Je mi ctí, že mohu přidat úvodní slovo k průvodcům architekturou Jihočeského kraje a Horního Rakouska zaměřených na veřejné stavby. Publikace tohoto druhu totiž v ČR neexistuje a její absence se zásadně projevuje v nízké kvalitě veřejných staveb.
Je s podivem, že v době superpočítačů a statistických úřadů chybí data, která by kvalitativně hodnotila veřejné stavby. Podle mých znalostí neexistuje zpětná vazba a poučení z dobrých i špatných příkladů. Je to nepochopitelné, když si uvědomíme, kolik veřejných prostředků se investuje a jak veřejné stavby zásadně vytvářejí prostředí, ve kterém prožijeme své životy. Státní instituce se o to nezajímají. Samosprávy většinou spoléhají na konkrétní osoby, že potřebnou zpětnou vazbu provedou „samy v sobě“, aby se za deset let zjistilo, že většina dat je skartována. Česká komora architektů vede od svého vzniku v roce 1993 statistiku architektonických soutěží, ale velmi obtížně získává data z realizací na základě těchto soutěží. Veřejné stavby vzniklé bez architektonické soutěže pak nemá šanci vůbec registrovat. Existuje několik výběrových sborníků, které vznikly často k tematickým výstavám, ale jsou velmi roztříštěné. Architekti většinu kvalitních realizací v ČR znají, ale mají k nim minimum faktických údajů. Tristní situace je směrem k veřejnosti, úředníkům a politikům, kteří podle mne srovnání a zdokumentované příklady dobré praxe postrádají zcela.
O to více si vážím průkopnické práce spolku CBArchitektura, kterou připravil pro region jižních Čech a kterou velmi chytře spojil se sousedním Horním Rakouskem. Nemusíme tak planě debatovat o tom, zda jsme sousedy dohnali, či nedohnali. Stačí se podívat na přehledná a jednoduchá fakta. Na srovnání množství i typů veřejných staveb včetně způsobu zadání. Právě důraz na fakta a jednoduchost podle mne velmi prospěje použitelnosti průvodce pro veřejné investory. K těm nejpodstatnějším údajům podle mne patří i zdokumentování toho, jaké způsoby zadávání projektů veřejných staveb vedou k nejlepším výsledkům a to i při zohlednění velikosti investiční akce. Jsem přesvědčen o tom, že tento průvodce by neměl chybět v knihovně žádného zodpovědného starosty a vedoucího investic.
Vymezení průvodce na kraj, či spolkovou zemi, je velmi smysluplné. Nejen, že to umožňuje představené stavby skutečně objet, ale ukazuje to na jeden z důvodů, pro které kraje máme. Měly by totiž být právě odborným a koordinačním zázemím obcí na svém území, měly by umožnit výměnu zkušeností a to i přeskrajovou. Kraje by tyto průvodce měly podporovat.
Jsem velmi rád, že spolek CBArchitektura má zájem mapovat i další kraje ČR, aktuálně uvažuje o středních Čechách. A byl bych rád, kdyby mu v tom nově ustavené krajské reprezentace byly podporou a pokud ne s ním, tak s někým jiným, kdo se v jejich regionu úkolu podobně kvalitně zhostí, pomohli konečně zmapovat kolik, jakých a jakým způsobem vzniklých kvalitních soudobých veřejných staveb v ČR máme. Měl by to být ale ne úkol jednorázový, nýbrž průběžný, konečně poskytující kýženou zpětnou vazbu. Veřejné finance a prostředí, ve kterém žijeme, za to stojí.
Petr Lešek
Žádné komentáře:
Okomentovat