Galerii současného umění a architektury.

Ve Vrinu jste navrhoval obyčejné užitkové budovy. Je těžké si představit, že by český zemědělec šel pro návrh stáje k architektovi.

V tom je Švýcarsko zvláštní, to by asi nebylo možné ani v Německu nebo v Rakousku. Je to politika státu, sedlák dostane dotaci, jen když prokáže, že stáj má určitou architektonickou formu. Ale ono to je někdy zbytečné, dobrý řemeslník to dokáže postavit zrovna tak dobře. Nepřeceňujte prosím architekty, oni jsou z osmdesáti procent hloupí. Jde jim jenom o formu, zatímco řemeslník udělá věc, která funguje. Když se dívám na evropské školy, skoro nikde se architekti nenaučí kloudně stavět.

Moderní Budějovice 10 / MF DNES

Mariánské náměstí bychom neměli nazývat náměstím. Nejen o tom mluví architekt Mirek Vodák v posledním dílu seriálu MF DNES. Máte za sebou devět dílů seriálu o Českých Budějovicích, architektuře, životu lidí ve městě a dalších souvislostech. Jaký jste zaznamenal ohlas?

Drtivá většina reakcí je pozitivních, i když se někdy jednalo o trochu kontroverzní témata. Snažím se psát o potenciálu současné architektury, o významu kvalitního veřejného prostoru a když kromě definování problému nabídnu i nějaké smysluplné řešení a otevřu tak téma pro diskusi, tak nevidím důvod k negativní reakci.

Rozhovor Budějovicko 03/2013

Návrhů nové točný přijde hodně / ing. arch Miroslav Vodák

Dlouhá léta se přeli památkáři, zástupci UNESCO a divadleníci o to, jestli současná točna vůbec do barokní zahrady patří. Herci a zástupci českobudějovické radnice, které točna patří, chtěli divadlo pod širým nebem zachovat. Ostře proti byli samozřejme památkáři a UNESCO, které dokonce několikrát pohrozilo, že pokud otáčivé hlediště v zahradě zůstane, vyškrtne Krumlov ze svého seznamu. Památkáři přistoupili k návrhu, aby byla nová točna rozebíratelná. Tedy, pokud se nebude v zámeckém parku hrát divadlo, točnu prostě rozeberou a uskladní. Budějovice tak chtějí připravit na novou stavbu architektonickou soutěž.
 

Rozhovor Budějcká Drbna 12/2012

Na konci září loňského roku vyhlásila rada města České Budějovice architektonickou soutěž o nejlepší návrh plánovaného Centra halových sportů, které by v příštích letech mělo vyrůst na místě současné sportovní haly. O pohled odborníka Budějcká Drbna požádala člena projektu CBArchitektura, architekta Mirka Vodáka.

Proč by měla být, podle vašeho názoru, vybudována nová sportovní hala?

„Otázka, proč a co stavět, je v první řadě pro politiky. Oni dělají rozhodnutí a nesou tím zodpovědnost za rozvoj města. Vzhledem k tomu, že podobné stavby patří k největším a nejdražším, které zde máme, je třeba takovou investici zdůvodnit občanům ve veřejné diskuzi nad rozpočtem a strategickým plánem. Já předpokládám, že takové rozhodnutí prošlo důkladnou analýzou a rada města ho zvážila ve všech souvislostech. Z toho, co jsme mohli slyšet - je zde nedostatek sportovních ploch a stávající hala nevyhovuje současným technickým ani sportovním parametrům. Má například nízký strop, malou kapacitu, nevyhovující obvodový plášť a technologie.“

Rozhovor Deník 10/2012

České Budějovice - Cyklistika a městská hromadná doprava mají potenciál převzít dvě třetiny vnitroměstského provozu a radnice by měla ve spolupráci s občany a odborníky hledat strategickou vizi, aby město žilo a bylo plné lidí. To říká mladý českobudějovický architekt Mirek Vodák.

Kde vidíte největší problémy v dopravě v Českých Budějovicích?

Máme stotisícové město, které rozděluje řeka a železnice, přičemž obojí se dá přejet autem pouze na třech místech. V kombinaci s neexistujícím obchvatem, dálnicí a rozrůstající se 'sídelní kaší' jsou dopravní problémy naprosto logický důsledek dopravní a urbanistické 'politiky' města za posledních 20 let. Něco se dá vyřešit stavbou silnic, ale je to nejdražší a nejzdlouhavější postup. Jakákoliv stavba silnice uvnitř města je totéž, jako řešit obezitu povolením opasku.

Jak dál s otáčivým hledištěm v Krumlově?

Rozhovor s prof. Václavem Girsou /ARCHIWEB 06/2012

Krumlovské otáčivé hlediště v sobě skrývá kolizi dvou kvalit: krásy barokní zahrady a krásy divadelního představení zhlédnutého z kinetické plošiny; a potažmo také spor vyznavačů nerušené krásy zahrady a příznivců dnes již tradiční divadelní podívané. Dodejme, že Český Krumlov slaví letos dvacetiletí od zápisu města na Seznam světového dědictví UNESCO – a to včetně areálu Státního hradu a zámku s dotčenou zahradou. Jak nicméně emisaři světové organizace opakovaně varují, setrvání problematické točny na současném místě může vést i k vyškrtnutí Krumlova ze seznamu. Fakulta architektury ČVUT, NPÚ a ČNK ICOMOS uspořádaly před časem studentskou soutěž o nalezení prostoru pro novou letní scénu mimo prostor zahrady. Inspirátorem byl prof. Václav Girsa. Zeptali jsme se ho proto na širší souvislosti sporu o krumlovskou točnu...

Ožije Háječek?

Háječek by se měl řešit jako celek, nikoliv jeden objekt. Proč? Nejlepší odpovědí je současný stav. Přestože jde o skvělé místo v centru města, ani vzrostlá zeleň, blízkost řeky, planetárium a otevřený amfiteátr z něj rozhodně nedělají oblíbený cíl budějčáků. Ani v létě, natož v zimě. Je škoda, že radnice těsně před uvažovanou architektonickou soutěží povolila přímo uprostřed projekt firemní mateřské školky, protože tím si velmi ztížila definování strategie pro celý prostor (architektonicky, sociologicky i ekonomicky je to neštastné řešení). Pokud se bude dělat soutěž pouze na letní kino bez širších souvislostí, budou architekti postaveni před neřešitelnou situaci: buď porušit soutěžní podmínky nebo splnit nesmyslné zadání. Uvidíme ... Text / Mirek Vodák.

Jak to bylo s hlavním architektem I.

Tento rozhovor vznikl pro týdeník Euro, kde byl otištěn pouze ve zkrácené verzi.

Jaká byla Vaše osobní zkušenost s výběrovým řízením – v čem vidíte hlavní nedostatky a malou atraktivitu pro renomované architekty – jsou to omezené kompetence, příliš nízký plat?

Pozice městkého architekta je velmi specifická a nejsem si jistý, zda by se k ní mělo přistupovat standartním výběrovým řízením. Ona totiž nemá ani standartní ukotvení v zákonech a už vůbec ne v současném společenském a politickém systému. Město mělo poměrně kvalitní komisi, ale očekávaný výsledek se nedostavil. Já vidím hlavní problém ve vzájemné nedůvěře politiků a architektů. Magistrát toho moc nenabízí a jako městký architekt máte velkou odpovědnost a malé pravomoce samostatně rozhodovat.

Litomyšl VS Budějovice

22. května jsem měl díky Petrovi Leškovi z atelieru Projektil skvělou příležitost podívat se do Litomyšle, která je často prezentována jako vzor ve vztahu město/architektura/politika. Přestože ne všechno je ideální, dlouhodobě dosahuje skvělých výsledků, které pravidelně sbírají ocenění odborníků. Měli jsme možnost projít si město s vedoucím odboru investic ing. Antonínem Dokoupilem a zeptat se ho, v čem je vlastně "zakopaný pes". Tady jsou letmé zápisky ...

Litomyšl má mezi architekty kredit města, kde se z veřejných rozpočtů dělá dobrá architektura. Co bysme tak ještě udělali ? Hmmm ... nepozveme sem Zumthora ? 

Jaký kredit mají mezi architekty Budějovice ? Dělá se tu dobrá architektura ? Ví se tu, kdo je Peter Zumthor ?

Architektovi Mirku Vodákovi chybí na nábřeží tráva ...

Architekt Mirek Vodák nedávno založil internetový blog s názvem CBArchitektura. Dvaatřicetiletý Budějčák chce, aby se o architektuře ve městě veřejně diskutovalo. A to se daří alespoň na internetu, jeho blogy jsou čtené a veřejně probírané. Ale mezi politiky na radnici by se podle něj měly diskuse o architektuře zlepšit.

Začal bych dobrým nápadem pikniku na Zlatém mostě v centru Budějc. Čí to byl nápad a jak dlouho jste se od nápadu dostali k samotné realizaci?

„Oslovili nás studenti z Majálesu, zda bychom se nechtěli zapojit a udělat přednášku. Nakonec zvítězila forma happeningu, protože jsme podobnou akci udělali už loni na Piaristickém náměstí. Přišlo nám to vzhledem k májové atmosféře jako dobré pokračování projektu studentky architektury Báry Jandové, která se podobnými akcemi zabývá dlouhodobě. K realizaci vám stačí deset telefonů za dva týdny, několik sponzorů a dobré počasí.“

CBArchitektura v Bourání s Adamem Gebrianem

Hosty 108. dílu Bourání byli architekti Mirek "vlastně" Vodák a Tomáš "přesně tak" Zdvihal a tématem celého našeho rozhovoru budou České Budějovice a především jejich současná architektura. Diskutovali jsme o blogu CBArchitektura, který se kvůli tomuto tématu rozhodli založit a provozovat.

Záznam rozhovoru.  Více o pořadu Bourání s Adamem Gebrianem. Další vystoupení CBA na PechaKucha.

Město hlavního architekta potřebuje! (Budějcká Drbna 27/2/2012)

Bývalá partnerka zesnulého architekta Jana Kaplického, zlínská rodačka Eva Jiřičná, nepatří mezi osobnosti, které se v médiích objevují každý den. Budějcká Drbna si proto nesmírně váží toho, že se jí podařilo věhlasnou architektku a designérku žijící v Londýně exkluzivně vyzpovídat.  

S Evou Jiřičnou si povídala nejen o výstavbě plánované koncertní síně ve tvaru rejnoka či jejím pohledu na počínání developerů, ale i názoru na funkci hlavního architekta jihočeské metropole.

Budějcká radnice už vloni vyhlásila veřejnou výzvu pro zájemce o funkci hlavního architekta města. Žádný z adeptů však tehdy neuspěl, proto nyní komunální politici vypsali druhé kolo výběrového řízení. Budete opět v odborné komisi?

„Nikdo mě zatím neinformoval, že druhé kolo již bylo vypsáno, takže v současné chvíli vůbec nevím, jestli budu do komise přizvaná nebo ne. 

CBArchitektura - PechaKucha Night Brno

Na prezentaci CBA se můžete podívat zde / http://www.youtube.com/watch?v=qOiovsCo0qc&feature

 

Rajniš: Rejnok je pěkný a konzervativní (Deník 30/10/2010)

Budějovicím je z vašeho jihočeského tria nejblíž Švestkový dvůr Continua v Malovicích poblíž Vodňan. Inspiroval vás ten statek nějak?

Bylo by tam divadlo, cvičební stodola, něco na bydlení a komunitní život. Zhruba před deseti měsíci jsme si tam udělali s klukama a holkama z Continua brainstorming. Bylo 11 pod nulou, já jsem tam spal ve svým auťáku a bezva. Jako každý barák ho děláme na to konkrétní místo. Nesnáším baráky, které se vymyslí jen tak jako pustá hříčka a pak se to šlehne bez souvislostí.