Soutěžní návrh na DK Slávie / EDIT!

V roce 2011 získal Cenu Petra Parléře v kategorii historické budovy soutěžní projekt na rekonstrukci domu kultury Slavie od Atelieru EDIT!. Město České Budějovice se do CPP přihlásilo, aby si ujasnilo možné využití tohoto objektu v širší souvislosti funkční využití / ekonomika provozu / architektonické řešení. V současnosti zde probíhá pilotní projekt s cílem ověřit kulturní potenciál tohoto místa.

Návrh charakterizují tři základní motivy:

- vertikální vstupní dvorana s přirozeným denním osvětlením.

- zvětšení plochy hlavního sálu a prostor technického zázemí formou přístavby v zadní  části

- vytvoření "malé krajiny" v okolí stavby, přírodního amfiteátru a bezbariérového přístupu.

Proces návrhování probíhal v následujících krocích:

Očištění původních konstrukcí od nánosů novodobých úprav a vestaveb. >>> Distribuce nového programu do jednotlivých původních sálů a uvolněných nebo scelených prostor. >>> Zvětšení kapacity velkého sálu, a jeho technického zázemí, skleněnou bosovanou adicí na východní nedokončené fasádě. >>> Vytvoření nové vstupní dvorany v podzemním podlaží včetně navazujících provozů (infopult, resaturace, bar, šatny, toalety). Propojení parterem severní fasády s upraveným terénem parku u letního amfiteátru. >>> Technologie vzduchotechniky a vytápění je přesunuta do podkrovních prostor. >>> Zjištění, že pro zadaný program není potřeba celá stávající užitná plocha objektu. >>> Extrakce části vnitřních konstrukcí mezi sály na fasádě a hlavním schodištěm uvnitř. Vytvoření velkorysé dvorany procházející přes všechny podlaží až ke střešnímu světlíku. >>> Vzniklý volný prostor prosvětlený přirozeným denním osvětlením umožňuje vizuální kontakt skrze celý objekt a vytváří vertikální „open space“.

Hodnocení poroty:

Autoři návrhu chápou problematiku konverze památkově chráněného objektu v celé šíři a kladou si otázku jakou metodou naplnit požadavky zadavatele. Volí koncept, kdy za sebe analytickým způsobem kladou jednotlivé fáze návrhu. Nejprve očišťují původní strukturu domu od novodobých utilitárních nánosů a poté do jednotlivých stávajících prostor rozmísťují požadovanou provozní náplň. Nakonec dosahují potřebného okysličení organismu pomocí tří zásahů. 

Umístěním vstupní haly a servisních místností do suterénu objektu uvolňují zhuštěnou dispozici přízemí. Snesením části stropů v centrální části získávají otevřený velkorysý prostor vnitřní dvorany s páteřním schodištěm, který díky prosvětlení v rovině střechy zásadně proměňuje vnitřní atmosféru domu ve prospěch přehlednosti a přívětivosti. Doplněním hmoty, analogické protiváhy vstupního rizalitu, obohacují hlavní sál o soudobou jevištní technologii včetně šaten účinkujících a nezbytných provozních komunikací. 

Přetočení orientace sálu je sice na první pohled nelogické, avšak spolu s nezbytnou úpravou akustických parametrů sálu, schopnou reagovat na jednotlivé typy produkcí, nepředstavuje zásadní problém.