20. 7. 2013

Moderní Budějovice 03 / MF DNES


Význam a potenciál Háječku nejlépe pochopíte z historických fotografií, kde jeho novoromantická úprava přímo vybízela ke každodennímu využití a za první republiky patřil k nejhezčím místům v našem městě. Za poslední desetiletí se však kvalita tohoto parku velmi zhoršila a současné úpravy v tom bohužel pokračují. Lidé tohle vnímají a tak není divu, že tam nechodí. Je to naprosto logický důsledek nekoncepční péče o veřejný prostor. Nemyslím si, že se to zlepší, dokud nebude fungovat útvar hlavního městského architekta, který bude schopen definovat zadání pro konkrétní projekty. Budějovice totiž nemají nedostatek parků, problém je jejich kvalita.

Zatím se alespoň podařilo vypsat ideovou architektonickou soutež, která nám může dát základní představu o tom, co daný prostor umožňuje, jak má vypadat a kolik bude potřeba investovat. Háječek by měl fungovat celoročně, být variabilní a mít odpovídající meřítko ve vztahu k řece a historickému centru. Znamená to nalezení jeho silných stránek a naopak odstranění nebo potlačení toho, co je oslabuje. Park potřebuje vyčistit, znovu definovat hlavní cesty, splynout s řekou a hvězdárnou. Všechno tohle je dnes odtržené, bez souvislostí a někdy dokonce za plotem. Vyžaduje to spolupráci města, kraje a soukromých subjektů, ale bez ní to prostě nepůjde. Když lidé procházejí parkem, tak nevidí majetkové vztahy, infrastrukturu a další problémy. Chtějí mít hezkou lavičku, posekanou trávu, dobré kafe a čisté záchody. V létě koncert, v zimě bruslení, dopoledne rybáři a odpoledne piknik.

Vítězný návrh zaujal porotu podobným konceptem. Vpodstatě rehabilituje původní řešení parku, jehož těžištem je historická kašna s altánkem a odstraňuje všechny novější stavby. Znovuobjevuje potenciál hvězdárny a především jejího okolí, který dnes zůstává vlivem neatraktivnosti a nepřehlednosti místa nevyužitý. Zajímavostí je volba speciálního povrchu, který vytváří jakousi „obytnou měsíční krajinu“, která poskytuje univerzální prostor pro řadu kulturních i sportovních aktivit. Odkazuje na historii, kdy se na tomto místě před výstavbou hvězdárny konala představení (divadelní, cirkusová). Návrh je navíc relativně levný, protože "nestaví" žádný nový objekt.



Druhé místo obsadil projekt s naprosto odlišným přístupem, který v první etapě dokonce zachovává současnou školku a promítací stěnu. Tato základní kompozice je doplněna dvěma novými výraznými objekty, které obsahují městské letní kino, malou divadelní scénu, kavárnu, knihovnu, víceúčelové dřevěné molo a další menší prostory pro služby, jako takzvané aktivátory území. Návrh se už neobrací k historii, ale naopak používá zcela současnou architekturu a reaguje na nové urbanistické souvislosti. Snaží se o vytvoření kontinuálního plynoucího prostoru, který je přístupný, snadno udržovatelný a přehledný a jeho součástí je i volný mobiliář, což je u nás poměrně neobvyklé řešení.

V této souvislosti stojí za zmínku i několik let starý koncept, který do Háječku umisťoval zastávku koněspřežní železnice. Ta zde má obrovský nevyužitý potenciál, který by měl být jedním z pilířů strategie cestovního ruchu. Háječek je teoreticky jedno z míst, řekněme zastávek, kde by šlo realizovat expozici, možná dokonce postavit repliku koněspřežky. Pokud město takovou studii má, může ji ukázat společně s dalšími návrhy na výstavě a iniciovat veřejnou diskusi.

Přestože podobné architektonické a ideové soutěže ne vždy skončí realizací, pro město mají zásadní význam pro dlouhodobou koncepci a kultivaci těch nejvýznamnějších městských prostorů, které tu máme. Konkrétní projekty s konkrétním rozpočtem , na kterých se politici shodnou s občany města, jsou nejlepším způsobem jak prosadit jejich realizaci a zamezit „politickým“ rozhodnutím, která mají životnost pouze jejich volebního období. Architektonické soutěže předkládají desítky návrhů a jsou prezentováný ne veřejných diskusích, kde by si politici a architekti měli obhájit jejich výsledek. Je to nejtransparentnější způsob, jak zadat veřejnou zakázku o návrh stavby a tuto jejich výhodu bychom měli brát jako samozřejmost.

Mirek Vodák / MF DNES 26/4/2013 - V desetidílném seriálu MF DNES zaznívají názory architektů či studentů architektury na veřejné prostory v Českých Budějovících. Představuje zaprvé vize a studie konkrétních staveb a zadruhé přístup k architektuře veřejného prostoru. Na blogu CBArchitektura je původní text doplňen o další fotografie a grafiku.

Žádné komentáře:

Okomentovat