CBA: Výukové centrum v Kedjom Keku, Kamerun / Jindřich Ráftl

26. 6. 2012

Výukové centrum v Kedjom Keku, Kamerun / Jindřich Ráftl

Z Českých Budějovic pochází řada zajímavých mladých architektů. Někteří si pro své školní práce zvolili problematická místa svého rodného města, další získávají zkušenosti v renomovaných architektonických kancelářích v zahraničí, nebo tam dokonce realizují své první stavby. Doufejme, že se někteří z nich do Českých Budějovic vrátí a rozvíří tak stojaté vody jihočeských rybníků.

Jedním z nich je Jindřich Ráftl, student Fakulty umění a architektury v Liberci, který se nedávno vrátil z Kamerunu, kde poslední měsíce realizoval vlastní projekt školy.

Výukové centrum v Kejdom Keku, Kamerun / Jindřich Ráftl

Kamerun je prezidentská republika, nacházející se mezi Nigérií, Čadem, Středoafrickou republikou, Kongem, Gabonem a Rovníkovou Guineou.

Většina obyvatel mluví francouzsky, na severu země je anglofonní menšina, která je častokrát v opozici a má vlastní politickou stranu. Kamerunci se dělí do mnoha kmenů, z nichž žádný nemá více jak 20% podíl na počtu obyvatel země. Z náboženství je asi z 50% vyznáváno křesťanství, následují animisté (26%) a muslimové (20%).

Horská oblast Kedjom Keku (vyslov kedžom keku, v překladu „lidé z lesa”) má silnou tradici staveb z nepálených hliněných bloků. Jelikož se ve zbylých fragmentech pralesa často farmaří a farmáři po pár sezónách přemísťují svá pole, potřebují přemístit i svá obydlí a tato technologie je pro ně nejsnadnějším řešením. Vykopou v zemi díru, hlínu dají do forem, nechají uschnout na slunci, na střechu natrhají suchou trávu. Obydlí mají hotové za pár dní a žijí v něm, dokud je pole úrodné. Poté se přesunou na nové místo, kde vypálí kus lesa, zasadí brambory, opět tam chvíli farmaří a tak to jde stále dokola.

Škola je proto koncipována jako zřetelně trvalá stavba, která by měla manifestovat udržitelnost a rozvoj a měla by farmáře inspirovat k dlouhodobějšímu usazení na jednom místě a tak pomoci zabránit dalšímu likvidování pralesa.

Osazení stavby v terénu a zvednuté rohy střechy reagují na polohu stavby na průsečíku dvou komunikací. Čelní (západní) fasáda je obrácena k hlavní pěší přístupové cestě. Severovýchodní zvednutý roh střechy je orientován na hlavní přístupovou komunikaci sjízdnou na motorce či džípem. Jihozápadní zvednutý roh pak směřuje k městu Bamenda, které je největším odbytištěm zeleniny zdejších farmářů. Přehledná dispozice umožňuje nezávislý provoz dvou funkčních souborů. Směrem na západ jsou orientovány učebny, ve východní části se nachází vědecká stanice s ubytováním výzkumníků a environmentálních pracovníků. Jednoduchý a kompaktní tvar stavby napomáhá minimalizaci problémů při provádění v místě s obtížnějšími pracovními podmínkami. V hornaté oblasti, kde bývají intenzivně slunné dny střídány dny velmi deštivými, je vhodné vytvořit prostor umožňující pobyt venku a zároveň krytý před povětrnostními vlivy. Tuto roli plní terasa, obíhající celý dům a změkčující rozhraní mezi interiérem a exteriérem. Extrémní klimatické podmínky ovlivnily také provedení střechy. Nosná konstrukce ze sbíjených příhradových nosníků odděluje střešní plášť, který je v období sucha (od listopadu do března) rozpálen sluncem, od stropu pobytových místností. Vzduch cirkulující ve vzniklé mezeře zabraňuje přehřívání interiéru. Tvar a sklon střechy umožňují svedení dešťové vody do jednoho místa, kde je vyčištěna štěrkovým filtrem a uchována v nádržích jako voda užitková.

Základní konstrukci stěn tvoří dřevěné rámy vyplněné hlínou, ukládanou a pěchovanou v posuvném bednění a vyztuženou bambusovým výpletem. Složení hliněné směsi bylo vyladěno experimentováním přímo na místě. Použitý materiál je lokálního původu. Hlína se těží v okolí blízkého potoka, ze stejného místa pocházejí kameny do základů. Dřevo je z nepůvodního eukalyptu, který byl do zdejších hor zavlečen a jenž svými sekundárními metabolity vypouštěnými do půdy zamezuje růstu původní egetace. Odstraňování těchto stromů z krajiny tak má pozitivní sekundární efekt – uvolňuje prostor pro růst původních dřevin. Na střešní plášť je z důvodu trvanlivosti použit pozinkovaný vlnitý plech. Podhled krovu nad terasou tvoří rohože ze štípaného bambusu, které umožňují větrání vnitřních prostor na principu volného proudění vzduchu.