Umístění otáčivého hlediště venkovní scény do zahrady
znamenalo v padesátých letech minulého století její zásadní
znehodnocení; tento čin byl naposledy nešťastně potvrzen začátkem
devadesátých let minulého století.
Historická barokní zahrada českokrumlovského zámku je zcela
jedinečnou památkou zahradní architektury a významnou součástí celku,
zapsaného na Seznamu přírodního a kulturního světového dědictví UNESCO.
Umístění otáčivého hlediště venkovní scény do této zahrady znamenalo v
padesátých letech minulého století její zásadní znehodnocení; tento čin
byl naposledy nešťastně potvrzen začátkem devadesátých let minulého
století. Česká komora architektů (ČKA) se domnívá, že by bylo nesmyslné
opakovat tyto chyby minulosti – žádoucí je naopak využít příležitosti,
kdy je stávající objekt otáčivého hlediště nutné demontovat, k
rehabilitaci tohoto unikátního díla krajinářské architektury, jež by
byla bezpochybným přínosem pro vlastní zámecký areál i město Český
Krumlov.
Scéna Jihočeského divadla s otáčivým hledištěm může v Českém Krumlově
zůstat, aniž by se tak stalo za cenu dalšího fatálního zásahu do
komplexu jedinečné barokní zámecké zahrady – dokazují to i výsledky
studentské soutěže, vypsané v roce 2012 Fakultou architektury ČVUT v
Praze. Aktuálně připravovaná soutěž, jejímž vypisovatelem je město České
Budějovice, jako zřizovatel Jihočeského divadla, by měla prověřit různá
řešení a vhodná umístění nové scény s otáčivým hledištěm mimo zámeckou
zahradu, bez jejího znehodnocení, jež by mohlo vést až k vyškrtnutí
města Český Krumlov ze Seznamu přírodního a kulturního světového
dědictví UNESCO.
ČKA podporuje architektonické soutěže, zejména pokud se jedná o tak
významné veřejné zakázky, jakou je i případná výstavba nové divadelní
scény v Českém Krumlově – v takovýchto případech nabízí ČKA
vypisovatelům podporu při přípravě kvalitních soutěžních podmínek i
vlastní organizaci soutěže. Komora však považuje za nesmyslné a z
hlediska vlastní soutěže i z hlediska nakládání s veřejnými prostředky
za kontraproduktivní připravovat soutěž na jakékoliv místo v rámci
historické zahrady českokrumlovského zámku.
Domníváme se, že nejde vůbec o jakýsi spor památkové péče na straně
jedné a takzvané živé kultury na straně druhé. Jde o zcela zásadní
otázku po naší kulturnosti, spočívající i ve schopnosti reflektovat a
vážit si hodnot, které jsme zdědili po předchozích generacích.
ČKA vyjadřuje tímto stanoviskem jednoznačný nesouhlas s potvrzením
umístění otáčivého hlediště venkovní scény Jihočeského divadla v zámecké
zahradě v Českém Krumlově a vyzývá k respektu k nevyčíslitelnému
významu této památky.
Výzva k zachování otáčivého hlediště
OdpovědětVymazatPo dlouhých letech sporů ohledně budoucnosti otáčivého hlediště dospěla odborná komise ministra kultury ke kompromisnímu řešení, tedy jeho ponechání na stávajícím místě s možným mírným posunutím z podélné osy zámecké zahrady. Přesto v současné době vnímáme z nejrůznějších stran silné útoky proti tomuto složitě dohodnutému řešení.
Rádi bychom proto touto cestou vyjádřili naše hluboké přesvědčení, že nepovažujeme současná odmítavá vyjádření za tak zásadní, aby fenomén otáčivého hlediště byl ze zámecké zahrady definitivně odstraněn. Opíráme se přitom o následující argumenty:
1/ Otáčivé hlediště není trvalou stavbou, která by nezvratně proměnila charakter zámecké zahrady.
2/ Samotný divadelní provoz sice v jedné čtvrtině roku zatěžuje prostředí zahrady, ale nedevastuje ani ji, ani zámeček Bellarie. Dlouhodobě neutěšený stav této stavby není důsledkem divadelního provozu, ale nepřistoupení k zásadní rekonstrukci v minulých letech, respektive desetiletích.
3/ Více než padesátiletá existence tohoto výjimečného divadelního fenoménu v zámecké zahradě dokázala právě svou dlouhodobou historií právo na svou existenci a násilné zrušení by se jevilo absurdním. Nevěříme, že by takové řešení situace zvolili v ostatních zemích západní Evropy.
4/ Důrazně odmítáme výroky odpůrců otáčivého hlediště, že tento fenomén je pouhou lokální diváckou atrakcí bez možného vyššího uměleckého potenciálu, který má ve svém důsledku pouze zlepšovat ekonomickou situaci Jihočeského divadla. Tento neodborný a leckdy až arogantní přístup k divadelnímu umění na otáčivém hledišti kontrastuje s řadou výborných uměleckých produkcí, mnohdy za účasti výjimečných českých i zahraničních uměleckých osobností.
5/ Respektujeme zcela legitimní názor prezentovaný řadou odborníků na památkovou péči, kteří hájí existenci zámecké zahrady v původní podobě, tedy bez otáčivého hlediště, jako veřejný zájem. Ale existuje v této věci neméně důležitý veřejný zájem statisíců občanů České republiky, kteří na otáčivém hledišti umístěném právě v českokrumlovské zámecké zahradě nacházejí možnost setkávat se s živým uměním a to nejen činoherním, ale i operním a tanečním. Navíc v estetické podobě, která je mimo možnosti jiných divadelních scén pod otevřeným nebem. Odstraněním otáčivého hlediště ze zámecké zahrady poškodíme zcela legitimní veřejný zájem, který je podpořen více než padesátiletou historií a více než dvěma miliony diváků českých i zahraničních. Jsme hluboce přesvědčeni, že oba veřejné zájmy lze skloubit. Ostatně výsledky současné ministerské komise jsou toho důkazem.
6/ Vyzýváme proto touto cestou Ministerstvo kultury, statutární město České Budějovice a město Český Krumlov, aby s respektováním vyjádření zástupců UNESCO, kteří Český Krumlov navštívili v srpnu 2014, zachovali existenci otáčivého hlediště v zámecké zahradě a to v podobě, která vzejde z plánované architektonické soutěže a vyřeší estetické nedostatky právem vytýkané otáčivému hledišti stávajícímu.
24. června 2015
Ing. Jiří Boček, generální ředitel národního podniku Budějovický Budvar
Ing. Vlastislav Bříza, generální ředitel Koh-i-noor Holding
doc. Jan Burian, ředitel Národního divadla v Praze
Ing. Ivo Geršl, generální ředitel EGE spol. s r.o., předseda Nadačního fondu Jihočeského divadla
prof. Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
doc. Jan Hančil, rektor Akademie múzických umění v Praze
Jiří Menzel, filmový a divadelní režisér
Mgr. Stanislav Moša, předseda Asociace profesionálních divadel, ředitel Městského divadla Brno
Prof. Ivo Medek, rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně
David Radok, divadelní režisér
Mgr. Doubravka Svobodová, děkanka Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze
Jiří Šesták, Ph.D., senátor Parlamentu České republiky, divadelní manažer
Ing. Milan Teplý, předseda představenstva a generální ředitel Madeta, a. s.
Doc. Milan Uhde, dramatik, bývalý ministr kultury
prof. Jaroslav Vostrý, divadelní teoretik a dramatik