Od roku 1998 je dramaturgie této galerie, pod vedením kurátora Michala Škody, zaměřena na současné výtvarné umění a architekturu.
Galerie každým rokem připravuje 8 – 10 výstav nejzajímavějších domácích tvůrců, ale i významných autorů ze zahraničí. Ti se tak povětšinou vůbec poprvé prezentují nejen u nás, ale i ve východní Evropě vůbec.
V Českých Budějovicích se podařilo vybudovat významnou, prestižní galerii s mezinárodním renomé, která jako jediná v republice připravuje každoročně program s tak vysokým počtem kvalitních, zahraničních výstav.
Toto se rovněž odráží v tom, že se České Budějovice dostávají do mezinárodního podvědomí nejen jako město, kde se vaří světové pivo, ale kde je též něco významného na poli kultury.
Díky systematické práci je dnes Dům umění řazen k tomu nejlepšímu, co lze v České republice, na poli umění, navštívit.
Současný Dům umění se nachází na hlavním českobudějovickém náměstí. Výstavy jsou prezentovány v pěti místnostech jednoho poschodí o celkové rozloze 150 m2.
Díky iniciativě Michala Škody a CBArchitektura vzniklo v září 2012 na liberecké fakultě umění a architektury zadání na podobu nové kunsthalle, která by se stala důstojným sídlem této mimořádné instituce. Tyto projekty si zároveň kladou za cíl rozpoutat diskuzi nad některými veřejnými prostranstvími v Českých Budějovicích, které postrádají kvalitu a funkci. Vybírali jsme z prostoru vedle DK Slavie a Senovážným náměstím.
Práce vznikla v ateliéru ing.arch.akad.arch. Jana Hendrycha a ing.arch. Jiřího Janďourka na fakultě umění a architektury v Liberci v zimním semestru 2012/13.
URBANISMUS
Kunsthalle v Českých Budějovicích se nachází v centru města mezi významnými budovami – Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, DK Slavie či Biskupské gymnázium. Dalo by se říci, že se jedná o kulturní roh města.
Významnou roli zde hraje nábřeží s pěší promenádou, které podporuji umístěním hlavního vstupu a krytého před prostoru s dřevěnou palubou, sahající až na řeku. Ulici podél divadla a Kunsthalle ponechávám pouze pro pěší. Význam tohoto pěšího prostoru podporuje galerijní ateliér, který je možné otevřít a s tímto prostorem propojit.
HMOTA
Parcela má nepravidelný tvar. Podlouhlá klínovitá hmota je pevně usazena na křižovatce ulic Dukelská, Jirsíkova, jejichž nároží a uliční čáru nově definuje. Směrem k řece se budova zužuje a je ukončena 20m dlouhou konzolou s kavárnou, která vystřeluje až téměř nad řeku a nabízí výhled na vodní hladinu. Prostor mezi Kunsthalle a DK Slavie ponechávám parkový charakter s několika stávajícími vzrostlými stromy i nově vysázenými. Tento parčík otevírá průhled od nábřeží na muzeum.
Fasáda působí na venek jako betonová pevnost / dalekohled s výhledem na řeku.
VNITŘNÍ ČLENĚNÍ
Ve vstupní části je foyer se schodištěm. Toto schodiště propojuje vstupní prostor s horním patrem. Ve střední části je výstavní sál o výšce +7,8 m. Tento výstavní prostor lze různě proměňovat. Foyer je možné od výstavního prostoru oddělit posuvnou stěnou. Vznikne tak na výstavách nezávislý prostor pro další kulturní akce. Ze schodiště v hlavním foyer se dostaneme ke kavárně a přednáškovému sálu. Lávka spojující tuto část se zadní částí galerie mi umožňuje pohlížet do galerie shora. V horním patře zadního traktu se pak nachází technické zázemí a ateliér.
Celá budova je prosvětlena střešními světlíky, které jsou rozmístěny v pravidelném rastru. Podhled pod světlíky je z matného skla, které přímo rozptyluje světlo.
Text / Barbora Jandová
Že je nová galerie třeba jako sůl, je nepochybné. Je tu ale otázka místa. A zrovna toto místo z mnoha možných - Senovážné náměstí, Háječek, nábřeží naproti Slavii atd. je také jedno z nejnáročnějších na řešení a také zjevně jedno z nejkonfliktnějších z hlediska obhájení před veřejností. Snad proto je příznačné, že si ho škola i studenti vcelku jednoznačně vybrali. Nechci vůbec posuzovat jednotlivá řešení, i když toto je mi velmi sympatické (ukazuje, že to přece jen jde), ale byl bych rád, kdyby se diskuse vrátila k hledání místa pro tento konkrétní záměr, nebo by se pro určitá území, která jsou ve městě zjevně nedořešená, tato řešení hledala s ohledem i na tento (a nejen tento) program a záměr v rámci ideových urbanistických soutěží či školám zadávaných studií. Toto urbanistické a architektonické "zmapování" města bych viděl jako jeden z hlavních úkolů budoucího městského architekta.
OdpovědětVymazatVladimír Zdvihal
Přijde mi, že v takovém provedení je galerie na tomto místě absolutně nevhodně zakomponovaná. Nejsem úplně příznivcem takovýchto strohých tvarů - pokud se nejedná o letiště, nákupní centra atd.). Přeci jen historické jádro města by bylo touto stavbou dosti narušené. Pokud by stála podobná budova v Dukelské ulici naproti Rozhlasu a byla by tzv. součástí toho parku, pak by byla pěkným sousedem přes řeku stojící knihovně.
OdpovědětVymazat