V souvislosti s chystanou stavbou
Kulturního a kongresového centra Antonína Dvořáka (Rejnok) bych
si dovolil zpochybnit názor, že samotná architektura domu zajistí
jeho fungování takovým způsobem, aby byl pro naše město
skutečným přínosem ve všech souvislostech, ve kterých podobné
projekty fungují v zahraničí. Podle dostupných
informací a dosavadního průběhu si dovolím tvrdit, že pokud se
výrazně nezmění přístup města a investora, tak projekt
Rejnoka nebude úspešný,
protože mu chybí tři základní věci. Nástroj,
produkt a místo.
Pro srovnání uvedu příklad Guggenheimova muzea
v Bilbau. Nikoliv proto, že by byl nejlepší, ale protože výraz
„Bilbao efekt“, a s
ním spojené
očekávání, se mezi laickou veřejností objevuje
poměrně často. Mylně se pak interpretuje tak, že
souvisí pouze se vzhledem stavby. Na
první pohled je zřejmé, že finanční, urbanistické i
společenské souvislosti jsou jiné, přesto lze najít paralelu,
která ukazuje na pravděpodobně chybný koncept celého záměru v Budějovicích.
