Jedním z partnerských měst Českých Budějovic je Linec. Hornorakouská metropole má zhruba dvakrát více obyvatel a donedávna byla známá především historickým centrem u Dunaje, univerzitou a největší ocelárnou v Rakousku, která přinesla městu prosperitu. Před několika lety se však Linec zaměřil na dvě úplně nové strategie, jak budovat město pro 21. století. Oba projekty byly připravovány řadu let a v současnosti můžeme vidět výsledek, který by pro nás mohl být inspirací a zároveň návodem.
První z nich začal v roce 1992 a měl v té době ambiciozní cil vybudovat největší trvale udržitelný městský okrsek v Evropě. Jeho koncept je založen na současné architektuře, obnovitelných energiích, dopravních, ekonomických a sociologických souvislostech a ověření moderních technologií v praxi. Zatím byla postavena první etapa, ktera poskytuje bydlení pro zhruba 5000 obyvatel. Kromě obytné funkce jsou součástí SolarCity obchody, společenská a kulturní zařízení, škola, mateřská škola, pastorační centrum, rodinné centrum a park se zaměřením na sportovní aktivity, včetně sportovní haly, atletického stadionu a přírodního koupaliště. Nejviditelnějším rozdilem proti běžnému sídlišti je design veřejného prostoru a komunikací. Díky umístění většiny parkingu pod zem vzniká uplně jiná kvalita parteru domů a jejich okoli a predevším způsob, jakým je využíváno. Spojení do centra Lince zajištuje moderni tramvaj, jejíž linka bude tvořit osu dalších čtyř okrsků.
Celá oblast má rozlohu pouze o něco větší než bývalá kasárna Čtyři dvory. Máme tak jedinečnou příležitost zkopírovat rakouský přístup, který byl založen na třech základních bodech. Jednak na dlouhodobé spolupráci města a spolkové země (kraje), zadruhé na efektivním využívání dotací EU a zatřetí na vytvoření jasného “master plánu“ celého území, který následně rozpracovali jednotliví architekti do konkrétních objektů. Architekti jako Richard Rogers, Norman Foster nebo Renzo Piano sice patří mezi světovou extratřídu, přesto zakázku na “obyčejnou” bytovku na předměstí přijali.
Druhou úspěšnou strategií Lince bylo vítězství v projektu Evropské hlavní město kultury 2009, což si v poměrně kratké době tří let vyžádalo tři vyznamné investice, které se staly novou dominantou dunajského nabřeží. Je to galerie současného umění Lentos, projekt spojující umění a vědu Ars Electronica a muzeum historie v dostavbě jižního křídla hradu Schlossberg. Tyto projekty mají jak vizuální (interaktivni svitici fasady), tak koncepční propojení (dohromady tvoří takzvanou Linz Culture Mile). Letos v dubnu pak byla dokončena poslední, nejvýraznější a nejdražší stavba, nová budova opery Linz Musiktheater, která v současnosti patří mezi nejmodernější stavby tohoto druhu na světě. Vpodstatě se jedná o stroj na scénografii, v hodnotě přesahující 4 miliardy korun. Je zajimavé, že tato opera už byla financována bez podpory EU, ale pouze z rakouských veřejných a soukromých zdrojů.
Tyto záměry byly velmi pečlivě zvažovány, měly jasnou návaznost na územni a strategické plánováni a byly dlouhodobě diskutovány s veřejností. Je tedy naprosto logické, že stojí na těch nejvýznamnějších a nejviditelnějších mistech.Výsledkem toho je, že linečtí jsou na nové stavby patřičně hrdí. Všechny projekty vzešly z mezinárodních architektonických soutěží, kde byly odevzdány stovky návrhů, včetně několika českých. Nakonec se prosadili architekti z Rakouska, Velké Británie a Švýcarska. Ne náhodou pak patří Rakousko mezi země s nejlepší propagací cestovního ruchu, což má pozitivní vliv na jeho ekonomiku. Kromě unikátních přírodních podmínek k tomu přispíva i oficiální státní politika, podporující současnou architekturu a její význam pro celou společnost.
Samozřejmě, že naše město nemá takové finanční možnosti jako Linec, respektive to vypadá, že jsou tu zatím více prioritní sportovní než kulturní stavby. Jednou se to ale změní a jak je vidět, tak odpovědné plánování začíná několik let před samotnou stavbou. Začíná u veřejné debaty o tom, v jakém městě chceme žít za deset let. Tato debata nejde zkrátit na předvolební mítink a fráze o rozvoji města. Budějovice mají několik rozvojových oblasti, ať už ve Čtyrech dvorech pro novou městskou čtvrť, nebo na Mariánském a Senovážném naměstí pro významné veřejné stavby. Ani k jednomu zatím žádná strategie není, ale možná stačí zajet k sousedům a poradit se. Od toho přece partnerské město je.
Statutární město České Budějovic udržuje partnerství s pěti zahraničními městy: Lincem, Lorientem, Nitrou, Pasovem a Suhlem.
Mirek Vodák / MF DNES 24/5/2013 - V desetidílném seriálu MF DNES zaznívají názory architektů či studentů
architektury na veřejné prostory v Českých Budějovících. Představuje
zaprvé vize a studie konkrétních staveb a zadruhé přístup k architektuře
veřejného prostoru. Na blogu CBArchitektura je původní text doplňen o další fotografie a grafiku.
Žádné komentáře:
Okomentovat