Moderní Budějovice 05 / MF DNES

České Budějovice mají ideální morfologii pro rozvoj cyklistiky a mezi budejovičáky je tento způsob dopravy po městě poměrně oblíbený. V současnosti na kolo pravidelně sedá zhruba 10 procent obyvatel města a jak ukazují příklady z Pardubic nebo Hradce Králové, tak to rozhodně není maximum možného. Dlouhodobým cílem by pak mohlo být dosažení zhruba třetinového podílu cyklistů na každodenní dopravě v širším centru města, jako je tomu v Holandsku nebo Dánsku.

Co tomu brání a proč bychom to měli podporovat? Cyklistika je u nás zatím vnímána jako rekreační a sportovní záležitost, ale právě dlouhodobé zkušnosti ze západu ukazují, že její podpora jako dopravního systému má mnohé výhody, které se projevují jak v kvalitnějším životním prostředí a veřejném prostoru města, tak v ekonomických a sociologických souvislostech. Investice do cyklistické infrastruktury je řádově levnější a efektivnější, než do jakéhokoliv jiného způsobu dopravy, ať už se jedná o samotnou stavbu, zábor pozemků anebo následnou údržbu. Jízda na kole má pozitivní dopady na zdraví obyvatel a v neposlední řadě je to velmi demokratický způsob dopravy.

Úspěšný rozvoj městské cyklodopravy a cyklostezek má několik základních pravidel. Především je to její bezpečnost. Pokud chceme překročit „rekreační procento” cyklistů, musíme vytvořit takové podmínky, aby jízda na kole byla samozřejmá pro ženy s dětmi a starší generaci. Jedná se o velké množství potenciálnich uživatelů, pro které je dnes jízda po běžné silnici prakticky nereálná. S tím souvisí design cyklostezky, její trasování, počet kolostavů a další související infrastruktury. To vše by mělo být naprosto přirozené, tak aby jízda na kole byla samozřejmá a pohodlná a nesnižovala váš společenský status. Cílem není nutit za každou cenu lidi přesedat z auta na kolo, ale poskytnout možnost těm, kteří mají zájem. Pro někoho každý den a po celý rok, pro někoho třeba ve středu a jenom v létě. Ale teoreticky každý cyklista znamená o jedno auto v koloně méně a to za cenu mnohem menších nákladů.

Cyklistické projekty v Budějovicích by se měly ubírat dvěma směry, ve kterých budou mít vložené investice maximální efekt. Zaprvé je to dokončení skutečné páteřní sítě bezpečných cyklostezek, které povedou tam, kde je lidé potřebují a využívají a které spojí reálné každodenní zdroje a cíle dopravy. Jde o propojení sídlišť a centra města, autobusového a vlakového nádraží, nemocnice, univerzity, výrobních areálů s největším počtem zaměstnanců a vytvoření cyklostezek na hlavních budějovických tazích, což by jim vrátilo charakter a měřítko ulice, tolik důležité pro kvalitní veřejný prostor. Může se jednat přímo o Rudolfovskou, Lidickou, Husovu nebo Pražskou třídu, anebo o paralelní trasy, po kterých během deseti minut dojedete z centra na předměstí a naopak.

Zadruhé je to řešení každodenních cyklistických problémů, jako je například velkokapacitní hlídaný kolostav u nádraží, což není otázka nedostatku financí, ale domluvy mezi městem a železnicí. Právě takováto stavba na první pohled ukazuje skutečný vztah města k cyklistice a právě takový detail může rozhodnout o tom, zda lidé z okolních vesnic budou do Budějovic dojíždět autem anebo hromadnou dopravou. Přehlížení poměrně malé investice se může v dlohodobém plánování projevit vynucenou stavbou dalších kapacitních silnic za stovky milionů, které pak chybí na stavbu školky, parku, divadla nebo sportovní haly.

Město České Budějovice podepsalo Uherskohradišťskou chartu, kde se hlásí k aktivní podpoře cyklistické dopravy a kontinuální práci na konkrétních projektech. Pokud se u dopravnich staveb plánuje s tím, že automobilová doprava poroste o desítky procent, pak by se naprosto stejně mělo uvažovat i o cyklistice. Do města se totiž další silnice nevejdou a neptejme se, kolik lidí na kole jezdí, ale kolik by jezdilo kdyby …

Mirek Vodák / MF DNES 10/5/2013 - V desetidílném seriálu MF DNES zaznívají názory architektů či studentů architektury na veřejné prostory v Českých Budějovících. Představuje zaprvé vize a studie konkrétních staveb a zadruhé přístup k architektuře veřejného prostoru. Na blogu CBArchitektura je původní text doplňen o další fotografie a grafiku.