Tento rozhovor vznikl pro týdeník Euro, kde byl otištěn pouze ve zkrácené verzi.
Jaká byla Vaše osobní zkušenost s výběrovým řízením – v čem vidíte hlavní nedostatky a malou atraktivitu pro renomované architekty – jsou to omezené kompetence, příliš nízký plat?
Pozice městkého architekta je velmi specifická a nejsem si jistý, zda by se k ní mělo přistupovat standartním výběrovým řízením. Ona totiž nemá ani standartní ukotvení v zákonech a už vůbec ne v současném společenském a politickém systému. Město mělo poměrně kvalitní komisi, ale očekávaný výsledek se nedostavil. Já vidím hlavní problém ve vzájemné nedůvěře politiků a architektů. Magistrát toho moc nenabízí a jako městký architekt máte velkou odpovědnost a malé pravomoce samostatně rozhodovat.
Myslím, že tady uchazečům nejde o plat, i když ve vyspělé společnosti by mělo být samozřejmé, že člověk odpovědný za rozvoj města dostane slušně zaplaceno. Pro mě by byl důležitější spíše samostatný rozpočet odboru, kompetence a důvěra rady města. S touhle představou jsem šel na konkurz, kde jsem řekl, že současný strategický i územní plán nefungují. Buď jsou špatné nebo s nimi neumíme pracovat.
Jak hodnotíte snahu města zřídit tuto funkci – byla motivována skutečnou potřebou ve městě něco změnit nebo šlo spíše o jakýsi „politický marketing“ současného vedení města?
Snaha je jedna věc, výsledek druhá. Podle vyjádření politků za poslední rok jsem nikdy neměl pocit, že vůbec mají představu, co vlastně v koaliční smlouvě slíbili a co očekávají. Ale když nevíte, čeho chcete dosáhnout, tak podle jakých kritérií chcete vybírat? Existuje jednoduchá věta. Nevím, nechám si poradit. Už rok se v tom plácají a nikdo ji neřekne.
Kdyby byl skutečný zájem o tu funkci, pak nevidím důvod, proč by primátor a rada města nemohli oslovit renomované architekty a zeptat se jich, za jakých podmínek by byli ochotní spolupracovat. Je to stejné jako u výběrových řízení, kde by se měla poptávat kvalita podle referencí a nikoliv cena. Pokud se podíváte například do Litomyšle, která je v tomto směru dávána za vzor, tak jedou přesně podle tohoto jednoduchého pravidla. Nic víc v tom není.
Jak by podle Vás tato funkce měla vypadat? Jaké kompetence by hlavní architekt měl mít?
Neexistuje univerzální návod. Ale všude kde to funguje, tak jsou výrazné osobnosti, které mají jasnou strategii. Proč chtějí stavět, co chtějí stavět, čeho tím chtějí dosáhnout. Ideální kombinace je silný primátor a skvělý architekt, což je velmi vzácné. Možná se to někomu nebude líbit, ale čím víc demokracie do tohoto systému vnesete, tím horší bude výsledek. Demokracie jsou volby, ale ne proces stavby města. Je to jako v nemocnici, operovat může jenom pan primář a čím větší důvěru mu dáte, tím lepší výsledek.
Kompetence jsou omezené právě systémem zastupitelské demokracie, přesto je zde velký prostor pro samostaná rozhodnutí. Buď je udělá architekt nebo rada města, která mu věří, že dělá dobrou práci. Proto ho přece magistrát zaměstnal. A jsme zase u konkurzu. Mimochodem, na útvaru by měl pracovat ekonom, sociolog a právník, ne jenom dopravní inženýr. Ta pozice je o strategii a především o jejím dlouhodobém dodržování, ne o navrhování staveb.
Čím by se konkrétně v Českých Budějovicích měl zabývat?
Podporovat silné stránky města a nikoliv utrácet miliony za řešení problemů, které vyřešit nejdou. Nikdy se nedostanete do ideálního stavu, protože neexistuje. Současný urbanismus je spíše o malém zásahu na správném místě, než gigantických stavbách za miliardy. Taková urbanistická akupunktura. Jedním z prvních úkolů by bylo vůbec popsat a pochopit město, co zde funguje a proč a co zde nefunguje a proč. Teprve pak můžete navrhovat řešení a od jednoduchých levných staveb se dostat k dlouhodobým strategickým investicím.
Budějovice jsou na rovině, mají skvělé historické jádro, zelené parky kolem dvou řek v centru města, několik světových tradičních značek, univerzitu atd ... to všechno je potenciál. Ale taky Mariánské a Senovážné náměstí, která fungují jako parkoviště nebo kulturní dům Slávie v dezolátním stavu na nejhezčím nábřeží široko daleko. Veřejný prostor je velké téma, protože tvoří čtvrtinu města a každý z nás ho denně používá. Úplně jsme zapomněli na to, že po ulicích chodí konkrétní lidé a to je špatně.
Text / Mirek Vodák
PS. Jedná se o můj subjektivní pohled, který vznikl na základě osobní
zkušenosti s celým procesem výběru. Objektivní shrnutí faktů najdete zde
Žádné komentáře:
Okomentovat