3+1 / Tři projekty ze zahraničí a jeden od nás ukazují, jak také může
vypadat oprava panelového domu. Na rozdíl od běžného přístupu zateplení a výměny oken se jedná o radikálnější zásahy do konstrukce, technologií a nejbližšího okolí. Vyšší počáteční náklady zpravidla vyžadují spolupráci více zaintresovaných stran, kde jde především o dlouhodobou kvalitu provedení a zlepšení veřejného prostoru sídliště v dalších ekonomických, ekologických a sociologických souvislostech.
Snížením domu o jedno patro, předsazením konstrukce teras a vytvořením soukromých a polosoukromých předzahrádek se standartní panelový dům proměnil v příjemné bydlení, které dokáže jasně definovat veřejný, poloveřejný a soukromý prostor, včetně odpovědnosti za jeho údržbu.
Ke zvážení pro investory je i spojení tepelně technické sanace se zvýšením užitné hodnoty objektů – zvětšení plochy balkonů, vytvoření společného chráněného prostoru na střešní terase (možnost drobných akcí jako grilování apod.), v některých případech komerční přístavby či změny části objektu na komerční plochy.
http://www.stefan-forster-architekten.de/
Základní problém, který plodí špatné výsledky, je v prvotním přístupu. Pokud člověk nabude nějakého majetku, musel předtím vynaložit úsilí a prostředky a následně si jej váží a většinou se o něj také odpovědně stará. Bohužel je stále ještě velká většina obyvatel panelových domů, kteří byt získali velmi levně.
Ze stávajících staveb nemá žádná jiná skupina budov po technické stránce v naprosté většině tak optimální předpoklady k transformaci do standardu pasivního domu jako domy panelové produkce. Jejich relativně tenká konstrukce z masivního betonu s velkou tepelnou setrvačností vyhovuje kulturní zkušenosti i našemu středoevropskému klimatu.
http://www.gutgut.sk/
PS. Další informace o konkrétních projektech najdete v Manuálu energeticky úsporné architektury:
Postup promyšlených úprav s konečným maximálním zhodnocením vložených financí předpokládá, že i postupná opatření budou probíhat podle vyprojektovaného návrhu jednotlivých fází. Tyto fáze musí vyrůstat z optimalizovaného auditu bodového harmonogramu, který stanoví počáteční a cílový stav, ke kterému je nutné se dopracovat. Součástí takového postupu je samozřejmě i výtvarné zpracování architektem, které pak znamená maximální přidanou hodnotu realizace. Role architekta je nezastupitelná rovněž v umění vykomunikovat a vysvětlit výběr a důvody zvoleného technického i estetického řešení. Tento postup je však nejnáročnější na vysokou kvalitu organizace a v dlouhodobém horizontu. Takový přístup byl bohužel doposud naprostou výjimkou, což je patrné z toho, že prakticky neexistují publikovatelné pozitivní příklady architektonicky i technicky správně řešených realizací.
Žádné komentáře:
Okomentovat