V sousedním Rakousku je architektonická soutěž mnohem častější způsob výběru architekta, než v České republice. Ročně jde zhruba o poměr 100/20 a podobně je tomu i u realizací.
Srovnání počtu realizovaných architektonických soutěží mezi Lincem a Budějovicemi je sice ovlivněné velikostí a rozpočtem, přesto ukazuje na několik zajímavých souvislostí. Především to není pouze otázka města, které z tohoto srovnání vychází jako investor poměrně slušně, ale zásadní rozdíl vzniká u investic kraje a státu (a také soukromých). V Budějovicích je to za posledních dvacet pět let nula, přestože například rozvoj univerzity nebo nemocnice a dalších významných veřejných staveb byl značný.
Historicky je zajímavé období před a po roce 1998, kdy skončil primátor Beneš a nastoupil Miroslav Tetter. Došlo ke změně tajemníka magistrátu a brzy nato skončil také hlavní městský architekt, kterého nahradil odbor územního plánování. Tento odbor prakticky rezignoval na koncepční práci mimo územní plán a nevyvíjel žádnou aktivitu k prosazování soutěží jako základního nástroje k výběru kvalitního projektanta. Se vstupem do EU poté začaly dotace vedoucí k "prosperitě" a kritéria žádostí, kde soutěž o návrh nemá žádné bodové ohodnocení, takže žadatelé ji takřka bez vyjímky ignorují.
Srovnání počtu realizovaných architektonických soutěží mezi Lincem a Budějovicemi je sice ovlivněné velikostí a rozpočtem, přesto ukazuje na několik zajímavých souvislostí. Především to není pouze otázka města, které z tohoto srovnání vychází jako investor poměrně slušně, ale zásadní rozdíl vzniká u investic kraje a státu (a také soukromých). V Budějovicích je to za posledních dvacet pět let nula, přestože například rozvoj univerzity nebo nemocnice a dalších významných veřejných staveb byl značný.
Historicky je zajímavé období před a po roce 1998, kdy skončil primátor Beneš a nastoupil Miroslav Tetter. Došlo ke změně tajemníka magistrátu a brzy nato skončil také hlavní městský architekt, kterého nahradil odbor územního plánování. Tento odbor prakticky rezignoval na koncepční práci mimo územní plán a nevyvíjel žádnou aktivitu k prosazování soutěží jako základního nástroje k výběru kvalitního projektanta. Se vstupem do EU poté začaly dotace vedoucí k "prosperitě" a kritéria žádostí, kde soutěž o návrh nemá žádné bodové ohodnocení, takže žadatelé ji takřka bez vyjímky ignorují.
Teprve v poslední době se na základě veřejné diskuse o absurdnosti výběrových řízení o nejnižší cenu projektových prací znovu začínají soutěže objevovat a je zajímavé, že právě jihočeský region je, v porovnání s ostatními, na prvním místě v jejich počtu. Zpravidla je to dáné osobní iniciativou jednotlivých politiků, úředníků a v neposlední řade i občanů a občanských sdružení. Zatím nelze mluvit o systému a velké rezervy jsou například u soutěží mezinárodních (viz odkaz). Členství v EU a volný pohyb služeb dělá z architekonické soutěže jednu z možností, jak se k veřejné zakázce mohou dostat ti nejlepší, nikoliv nejlevnější.
Doufejme, že během několika let se dostaneme na úroveň Horního Rakouska, kde například letošní regionální cenu za architekturu "Daidalos" dopadly takto:
1/ mezi 90 přihlášenými projekty vyhrály 3 stavby ... ŠKOLY !!!
2/ všechny jsou v obcích od 5 do 15 tisíc obyvatel
3/ všechny byly vybrány z architektonické soutěže
4/ všechny mají nízkoenergetický standard
5/ jejich cena je v přepočtu mezi 200-800 miliony korun
1/ mezi 90 přihlášenými projekty vyhrály 3 stavby ... ŠKOLY !!!
2/ všechny jsou v obcích od 5 do 15 tisíc obyvatel
3/ všechny byly vybrány z architektonické soutěže
4/ všechny mají nízkoenergetický standard
5/ jejich cena je v přepočtu mezi 200-800 miliony korun
neubau volksschule/sanierung neue mittelschule feldkirchen an der donau - fasch&fuchs architekten
Žádné komentáře:
Okomentovat