Dlouhý most slaví 20 let

Dílo architekta Romana Kouckého je dlouhé skoro 100 metrů a výjimečně unese až 196 tun. Jeden z hlavních symbolů Budějovic slaví výročí. Zdroj: 5plus2 / 19.10.2018

ČESKÉ BUDĚJOVICE / Na jedné straně už soustředěně postávaly mažoretky, kus od nich byli připravení skauti se standartami, do toho hrála slavnostní hudba a pak ještě vzácné okamžiky umocnily fanfáry. Všemu přihlížely tisíce lidí, kteří už se nemohli dočkat, až se projdou tam a zase zpátky. Po čem? Přece po Dlouhém mostu v Českých Budějovicích. Za několik dní mu bude rovných dvacet let. A když ho otevírali, byla to obrovská sláva. 

Kromě projevů a stříhání pásky tehdy nechyběl ani ohňostroj a také ukládání dobových dokumentů do pamětní schránky, která je ukrytá a zabetonovaná v hlavici středního pilíře. Už od začátku se dílo, které navrhl architekt Roman Koucký, obyvatelům, ale i lidem pravidelně dojíždějícím z okolí líbilo. Nicméně se našla i řada těch, kteří si nejdříve museli na novou dopravní stavbu zvyknout, než ji přijali za "svou". 

To dnes už Dlouhý most k Českým Budějovicím neodmyslitelně patří. Spousta občanů je na něj hrdá a stal se jedním z hlavních symbolů města. Navíc zlidověl natolik, že se k němu váže i jedna především studentská tradice. Party středoškoláků i vysokoškoláků se čas od času scházejí na mostě v místě pro chodce u takzvané jehly, jejímž uchem se pak protahují. Teprve potom mohou říct, že jsou Budějčáci. Nutno dodat, že s přibývajícími kily už se to každému nemusí podařit.

Ocelová konstrukce Dlouhého mostu je dlouhá 96,5 metru. Jeho běžná nosnost je 32 tun, výjimečná až 196 tun. Zajímavostí, jež upoutá na první pohled, jsou například velké odlehčovací oválné otvory. Pozitivně ho hodnotí i mnozí odborníci. "Je jeden z mála budějovických mostů, na kterých spolupracovali architekti a inženýři. Město na něj vypsalo architektonickou soutěž, což se tu nikdy předtím ani potom u takové stavby nepovedlo. Vítězný návrh od Romana Kouckého poměrně dobře spojuje estetické i technické požadavky. Po dvaceti letech se dá říci, že se stal jedním ze symbolů města," zhodnotil architekt Miroslav Vodák ze spolku CBArchitektura. 

A kladně ho hodnotí třeba i jihočeský fotograf a vydavatel Milan Binder. "Na začátku jsem byl k této stavbě trochu skeptický, ale brzy mi sedla. Jako máme v Budějovicích spoustu věžiček a pak tu naši Černou věž, tak je zde spousta mostů, ale ten Dlouhý je top. I když i ostatní jsou krásné a hlavně zkracují vzdálenosti a přibližují lidi," řekl Binder, který rovněž vydal knihu o mostech. 

Teď ve spolupráci s kolegy ze spolku CBArchitektura a kavárnou Lanna připravují menší výstavu o historii a stavbě s řadou zajímavých, dosud nepublikovaných fotografií. Připravena je i diskuse s tehdejším vedením města, architekty a stavaři. "Fotografie budou vystavené v kavárně Lanna, která je právě poblíž Dlouhého mostu. Uvnitř bude šest velkoplošných fotografií, které nabídnou pohled do historie, a ve vedlejším prostoru jich bude dalších 14 ze samotné stavby," přiblížil Binder. Protože se most slavnostně otevřel 28. října 1998, je i nyní zahájení výstavy naplánované na státní svátek u příležitosti vzniku Československa, tedy v neděli 28. října. 

Pamětníci vzpomínají, že po otevření mostu lidé neustále přecházeli sem a tam a testovali ho tak vlastní vahou. Součástí byla i světelná show s hudbou Vltavy od Bedřicha Smetany, pak se z akce stala trochu improvizovaná diskotéka u břehu Vltavy. 

Ne každý si pamatuje, že původně byl most, který je součástí Husovy třídy a spojuje levou a pravou část města, trochu jiný. Tedy vozovka byla jinak uspořádaná. Její součástí byly i cyklopruhy. "Tehdy to bylo hodně odvážné a průlomové, na úrovni měst jako Vídeň nebo Kodaň. Kvůli kapacitě řadicích pruhů nedaleké křižovatky na Dlouhé louce ale poměrně brzy došlo k odstranění těchto cyklopruhů a tento problém dodnes nikdo nevyřešil," upozornil Vodák. 

Roman Koucký chtěl podle něj vytvořit především městský most, který by redukoval dopravu na vjezdu do Husovy třídy. "Což by měla být svým charakterem městská ulice, a ne tranzitní průtah. Samozřejmě v té době nepředpokládal, že po dvaceti letech nebudou mít Budějovice ani dálnici, ale ani žádný další most přes Vltavu," navázal Vodák. 

V místě bylo nějaké přemostění téměř už od samotných počátků Budějovic a už ve 14. století neslo poprvé název Dlouhý. Ještě před koncem 19. století už tam pak stál první, který byl ze železa. Vznikl podle návrhu Václava Koudelky v roce 1880. Časem ho posunuli o několik metrů po proudu a sloužil až do roku 1932, kdy skončila jeho přestavba. Když měla naopak v roce 1998 začít stavba dnešního Dlouhého mostu, musel ten starší ustoupit a přesouvali ho naopak o více než 18 metrů proti proudu. I to byla tehdy velká atrakce pro mnoho obyvatel, kteří šestihodinové přesouvání pozorovali. 

Místo je dlouhodobě jedním z dopravně nejvytíženějších v Českých Budějovicích a každý den tudy projede více než 20 tisíc vozidel. Je to dané i tím, že přes Vltavu vedou dále už jen dva mosty na jihu a severu města a dlouhodobě se mluví o tom, že je potřeba vybudovat další. Poslední návrhy, například o přemostění s vyústěním u nemocnice, se však přes odpor některýcch obyvatel prozatím nepodařilo prosadit.

Zdroj: 5plus2 / 19.10.2018