10. 12. 2015

Města s dobrou adresou







Co to vlastně je „dobrá adresa“? Chápeme tento pojem stejně jako Němci, Dánové či Angličané? A umíme ji v českých podmínkách vytvářet? Pohled z trochu jiného úhlu představují dvě putovní výstavy pod souhrnným názvem Města s dobrou adresou, o jejichž výrobu se postaralo Velvyslanectví Dánska v ČR. 

„Dobrá adresa“ jako město příjemné pro obyvatele, kde se dobře žije, v Česku zatím není velké téma. Záleží na nás, jak moc chceme věci měnit. Jak známo, každá změna stojí energii. Tato změna však stojí za to. Právo svobodné mobility ve městě nemusí být jen prázdná fráze. Dánská výstava „Města s dobrou adresou“ dává možnost na chvíli se zastavit, načerpat, jak to chodí jinde, rozšířit si obzory a trochu si v mysli hrát s tím, co zde můžeme vidět. Nabízí šanci podívat se na náš život z jiného úhlu pohledu a ptát se sám sebe – kde bych chtěl žít? Správnou odpověď nám přitom nemohou dát vědci či projektanti, cesta je výsledkem naší vlastní volby a společenské debaty. Českou republiku čeká veřejná diskuse, která pro mnohé nebude jednoduchá.

9. 12. 2015

ASB / Soutěže: Inspirace z Rakouska?

Článek převzatý z časopisu ASB - 05/2015 

Občanské sdružení CBArchitektura se dlouhodobě věnuje propagaci architektury z veřejných rozpočtů. Protože jeho členové jsou z Českých Budějovic, sledují především místní situaci a často ji srovnávají se sousedním Rakouskem. Proč tomu tak je, nám v rozhovoru vysvětlil architekt Miroslav Vodák.

Jak je na tom současná jihočeská architektura v porovnáni s tou hornorakouskou a můžeme ji vlastně porovnávat?

Pokud chceme mluvit o konkurenceschopnosti České republiky, tak k tomu kromě českých výrobků a služeb samozřejmě patří i architektura, protože vytváří životní prostor, kde se odehrává většina našeho života. Srovnání s Rakouskem je zajímavé tím, že jde o zemi s podobným urbanismem i krajinou, ale s vyspělejší ekonomikou a stavební kulturou, ke které snad v dohledné době také směřujeme. Některé naše stavby jsou už dnes plně srovnatelné, ale ten rozdíl je vidět na stovkách průměrných zakázek. Stavební náklady na realizaci jsou přitom v Rakousku vyšší zhruba jenom o čtvrtinu a vznikají především v souvislosti s důrazem na technologie a veřejný prostor.