Řešení za 3490,-

Doprava je momentálně asi nejaktuálnější téma v ČB. My nechceme psát o dopravě, nevěříme totiž tomu, že existuje její definitivní řešení. Nikdy se nepostaví tolik silnic, aby nebyly zácpy. Nikdy nebude MHD zadarmo. Nesvádějme tento problém na p. Popelovou a p. Thomu. Oni jsou dva, nás je téměř 94 tisíc. Kdo má větší šanci něco změnit?

Výstava / Projektil

V prosinci proběhla v Domě umění výstava atelieru Projektil / Ze života lidí a domů. Ateliér Projektil je nositelem několik významných cen za realizaci. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (hlavní cena novostavba Grand prix architektů 2009, stavba roku 2009), Národní technická knihovna v Praze (cena Klubu za starou Prahu, cena státního fondu životního prostředí 2009, hlavní cena Grand prix 2010) a Centrum ekologických aktivit v Horce nad Moravou u Olomouce (hlavní cena Grand prix 2007, cena ministra životního prostředí 2007).

Měl bych zde jeden vzkaz pro politiky. Pouze na vernisáž přišlo kolem 300 návštěvníků, což je mnohem více, než chodí na zasedání zastupitelstva. Nepodceňujte zájem lidí o současnou architekturu. Lidé vám odpustí drahý dům, ale ne levný a hloupý ... Mirek Vodák.

Lávka u zimního stadionu

Vizualizace nové lávky u zimního stadionu v Českých Budějovicích.

Tento přípěvek není o konkrétním návrhu, který je podle mě sice průměrný, ale pravděpodobně splňuje to, co si město objednalo (navíc kromě jednoho obrázku nemám k dispozici žádnou jinou dokumentaci). Chci ale poukázat na velmi zvláštní  prezentaci projektu ze strany magistrátu.

O demokracii

"Každou neděli zavřeme 120 km hlavních dopravních tepen na sedm hodin pro všechna motorová vozidla. Jeden a půl milionu lidí všeho věku, postavení a pohlaví vyrazí na kolo, zajde si zaběhat nebo se jen tak prochází a setkává se s ostatními, zkrátka vidí a je viděn. O Vánocích zavíráme tyto ulice na celou jednu noc a na vánoční osvětlení sem přichází více než 3 miliony lidí v průběhu té jediné noci." Enrique Penalosa, bývalý starosta Bogoty, Kolumbie. 

 

Soutěžní návrh na DK Slávie / EDIT!

V roce 2011 získal Cenu Petra Parléře v kategorii historické budovy soutěžní projekt na rekonstrukci domu kultury Slavie od Atelieru EDIT!. Město České Budějovice se do CPP přihlásilo, aby si ujasnilo možné využití tohoto objektu v širší souvislosti funkční využití / ekonomika provozu / architektonické řešení. V současnosti zde probíhá pilotní projekt s cílem ověřit kulturní potenciál tohoto místa.

Návrh charakterizují tři základní motivy:

- vertikální vstupní dvorana s přirozeným denním osvětlením.

- zvětšení plochy hlavního sálu a prostor technického zázemí formou přístavby v zadní  části

- vytvoření "malé krajiny" v okolí stavby, přírodního amfiteátru a bezbariérového přístupu.

O spolupráci města s fakultou architektury II.

Dalším příkladem spolupráce města a univerzity je projekt Vize pro Liberec. Jedná se o strategický materiál, který analyzuje současný stav města. Architekti se ve spolupráci s ekonomy, sociology, ekology a odborníky z dalších profesí snaží o syntézu jednotlivých pohledů a vytvoření komplexní a ucelené vize. Tato vize by měla být stabilním bodem v současném politickém systému, který je ovlivněn 4 letým volebním obdobím.

O spolupráci města s fakultou architektury I.

S Fakultou umění a architektury v Liberci občas spolupracují některá česká města na zadávání studentských prací (např. Liberec, Semily, Hradec Králové, Litomyšl, Litoměřice). Často získávají množství zajímavých návrhů, některé blíže k realitě, některé velice vzdálené. Všechny jsou však pro města důležitým podkladem pro případnou budoucí realizaci, či minimálně kvalitní analýzou současného stavu a potenciálu konkrétního místa. A téměř zadarmo (většinou tzv. tužkovné).

O architektonické soutěži na dostavbu radnice (1997)

V roce 1997 město České Budějovice vypsalo jednu z mála architektonických soutěží - na dostavbu radnice. Město muselo mít jasnou vizi vysoce kvalitní architektury v historickém jádru, protože vyzvalo pět ateliérů charakteristických svým výrazným rukopisem, v podstatě českou architektonickou špičku. Josefa Pleskota, Alenu Šrámkovou, Ivana Kroupu, Atelier 8000 a tehdy ještě D.A. Studio Martina Rajniše.

České Budějovice v zimě

Když už tu máme skutečnou zasněženou zimu, tak tady je poměrně neobvyklý letecký snímek centra. Všimněte si textury na náměstí ...

Zdroj / maps.nokia.com

CBArchitektura - o projektu

Cílem projektu CBArchitektura není navrhovat konkrétní stavby. Naším motivem bylo vytvořit blog o současné architektuře a urbanismu v Českých Budějovicích a to z naprosto jednoduchého důvodu. Architektura je obrazem společnosti a většinu z nás obklopuje 24 hodin denně, celý život. Diskutovat o ní, znamená diskutovat o tom, jak žijeme. Je poměrně překvapující, že za 21 let demokracie zde podobná diskuzní platforma neexistuje.

Prezentace na PechaKucha: http://cb-arch.blogspot.com/2012/03/cbarchitektura-na-pecha-kucha.html

Protože projekt je neziskový a vzniká v našem volném čase, je v tuto chvíli velmi skromný. To, jakým způsobem se bude vyvíjet, záleží na spolupráci konkrétních lidí, ať už politiků, občanů nebo kohokoliv jiného, komu není lhostejná nejenom architektonická budoucnost našeho města. V ideálním případě by jednou mohl tvořit součást dlouhodobější vize, bez které se v současnosti žádné úspěšné město neobejde.

Jak taková vize vypadá ? Neumíme ji vysvětlit v jednom odstavci a možná ji neumíme vůbec. Ale chceme o ní mluvit ... často se nám stává, že při argumentaci použijeme příklad ze zahraničí a následuje argument, že u nás by to nešlo, protože ... dva, tři, deset důvodů, ze kterých máte pocit, že obyvatel Kodaně nebo Amsterdamu je zelený mimozemšťan, neporovnatelný s průměrným “budejčákem“. 

Dobře tedy ... v poslední době uvádíme dva příklady, dvě města, kde platí stejné zákony, normy a peníze jako na jihu Čech. Litomyšl s pětkrát menším rozpočtem a desítkou skvělých novostaveb a rekonstrukcí, z nichž několik bylo nominováno na prestižní mezinárodní ceny. Město Liberec s projektem Vize pro Liberec, dlohodobou strategií, která nekončí každé 4 roky s koncem volebního období. Oba úspěšné příklady prochází stejným úředním procesem, jaký máme u nás, bohužel s diametrálně odlišným výsledkem.

Podobné projekty začínají vznikat i v Plzni, Ostravě nebo Semilech. Jsou to města větší i menší, bohatší i chudší, na východě i západě země. Jsou to města, kde pochopili význam architektury pro společnost. Jsou to města, kde za konkrétním úspěchem stojí konkrétní lidé. 

Mirek Vodák / architekt, Tomáš Zdvihal / architekt

PS. Pokud se do projektu chcete zapojit, máte k němu připomínky nebo další názory, napište nám prosím na mail cbarchitektura@gmail.com, případně komentujte přímo jednotlivá témata na blogu. Děkujeme.

Z náměstí jsme udělali kruháč. To je trapné. (Deník 10/10/2011)

Kancelář má v Krajinské ulici, takže denně vnímá, jak centrum Budějovic zaplavují auta, i to, jak z něho mizí normální život. Trochu překvapivě, vzhledem k tomu, že je architektka, nepovažuje za největší stavební vřed města nějakou budovu, ale kalamitní dopravní situaci. „A nikdo zatím nevyjádřil, jak významně všechny satelitní výstavby zatěžují město, protože všichni ti lidé se přesouvají auty. Žijeme v divném, unaveném, trošku maloměšťáckém prostředí, jsme zatopeni auty a neodehrává se tu nic,“ říká šestapadesátiletá Hana Urbancová.

Která českobudějovická stavba vás v poslední době zaujala?

Asi bych pořád ještě vyzdvihla jako dobře udělanou dostavbu radnice. Není tak moc vidět, ale přitom je v tom veliká kvalita, filozofie a užitá hodnota. Byla kolem ní velká, a úplně zbytečná, diskuse s památkáři, což je ale v Budějovicích skoro vždycky, když se staví nějaká větší věc.

Soutěžní projekt na Komunitní centrum Máj

V roce 2010 proběhla architekonická soutěž na objekt Komunitního centra Máj. Na třetím místě se umístil návrh ateliéru NOLIMAT (ing. arch Filip Dubský, ing. arch Mirek Vodák)

Komunita (z lat. cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast, omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod. Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. Komunitu charakterizuje zejména sdílená vzájemná interakce, vycházející například ze společných potřeb nebo zájmů. Komunity se obvykle vytvářejí na jednom konkrétním místě, zejména s rozšířením internetu však toto omezení přestávají platit, nicméně každá skutečná lidská komunita je vždy založena na vzájemném fyzickém styku více živých lidí, nikoliv na virtuálně fiktivním prostředí.

Ulice nebo silnice ? Pro koho tu vlastně jsou ...

Kanovnická ulice je nejfrekventovanější pěší ulice v centru Českých Budějovic. Je to příklad naprosto špatného přístupu k veřejnému prostoru, kdy je ulice degradována na silnici a její design nereflektuje jejího majoritního uživatele. Ukazuje na velmi častou chybu, kdy investor není schopen definovat svoje priority a projektant postupuje standartním řešením, vycházejícím z ČSN. 

133 krát 133 metrů má naše náměstí

Ani nemusím říkat jeho jméno a vy určitě víte, které to je. Žádné jiné podobné tu totiž nemáme. Renesanční podloubí, radnice a kašna patří svým měřítkem k největším v zemi. Od kolegy architekta jsem slyšel názor, že je tak velké, až si s ním budějčáci neví rady. Asi má pravdu, jinak bychom na něm nedělali parkoviště.

Rozhovor s Miroslavem Benešem, bývalým primátorem Českých Budějovic o Dlouhém mostě (Stavba 1/1999)

Jaký je politický význam nového Dlouhého mostu? (Vize, město, místo...)

Myslím, že jeho význam je především praktický. Na levém břehu města žije 40 000 obyvatel, na pravém břehu 60 000 obyvatel, přičemž na pravém břehu je více pracovních příležitostí. Snažili jsme se jednak, aby se v rámci přípravy územního plánu na levý břeh dostalo více možností zaměstnání, jednak jsme samozřejmě museli mít na mysli, aby v místě, kde byl historický brod, který spojoval České Budějovice se Čtyřmi Dvory, bylo důstojné pokračování předešlých tras.

Diplomní projekt Univerzitní knihovny JČU

Základním motivem bylo vytvořit dům, který by svojí flexibilitou obstál v kontextu technologického vývoje knihovnictví v 21.století. Nejedná se tedy o monofunční skladiště knih, ale prostorový koncept, který slouží k setkávání a výměně informací.

Knihovna by měla poskytovat klid ke studiu a zároveň možnost společenské interakce, která nám dává nové podněty a zpětnou vazbu založenou na realitě, nikoliv uzavřenosti akademické obce. Sociologické vazby tvoří schéma pro fyzický vzhled stavby.