PARK 4DVORY - Grand Prix architektů 2015

 
PARK 4DVORY získal čestné uznání kategorie krajinářská architektura - Grand Prix architektů 2015. 

Tento projekt byl vybrán v architektonické soutěži mezi 25 soutěžními návrhy / viz odkaz

Park 4Dvory / Investor / Statutární město České Budějovice

Autoři / Architekti / Markéta a Petr Veličkovi a David Prudík

Spolupráce / Terezie Havlíková, Kateřina Koudelová, Pavla Drbalová, Jitka Daňková, Jan Cyrany, Eva Teplická
 
Lavice Vagabund/ Jan Zemánek / Spoluautor dřevěných laviček: Tomáš Jiránek

Zadavatel: Statutární město České Budějovice / Ivana Popelová, Lenka Růžičková

Hlavní dodavatel / Gardenline s.r.o Lukáš Krulich, Petr Nepovím 

Doprava: Linda Smítalová / Elektro: Ludmila Jelínková / ZTI: Blahoslav Kvasnica / Vytápění: Josef Hejč / Skatepark: Gabriela Fejtová / Statika: Jan Šedivý / Požárně bezpečnostní řešení: Lubomír Bauer / Vodohospodářské stavby: Miroslav Vaškovič / Konzultace sukcese: Radomír Řepka / Technický dozor investora: MANE engineering s.r.o. Jitka Petráňová
 
Od architektonické soutěže ke kolaudaci stavby / 1. 2012 - 08. 2014 / Projektová příprava: 10. 2012 - 11.2013 / Realizace: 12.2013 – 08.2014 / Uvedení do provozu: 19.09. 2014
 
celkem plocha parku cca 28 400 m2 / sukcesní plochy cca 16 900 m2 / trávník parkový cca 5 500 m2 / zpevněné plochy cca 6 000m2 / cena stavby cca 30 mil. Kč s DPH

Park byl slavnostně otevřen 19. září 2014. Byl vybudován na místě bývalého vojenského prostoru v centrální poloze mezi sídlišti Máj a Vltava. Dokumentace byla zpracována na základě vítězného  návrhu architektonické soutěže z r. 2012.

Fotografie / Jakub Holas

PARK

Vzhledem ke geologickým podmínkám území (jílovitosti půdy, která udusí novou výsadbu nepředpěstovanou v těchto podmínkách) byl jako vůdčí koncept práce s vegetací zvolen princip řízené sukcese. Park je navržen jako nástup do krajiny. Krajina - prostor s neřízenou sukcesí - je logickým a přirozeným pokračováním sukcesních ploch parku. Park 4Dvory se z krajiny nevymezuje, ale do krajiny se postupně „noří“. Park na místě bývalého vojenského prostoru je zvoleným konceptem přirozeně propojen s bezprostředním i vzdálenějším prostorem přírodě blízkých společenstev i ekosystémem nedalekých rybníků.

Nástupy do parku jsou navrženy v místech vyústění ulic budoucích nových bytových domů. Cestní síť je účelově koncipována pro obsluhu všech potřebných aktivit v parku, spojuje místa nástupů s potenciálními cíli návštěvníků parku a vytváří přirozenou tkáň území. Vzhledem k podmáčenosti území je cestní síť založena na nasypaném terénu. Násypy cest je pak členěna plocha území na dílčí plochy jednotlivých stupňů sukcese. Těmito jednoduchými prostředky se snažíme docílit výtvarně přesvědčivého a proporčně vyváženého prostoru, který spolu s objektem sociálního zázemí (vycházejícího z celkové koncepce) přináší osobitost respektující okolí, zároveň však může existovat i jako samostatně fungující celek nezávislý na časové ose proměny okolní městské krajiny.

KAVÁRNA

Kavárna je navržena jako součást cestní sítě; částečně uzavřené mimoúrovňové křížení cest. Je přirozenou součástí parku, meze cest zapřené zábradlím plynule pokračují po střeše objektu, objekt je muldou terénu. Kavárna je osazena v místě nejvyššího převýšení pozemku jako podnož páteřní cesty územím, jež jde po její střeše a vybíhá do krajiny. Vytváří tak jediné výškové vyvýšení v území a nabízí „rozhledy“ do parku, hierarchicky vyzdvihuje nejdůležitější komunikaci v území. Zároveň je průchodem mezi východní stranou parku s fitstezkou, kluzištěm, dětským hřištěm a západní stranou se skateparkem a dětským hřištěm.

Objekt kavárny obsahuje odbytovou plochu kavárny se zázemím a sociální zařízení pro potřeby parku (wc muži, ženy a invalidé). Kavárna s odbytovou plochou cca 85 m2 pro 32 návštěvníků je v teplých měsících rozšířena o oboustranné terasy - východní a západní. Vzhledem k tvarování kavárny v podélném směru jako přirozené terénní muldy je konstrukčně navržena z monolitického železobetonu. Její dvě fasády jsou tvořeny prefabrikáty z pohledového betonu. Tepelná izolace stěn a střechy je z extrudovaného polystyrenu. Obvodové podélné zdi zabíhající mimo půdorys objektu se stávají opěrnými zdmi mezí okolního terénu. Kavárna je vlastně bunkrem v bývalém tankodromu.

PRINCIP ŘEŠENÍ VEGETACE

Základním přístupem je, vzhledem k problematičnosti klasického zakládání vegetačních prvků, ponechání větší části parku přirozenému vývoji - sukcesi. Plochy jsou rozděleny na stupně 1-3 dle intenzity zásahu do spontánně vznikajícího společenstva. Za daných stanovištních podmínek by na stanovišti přirozeně vznikla jedlová doubrava, přičemž mladší sukcesní fáze zahrnují vývoj od travobylinného společenstva, přes keřové a stromové nálety až po vzrostlý les. Významnou roli hrají terénní nerovnosti, které vytváří mozaiku sušších a vlhčích míst.

Cílem je sledovat přirozený vývoj společenstva a směřovat jej žádoucím směrem tak, aby na jednotlivých plochách bylo udržováno určité sukcesní stádium (bylinné, keřové, stromové). Řízená sukcese tedy spočívá v monitoringu a pravidelném zásahu do ploch, nicméně v porovnání s klasickou parkovou úpravou výrazně snižuje náklady na údržbu.

1. bylinné společenstvo - luční trávník, vyšší traviny

Zásahy spočívají v pravidelném sečení kolem cest, eliminaci náletů dřevin a větších enkláv ruderálních bylin 

bylinné druhy: třtina křovištní, chrastice rákosovitá, skřípina lesní, ostřice jarní, bika ladní; vlhkomilné luční byliny

2. keřové společenstvo s nálety stromů do 4 m výšky

Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin, příliš hustých náletů a stromů nad 4m výšky. 

stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, lípa srdčitá, borovicekeře: šípek, keřové vrby, trnka

3. mladý les - souvislé stromové a keřové patro - fáze mladého lesa se stromy do 30 cm průměru kmene

Zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin a stromů nad 30cm průměru kmene.

stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, borovice, jasan, dub letní

keře: šípek, keřové vrby, trnka