Vy tady máte vyhlášený nějaký výjimečný stav?“ I tak se ptají někteří turisté, kteří navštíví centrum Českých Budějovic o víkendu. Proč se tak ptají? Je jim totiž divné, proč jsou zde ulice takřka prázdné, mnoho prodejen je zavřených, všude chybějí lidé a zkrátka tu není život, jaký by tu asi měl být.
Centrum potřebuje nový život (Deník, 03/10/2011)
I tohle zaznělo na včerejší akci Bílá místa Budějovic v souvislosti s
Evropským dnem architektury. Zájemci, kterých se nakonec našlo zhruba
na sedm desítek, vyrazili na exkurzi, jež se zaměřila na problematická
místa v širším centru města. Průvodci se stali historik umění Hynek
Látal a architekt Mirek Vodák. Hovořilo se samozřejmě i v pozitivním
duchu, ale převažoval ten negativní. Výsledkem byl fakt, že městu chybí
jedna nebo dvě výrazné kulturní budovy současnosti, které by do centra
opět začaly lákat. Obě by mohly být na Senovážném náměstí a v jeho
okolí.
„Stačí se podívat. Máme tu vedle sebe muzeum, divadlo, pak je tu budova Slavie, která v sobě skrývá veliký potenciál, a byly tady například úvahy o tom, že by na Senovážném náměstí mohla být budova současného moderního umění. Slavie by se po rekonstrukci mohla stát špičkovým koncertním sálem a v podstatě do jednoho místa by se tak soustředilo hlavní kulturní dění města,“ nastínil možný rozvoj Hynek Látal. Podle něj je sice parkoviště na Senovážném „fajn“, ale prostor nebyl vhodně využit.
Zmíněné Senovážné náměstí se stalo terčem kritiky z hlediska promarněné šance. „Možnosti tady byly a stále ještě jsou i v souvislosti s muzeem. Mnoho lidí neví, že hlavní vchod má být původně ze strany do náměstí, což se možná po chystané rekonstrukci opět stane. Pokud by na volném prostranství vznikl třeba zmíněný dům moderního umění, tyto budovy by spolu mohly krásně souviset a mezi nimi by ještě vznikl pulzující veřejný prostor, kdy by se mohla odkrýt i mlýnská stoka,“ uvažoval architekt Mirek Vodák.
Podle jeho slov by pak bylo vhodné pozvednout slávu Slavie a vytvořit zde velký koncertní sál. „Něco takového tady určitě nemáme. Přitom myslím, že Budějovice jsou dost veliké na to, aby tu takový sál byl,“ řekl jeden z přítomných Marek Souček. „Bude na městu, jak se nakonec rozhodne, zdali půjde cestou velké investice a moderního sálu, nebo spíše artového domu, což nebude stát tolik peněz, ale bude nutné ho dotovat. Hlavní ale je, aby se město dokázalo rozhodovat a dělalo to správně,“ pokračoval Vodák s tím, že si myslí, že za posledních zhruba deset let nemůže být radnice hrdá na jediný objekt, který nechala postavit.
Přítomní z řad veřejnosti a odborníků se shodli na tom, že zde chybí koncept. Zmíněn byl například Rejnok Jana Kaplického, který by byl sice úžasnou stavbou, která by přilákala do Budějovic mnoho turistů, na druhou stranu Máj prý ale rozhodně není vhodným místem. Budějovice podle Hynka Látala nejsou zase tak veliké, aby se mohly drolit hlavní kulturní objekty do více lokalit.
„Ten potenciál tady stále je. Dnes, když jedou turisté na jih, jedou většinou do Krumlova. Ale proč by nemohli za pár let jezdit i do Budějovic. Proč bychom nemohli slýchat, v Budějovicích jsem byl, vy tam máte ty zajímavé moderní stavby, to je dobré,“ uvažoval Vodák s tím, že prvním průlomem by mohla být například odvážnější rekonstrukce zmíněné Slavie.
Látal i Vodák se za hodinu a půl, po kterou akce trvala, stihli věnovat ještě rekonstrukci Lannovy třídy, nebo nevhodně zrekonstruovanému domu v ulici Karla IV., ale také dobře vystavěnému náměstí Přemysla Otakara. Deník se bude této problematice věnovat v dalších dnech.
Text: Lukáš Marek / Deník
„Stačí se podívat. Máme tu vedle sebe muzeum, divadlo, pak je tu budova Slavie, která v sobě skrývá veliký potenciál, a byly tady například úvahy o tom, že by na Senovážném náměstí mohla být budova současného moderního umění. Slavie by se po rekonstrukci mohla stát špičkovým koncertním sálem a v podstatě do jednoho místa by se tak soustředilo hlavní kulturní dění města,“ nastínil možný rozvoj Hynek Látal. Podle něj je sice parkoviště na Senovážném „fajn“, ale prostor nebyl vhodně využit.
Zmíněné Senovážné náměstí se stalo terčem kritiky z hlediska promarněné šance. „Možnosti tady byly a stále ještě jsou i v souvislosti s muzeem. Mnoho lidí neví, že hlavní vchod má být původně ze strany do náměstí, což se možná po chystané rekonstrukci opět stane. Pokud by na volném prostranství vznikl třeba zmíněný dům moderního umění, tyto budovy by spolu mohly krásně souviset a mezi nimi by ještě vznikl pulzující veřejný prostor, kdy by se mohla odkrýt i mlýnská stoka,“ uvažoval architekt Mirek Vodák.
Podle jeho slov by pak bylo vhodné pozvednout slávu Slavie a vytvořit zde velký koncertní sál. „Něco takového tady určitě nemáme. Přitom myslím, že Budějovice jsou dost veliké na to, aby tu takový sál byl,“ řekl jeden z přítomných Marek Souček. „Bude na městu, jak se nakonec rozhodne, zdali půjde cestou velké investice a moderního sálu, nebo spíše artového domu, což nebude stát tolik peněz, ale bude nutné ho dotovat. Hlavní ale je, aby se město dokázalo rozhodovat a dělalo to správně,“ pokračoval Vodák s tím, že si myslí, že za posledních zhruba deset let nemůže být radnice hrdá na jediný objekt, který nechala postavit.
Přítomní z řad veřejnosti a odborníků se shodli na tom, že zde chybí koncept. Zmíněn byl například Rejnok Jana Kaplického, který by byl sice úžasnou stavbou, která by přilákala do Budějovic mnoho turistů, na druhou stranu Máj prý ale rozhodně není vhodným místem. Budějovice podle Hynka Látala nejsou zase tak veliké, aby se mohly drolit hlavní kulturní objekty do více lokalit.
„Ten potenciál tady stále je. Dnes, když jedou turisté na jih, jedou většinou do Krumlova. Ale proč by nemohli za pár let jezdit i do Budějovic. Proč bychom nemohli slýchat, v Budějovicích jsem byl, vy tam máte ty zajímavé moderní stavby, to je dobré,“ uvažoval Vodák s tím, že prvním průlomem by mohla být například odvážnější rekonstrukce zmíněné Slavie.
Látal i Vodák se za hodinu a půl, po kterou akce trvala, stihli věnovat ještě rekonstrukci Lannovy třídy, nebo nevhodně zrekonstruovanému domu v ulici Karla IV., ale také dobře vystavěnému náměstí Přemysla Otakara. Deník se bude této problematice věnovat v dalších dnech.
Text: Lukáš Marek / Deník
Žádné komentáře:
Okomentovat