Tento text vznikl v roce 2015 jako podklad k jednání Komise pro architekturu a územní plánování. V roce 2017 byl v souvislosti s účastí CBArchitektura na jednání pracovních skupin strategického plánu města doplněn o seznam významných veřejných staveb postavených v letech 1998-2017.
KOMISE PRO ARCHITEKTURU A ÚZEMNÍ ROZVOJ – KONCEPT
Rada města České Budějovice se rozhodla zřídit novou Komisi pro architekturu a územní rozvoj. Je to logický krok, který navazuje na obnovenou funkci hlavního městského architekta. Cílem komise je poskytovat Radě města odborný názor na architektonické a urbanistické otázky, které mají vliv na rozvoj města a každodenní život jeho obyvatel. Zároveň by měla naslouchat i veřejnosti a soukromým investorům, před nimi svou činnost prezentovat a aktivně s nimi jednat.
Komise by si měla, ve spolupráci s politiky a úředníky magistrátu, stanovit konkrétní okruhy témat, kterým se bude věnovat. Jednotlivá témata přijdou pravděpodobně i ze strany politiků, odborníků, veřejnosti a investorů. U některých nastane shoda, u některých dojde ke kompromisu a u některých bude nutné rozhodnout jinak. Kromě konkrétních projektů může jít i o teoretické přesahy do ekonomie, ekologie, sociologie a dalších oborů.
Zasedání komise se řídí jednacím řádem a jednotlivá zasedání by měla mít konkrétní, předem známý program. Cílem by měl být jednoznačný závěr, případně doporučení, stanovení termínu a odpovědnosti. Jako jeden ze zásadních podkladů pro jednání komise by měl být průběžně aktualizovaný seznam veřejných (případně soukromých) investic, tak jak budou procházet Radou města, od záměru po realizaci.
Pro vznik kvalitní současné architektury jsou podstatné dvě věci. Zaprvé dobré zadání ze strany investora, zadruhé výběr architekta a stavitele pro realizaci. Při dodržení tohoto postupu není důvod, aby České Budějovice nanavázaly na to nejlepší z architektonické historie města. Úkolem komise by mělo být hledání cesty, jak co nejširší přijetí a uplatňování těchto pravidel prosadit v celém procesu rozvoje a stavby města.
Pro koncept programu lze vyjít z následujících bodů, pro přehlednost upravených do odstavců „problém a příležitost“. Body jsou sestaveny bez ohledu na důležitost. Poznámka: Členové komise, radní, zastupitelé, úřednící magistrátu a občané města mohou tento seznam doplňovat a připomínkovat.
Strategický plán města
Strategie je stanovení vizí, konkrétního cíle a cesty, která vede k jeho dosažení. Každý úspěšný projekt má svoji strategii, kde je definován cíl, nástroj, odpovědnost a termíny. Strategický plán je podkladem pro územní plán a navzájem se ovlivňují. Územní plán je nástroj pro naplnění této strategie. Bez strategického plánování nemůže fungovat územní plánování.
Problém: Českým Budějovicím dlouhodobě chybí kvalitně zpracovaný strategický plán*, který by odpověděl na základní otázku, jaké město vlastně chceme, co jsou naše priority a jak jich dosáhnout. Tento plán se netýká pouze architektury, ale prakticky všech oblastí, které s životem ve městě souvisí.
Příležitost: Budějovice mají několik silných stránek, na kterých lze postavit úspěšnou strategii. Jde pouze o to, abychom se domluvili, co má a co nemá smysl podporovat. Taková diskuse vyžaduje pochopení a spolupráci a může zabrat relativně hodně času. Není otázkou, jestli se má vést, ale kdy a kdo začne.
Územní plán města
Územní plán každého města reaguje na jasně dané limity území (zastavěné, nezastavěné, liniové) a pracuje se strategií jeho dalšího rozvoje. Kromě zákonného minima je jeho podstatnou částí koncept, kvůli kterému vznikl. Nejde pouze o to, zda je (nebo není) něco v rozporu se zákonem, ale zda to naplňuje vizi, kterou od územního plánování očekáváme. Rozvoj města nemusí nutně znamenat rozšiřování jeho zastavěné plochy, naopak může být efektivní "růst dovnitř".
Problém: Územní plánování v Českých Budějovicích v posledních letech rezignovalo na koncepční práci. Problémy, se kterými se naše město potýká, jsou logickým důsledkem nenaplňování některých základních tezí schváleného územního plánu. Buď je tedy špatný nástroj nebo jeho uživatel.
Příležitost: Komise by měla vést diskusi nad aktualizací plánu anebo připravovat podmínky pro vypsání soutěže na nový územní plán. Průběžně zpracované analýzy toho, v jakém stavu se město nachází, budou jeho základním podkladem a kromě toho prakticky okamžitě mohou pomoci při rozhodování, do čeho efektivně investovat.
Regulační plán města
V regulačním plánu města vzniká podstata jeho struktury. Definuje ulice, bloky, náměstí. Jde o měřítko a charakter, který utváří jednotlivé městské čtvrti, nikoliv o funkční zónování. Regulační plán není a nemá být jednostranná restrikce. Jde o dohodu na pravidlech, ve které se prolínají mnohdy odlišné zájmy několika stran: města, developera, investora, majitele a občana.
Problém: Absence srozumitelných a vymahatelných regulačních plánů a stavebních předpisů, vede k prosazování řady individuálnách projektů bez kontextu, což poškozuje podstatu a charakter města. V okamžiku, kdy není regulační plán/dohoda, jedna ze stran si prosadí řešení, které je výhodné pro ni.
Příležitost: Město tvoří především soukromé projekty, které mají ovšem zásadní dopad na veřejný prostor a vyvolané veřejné investice. Proto je výhodné je koordinovat. Takzvaný win-win efekt je takové řešení problému, kdy zisk z dohody přesahuje uspokojení potřeb zúčastněných stran.
Cena a hodnota architektury
Cena a hodnota jsou dvě odlišné věci. Cenu zpravidla zaplatíte ihned, hodnotu využíváte a vytváříte desítky let. Cena architektury je tedy taková, v jakém časovém horizontu ji počítáte. Hodnota veřejného prostoru a kvalita veřejných staveb je od samotného vzniku městské struktury důležitá pro jakýkoliv společenský systém. Viz celostátní Politika architektury a stavební kultury ČR
Problém: Upřednostňování co možná nejnižší ceny stavby nebo projektu, bez ohledu na poměr cena/výkon, nevede ke vzniku architektury, která vytváří hodnotu. Kvalitu stavby a její cenu je důležité posuzovat v kontextu toho, čemu má sloužit, tedy účelu a důvodu stavby.
Příležitost: Nechceme levné domy, které vypadají draze a už vůbec drahé domy, co vypadají levně. Věřte tomu, že lidé v Budějovicích mají rádi krásné domy a hezký veřejný prostor. Pokud tomu nevěříte, pak je diskuse o architektuře zbytečná.
Výběrová řízení na stavbu města
Ve výběrovém řízení by mělo jít o hodnocení toho, zda projektant (respektive projekt) dokáže naplnit kritéria zadání. Mělo by jít o poměr nabízené ceny a kvality, kterou garantuje dobrý, nikoliv levný projektant. Architektonická soutěž jako jediná nabízí hodnocení konkrétního projektu podle kritérií, která jsou pro zadavatele důležitá.
Problém: Drtivá většina výběrových řízení neobsahuje žádná kvalitativní kritéria. Nastává absurdní situace, kdy se šetří několik tisíc na projektu a realizace se následně prodražuje o miliony nebo neodpovídá zadání. Nejedná se pouze o problém města, ale i kraje (například nemocnice) a státu (například univerzita).
Příležitost: Základním předpokladem úspěšné soutěže je kvalita zadání a kvalita poroty. Veřejná prezentace dává možnost diskuse, a to předtím, než je vypracován projekt pro stavební povolení. Soutěž zároveň slouží propagaci architektury z veřejných rozpočtů.
Rozhodování o stavbě města
Stavba města je kontinuální a nikdy nekončící proces. Každý rok se z rozpočtu města, kraje a státu staví řada veřejných staveb, což představuje možnost, jak zlepšit současný stav. Nemyslíme si, že je nutné utrácet za investice více, ale stavět podstatně kvalitněji. Architektura by se měla přestat chápat jako něco hezkého navíc, ale jako inteligentní forma organizace prostoru, která významně ovlivňuje společnost. Viz celostátní Politika architektury a stavební kultury ČR
Problém: České Budějovice mají minimum dlouhodobých investičních strategií, které by byly propojeny s urbanistickými nebo volumetrickými studiemi a připraveny čerpat dotace a granty na významnější městotvorné celky (náměstí, nábřeží, parky, rozvojová území, sportovní a kulturní stavby).
Příležitost: Bylo by dobré revidovat rozhodovací proces, který na magistrátu vede k zadávání veřejných zakázek, týkajících se stavby města. Jednotlivé odbory by měly definovat svoje kompetence, aby bylo jasné, kdo je za co zodpovědný a zda kvalifikace zaměstnanců odpovídá tomu, o čem rozhodují (veřejný prostor). Každý investiční záměr by měl být posuzován z hlediska dlouhodobé koncepce strategického plánu a takto být součástí rozhodovacích procesů politického vedení města.
Kvalita veřejného prostoru
Vznik kvalitního veřejného prostoru vyžaduje koordinaci mezi jednotlivými aktéry, kteří do něj vstupují. Nejvýznamnější veřejené prostory města denně užívají desetitisíce lidí a je poměrně překvapivé, v jak špatném se často nacházejí stavu. Pochopení funkce a hierarchie veřejného prostoru zjednodušuje rozhodování o efektivitě investic podle jeho významu.
Problém: České Budějovice nemají žadný fungující nástroj nebo odbor, který by se veřejnému prostoru věnoval ve všech jeho souvislostech. Dlouhodobě je upřednostňováno technické řešení, což nepřináší veřejnému prostoru žádnou další přidanou hodnotu.
Příležitost: Vytvoření kanceláře a manuálu pro koncepci a údržbu veřejného prostoru. Tato "kancelář" zastupuje zájem správy města na kvalitním veřejném prostoru. Strategie jednoduchosti a realizovatelnosti často nepotřebuje nijak velké investice a naopak dlouhodobě vede k úsporám.
Veřejná diskuse o stavbě města
Česká společnost má za sebou čtyřicet let v totalitním režimu, který v mnoha ohledech zásadním způsobem poškodil její fungování a hodnoty. Vývoj našich měst v tomto období byl reálným odrazem nastaveného systému. Dvacet pět let demokracie mnohé změnilo, ale rozpaky nad současným stavem a rozvojem města jsou poměrně velké. Budějovice tento rok slaví 750 let od svého založení, což je dobrá příležitost, podívat se kromě minulosti i na budoucnost.
Problém: Zatím jsme si nevyříkali podstatné věci o tom, co vlastně chceme.
Příležitost: Veřejná diskuse je pravděpodobně jediná možnost, jak se to dozvědět.
Veřejná diskuse se vede přímo (debata, přednášk. výstava) a nepřímo (web, stránky města, facebook). Srouumitelná prezentace koncepční práce je klíčová pro oboustrannou komunikaci klíčová.
Konkrétní projekty v kompetenci města: (seznam není konečný ...)
Rekonstrukce a dostavba kulturního domu Slávie
Rekonstrukce a dostavba Senovážného náměstí
Rekonstrukce a dostavba Mariánského náměstí
Rekonstrukce a dostavba Žižkových kasáren a dalších brownfieldů
Rekonstrukce sportovní haly (stavba nového Centra halových sportů)
Rekonstrukce a stavby základních a mateřských škol
Rekonstrukce a stavby DPS a domů pro seniory
Rekonstrukce a stavby městských parků (Háječek, Stromovka)
Rekonstrukce a stavby ulic a veřejných prostranství
Rekonstrukce a stavby bytových domů v majetku města …
Konkrétní projekty ve spolupráci s dalšími subjekty: (seznam není konečný ...)
Otáčivé hlediště Český Krumlov
Kampus Jihočeské univerzity
Areál Jihočeské nemocnice
Výstaviště České Budějovice
Letiště České Budějovice
Vlakové nádraží České Budějovice
Revitalizace nábřeží řek
Průmyslové zóny
Obchodní zóny
Developerské projekty výstavby pro bydlení (RD i bytové domy) ...
Samostatnou kapitolou je otázka dopravy: IAD, MHD, cyklo (spolupráce s dopravní komisí)
Vpodstatě jakákoliv investice z tohoto seznamu pak jde posoudit v kontextu zmíněných bodů. Modelovým příkladem může být sportovní hala:
1/ zapadá takový projekt do strategického plánu města, do koncepce sportu, kultury, turismu?
2/ jaké jsou vhodné lokality z hlediska územního plánu, jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
3/ jaké jsou širší vztahy a přínosy pro konkrétní situaci (win-win efekt například s parkingem)
4/ jaká je cena stavby, kterou město zaplatí a jaká je dlouhodobá hodnota, kterou dostane?
5/ jak proběhne výběrové řízení na projektanta a jaká budou kritéria?
6/ jaké jsou připomínky jednotlivých odborů/komisí města a jaké z nich vznikne zadání stavby?
7/ co se očekává od veřejného prostoru kolem stavby, který je součástí města?
8/ jak bude probíhat diskuse a zapojení veřejnosti?
Úplně stejně jde posoudit veřejné wc za milion, park za 10 milionů, škola za 100 milionů a koncertní síň za miliardu. Jediný rozdíl bude v měřítku-detailu diskuse v závislosti na měřítku-detailu stavby.
Čím více smysluplných odpovědí komise nebo radní dostanou, tím lépe jde rozhodnout, toto rozhodnutí obhájit a nakonec zrealizovat.
Poznámka *: České Budějovice mají Strategický (ké) plán(y). Je faktem, že neobsahují speciálně oblast architektury a oblast územního rozvoje řeší jen v lehkém dotyku. Je samozřejmě nutné znovu posoudit stávající SP, zda odpovídá požadavkům na něj kladených. V případě že ne, je nutné dát podnět k jeho přepracování. Je však třeba si uvědomit, že SP jako dlouhodobý nástroj plánování rozvoje města by se neměl měnit při každé změně politické reprezentace města. Je to plán dlouhodobý, přijatý na základě široké dohody subjektů a veřejné správy a neměl by se z něj dělat trhací kalendář. Je určitě nutné očistit jej od účelově stanovených, většinou již připravených, plněných či dokonce splněných konkrétních aktivit zajišťujících čerpání evropských dotací v minulém období a stanovit nové. Patrně bude nutné znovu aktualizovat SWOT analýzu jako podklad aktualizace SP. Strategickým plánem bude jen tehdy, když nebude každé volební období opomíjen a zapomenut. Sám SP umožňuje průběžnou aktualizaci.
Žádné komentáře:
Okomentovat