Dirigenti bez taktovky

Tento zkrácený článek převzatý z týdeníku Euro / odkaz /  popisuje  výhody a nevýhody architektonické soutěže oproti soutěži obchodní.

Ročně se v Česku postaví budovy za 40 až 50 miliard z veřejných peněz. Architektonických soutěží na jejich podobu proběhne zhruba deset. Ještěd, Nová scéna Národního divadla, Žižkovská věž. Všechny tyto budovy vzešly z architektonických soutěží a dosud provokují. I v devadesátých letech byly soutěže častějším úkazem než nyní. Ostatně stihla na nich vyrůst generace respektovaných architektů. Nyní domy za miliardy v Česku běžně navrhuje projektant, který podá nejlevnější nabídku, místo aby porota vybírala z několika desítek nápadů. A výsledkem jsou často předražené krabice. 

Centrum halových sportů / Echorost

Soutěžní návrh na Centrum halových sportů od atelieru Echorost / Jaroslav Hulín, Jiří Pavlíček

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Centrum halových sportů je navrženo tak, aby jej bylo možné v budoucnosti rozšířit o tréninkovou halu (fáze II). Obě haly potom tvoří jeden celek a lze je možné využít zároveň pro pořádání turnajů, ale také, díky dvěma foyerům i nezávisle pro dva různé programy. Tvar haly je vygenerován pomyslným vyfukováním nadbytečného objemu. Tvar a zalomení schodiště odpovídá rozdílnému charakteru vstupů a aktivit v okolí stavby. Jednoduchost a hospodárnost architektonického řešení odpovídá požadavkům zadání. Jak v exteriéru, tak v interiéru je navržen neutrální utilitární prostor, rámec, který se až obydlením a využitím může proměnit v místo s vlastním duchem.

3+1 / PANELÁK

3+1 / Tři projekty ze zahraničí a jeden od nás ukazují, jak také může vypadat oprava panelového domu. Na rozdíl od běžného přístupu zateplení a výměny oken se jedná o radikálnější zásahy do konstrukce, technologií a nejbližšího okolí. Vyšší počáteční náklady zpravidla vyžadují spolupráci více zaintresovaných stran, kde jde především o dlouhodobou kvalitu provedení a zlepšení veřejného prostoru sídliště v dalších ekonomických, ekologických  a sociologických souvislostech.

Přednáška / Petr Šmídek

/// Nová materialita /// Petr Šmídek

Obraz dnešního Japonska se často omezuje na hektický život v megapolích a uniká odedávná symbióza Japonců s přírodními elementy. Stejně tak je pro Evropana těžko myslitelný prvek přírodní katastrofy představující evoluční milníky v japonské architektuře. Zatímco zemětřesení v Kóbe znamenalo konec postmoderního plýtvání a obrat k minimalismu, pak tsunami ve Fukušimě způsobilo návrat k tradicím prostřednictvím nových materiálů. Petr Šmídek vystudoval architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze (2005) a je redaktorem zahraniční rubriky internetového portálu o architektuře www.archiweb.cz  

Přednáška je úvodem k dubnové výstavě yokohamského architekta Takeshi Hosaky v Domě umění.

Rozhovor Budějovicko 03/2013

Návrhů nové točný přijde hodně / ing. arch Miroslav Vodák

Dlouhá léta se přeli památkáři, zástupci UNESCO a divadleníci o to, jestli současná točna vůbec do barokní zahrady patří. Herci a zástupci českobudějovické radnice, které točna patří, chtěli divadlo pod širým nebem zachovat. Ostře proti byli samozřejme památkáři a UNESCO, které dokonce několikrát pohrozilo, že pokud otáčivé hlediště v zahradě zůstane, vyškrtne Krumlov ze svého seznamu. Památkáři přistoupili k návrhu, aby byla nová točna rozebíratelná. Tedy, pokud se nebude v zámeckém parku hrát divadlo, točnu prostě rozeberou a uskladní. Budějovice tak chtějí připravit na novou stavbu architektonickou soutěž.
 

Piknik No.5 & 6

Dvě přednášky na téma parků a města, tentokrát v Kredance a Domě umění, s podporou nadace O2 Think Big.

7.3. v 18:00, Kredance / Michal Fišer - Parky / www.triarchitekti.cz

Čtyři soutěžní návrhy městských parků pro čtyři česká města představí architekt, pro něhož je nezastavěný prostor stejně tak hodnotný jako ten zastavěný.

14.3 v 19:00, Dům umění / Michal Kohout - CHVÁLA TYPU / www.unitarch.eu

Co je to TYP a co ATYP a jaké mají místo v tvorbě kvalitního vystavěného prostředí? Může být TYP základem DOMOVA? Je TYPICKÉ totéž co TYPOVÉ? Jaký je rozdíl mezi JEDNODUCHÝM a BANÁLNÍM? Na tyto a jiné otázky se pokusí odpovědět přednáška polemizující s dnes zavedeným klišé o dobré architektuře jako o čemsi nutně neobvyklém. Přednáška bude doprovázena ukázkou z prací dokumentujících, jak autor ono “typické” částečně atypicky aplikuje.

FA ČVUT - www.fa.cvut.cz / Centrum Kvality Bydlení - www.cekb.cz

Centrum halových sportů / SIAL / 4.místo

CENTRUM HALOVÝCH SPORTŮ ČESKÉ BUDĚJOVICE / 4. místo

Autoři / Buček Jiří, Šťastný Pavel

Spolupráce / Šrámek Vít, Mašek Martin, Franc Josef, Švecová Pavlína, Ježková Radka

Koncept / Urbanismus

Pochozí platformu vnímáme jako rozšíření veřejného parku, zároveň integruje všechny podstatné funkční prvky provozu sportovců, servisní a technické, na ní jsou artikulovány obě hmoty sportovních sálů – oválné multifunkční arény a kubusové tréninkové haly. Pochozí střecha platformy slouží zároveň dalším vstupům diváků do prostoru multifunkční arény, rozmělnění toku příchozích i odchozích.

Provozní řešení je jednoznačné a logické, všechny funkce návrhu jsou situovány do parteru kromě provozu diváků v 1. patře a VIP a média ve vložené galerii v úrovni 2. patra.

Umístění platformy respektuje limity soutěžního území, podstatné pro návrh je situování hlavních vstupů diváků ze západu s orientací do prostoru plánovaného kapacitního parkingu 

Centrum halových sportů / 2.místo

CENTRUM HALOVÝCH SPORTŮ ČESKÉ BUDĚJOVICE / 2.místo

Ing. arch. Peter Moravčík, Ing. arch. Tomáš Krištek, Ing. arch. Mgr. Art. Ondrej Kurek, 
Ing. arch. Alexandra Masárová, MSc(Arch) Katarína Labathová

Urbanistické řešení

Sportovní hala je svou náplní i rozměry jedna z nejvýznamnějších budov každého města. Poloha v Českých Budějovicích nedaleko centra, za řekou a blízko frekventované komunikace ovšem působí paradoxně periferně. Proto navrhujeme halu připnout k městu okruhem spojujícím centrum města, plavecký a hokejový stadion. Existující chodníky v parku přirozeně vcházejí do budovy a směřují do centrální pasáže.

Kontakt s řekou, napojení na parkoviště, budoucí parkovací dům a hlavně propojení s parkem  přinášejí potřebu otevření budovy téměř ze všech stran. Za zónu hlavního nástupu do budovy jsme předdefinovali jihozápadní nároží – zde definujeme budoucí vztahy po dostavbě parkovacího domu vytvořením veřejného prostoru – náměstí.  Širší vztahy tak jasně formují urbanistický i architektonický koncept.

3+1 / NÁBŘEŽÍ

3+1 / Tři projekty ze zahraničí a jeden od nás ukazují, jak také může vypadat nábřeží. Řeky, potoky a vodní nádrže představují pro naše města jedny z nejvýznamnějších přírodně urbanistických hodnot a v řadě z nich (obzvláště jihočeských) je to výrazný kompoziční prvek, procházející centrem i periferií. Je velmi důležité, jak toto rozhraní mezi městem a vodou vypadá a zda tento potenciál dokážeme využívat.