Píše se rok 1990 a v rychlém tempu probíhají velké společenské a hospodářské změny. Rozvíjí se soukromé podnikání, mění se majetkové vztahy, hledají se nové rozvojové plochy, roste automobilová doprava, ožívá veřejný prostor. Město si klade vysoké nároky na nová architektonická a urbanistická řešení.
Prvním polistopadovým primátorem je Jaromír Talíř, bývalý zaměstnanec Stavoprojektu. V rámci města funguje Útvar hlavního architekta (ještě zhruba rok po revoluci jako příspěvková organizace), členem první rady města je architekt (Jiří Brůha), je zřízena komise pro výstavbu, architekturu a ochranu památek (v které sedí 7 architektů). Útvar hlavního architekta má na starost řadu úkolů, od těch nejmenších (výběr nového mobiliáře, konzultace vzhledu prodejních stánků atd.), až po řadu velkých koncepčních projektů (koncepce využití a rekonstrukce historické budovy radnice, výběr veřejných prostranství pro předvolební agitace, Generel dopravních systémů, Generel reklamy – koncepce reklamních a informačních činností ve městě).
Zároveň ÚHA připravuje první porevoluční architektonické soutěže. V rámci znovu osazení městských sousoší si město roku 1991 zkouší principy architektonické soutěže na umístění nového pomníku po Židovské synagoze (autor: Roman Brichcín, 1992). Vzhledem k neaktuálnosti platného územního plánu z roku 1986 ÚHA vypisuje několik urbanistických soutěží a výběrových řízení na území s předpokládanou intenzivní výstavbou. Snaží se tak získat komplexní názor na řešení daných lokalit a časový předstih při předpokládaném prudkém rozvoji podnikatelské sféry. Především se ale snaží vytvořit kvalitní podmínky pro významné (zahraniční) investory, kteří jsou v porevoluční době jako jediní připraveni na investice do rozvoje města a jeho infrastruktury. ÚHA proto hned na konci roku 1991 vypisuje urbanistickou soutěž na prostor Dlouhé louky. Dlouhá louka hraje, vzhledem k neexistenci městského obchvatu, důležitou roli při obnově zpřetrhaných vazeb se sousedním Rakouskem. Narůstá dopravní zatížení, hledá se místo pro nové obchodní centrum celoměstského významu (měl zde být i první McDonald's), očekává se další rozvoj areálu Výstaviště, cílem je také bezpečné pěší propojení Stromovky se Sokolským ostrovem a historickým jádrem. Dnes se mohou zdát některé soutěžní návrhy jako čirá utopie, ale vezměte v potaz, že šlo o ideovou soutěž a že ještě před pár lety hrozila asanace původní zástavby ve Čtyřech Dvorech a vznik mamutího sportovního komplexu se stadionem pro 35 tisíc diváků. Výsledkem soutěže bylo několik motivů, jak s územím dále nakládat a jaké jsou jeho možnosti zastavění. Soutěž vyhrála architekta Martina Portyková (heslo „MĚSTO“), 2. cenu získala architekta L. Machová (heslo „KLEŤ) a 3. cenu architekt Zdeněk Urbanec (heslo „BUDVAR VĚŽ“).
Ideová urbanistická soutěž Dlouhá louka / ing. arch. Kovář |
Ideová urbanistická soutěž Dlouhá louka / heslo KLEŤ / ing. arch. L. Machová |
Ideová urbanistická soutěž Dlouhá louka /heslo SAMSON / Michal Ehrlich |
Na podnět ÚHA vznikají i studie (V. Rothbauerová, V. Matějka, M. Portyková a další) na nové centrum sídliště Máj a další rozvoj v jižní části směrem k Branišovské, které mají být podkladem pro zadání regulačního plánu. Z plánovaného centra bohužel zbylo jen torzo – dvě budovy pošty a správy sociálního zabezpečení (původně poliklinika). Zajímavé je řešení centra sídliště elipsovitým objektem od architekta Matějky. V této době zřejmě vznikají i studie na zástavbu kasáren ve Čtyřech Dvorech, kde nemáme ucelenou představu o kvalitním urbanistickém řešení dodnes.
Studie Dostavba Máj Jih / V. Rothbauerová / 1991 |
Ohleduplná obnova města, regulační plán dostavby obytné zóny Máj Jih / V. Matějka / 1991 |
V roce 1992 ještě město připravuje v souvislosti s převodem solnice do majetku města a archeologickým průzkumem architektonickou soutěž na rekonstrukci, dostavbu a celkovou rehabilitaci Piaristického náměstí. Architekti tak dostávají možnost vyjádřit se k jedné z jizev v historickém jádru města, proluce na rohu ulic Česká a Hroznova. Řada studií dostavby je opět velmi kontroverzních, avšak v dobových souvislostech a vzhledem k velmi volnému zadání jde o sebevědomé návrhy, které především hledají možnou náplň dostavovaných objektů (hotel, městské infocentrum). První cena v soutěži nebyla udělena, 2. cenu získala architektka Marie Bajcurová-Salačová (heslo „AGAPÉ“), 3. cenu architekti Dagmar Polcarová, Jiří Brůha a Libor Erban (heslo „OTISK“), odměnu architekti Vladimír Zdvihal (heslo „DOUBLE B“), Pavla a Petr Kordovští (heslo „ČERVEN“) a architekt Kotek (heslo „ŠTÍT“). Zajímavostí je zelená věž od Borise Čepka, nebo účast Martina Matisky (dříve Atelier UM) a Luboše Zemena (dnes atelier 4DS). Oběma tou dobou bylo kolem 20ti let a byli na praxi v Atelieru 8000.
Soutěž na rekonstrukci, dostavbu a celkovou rehabilitaci Piaristického náměstí / Dagmar Polcarová, Jiří Brůha a Libor Erban |
Soutěž na rekonstrukci, dostavbu a celkovou rehabilitaci Piaristického náměstí / Boris Čepek |
Soutěž na rekonstrukci, dostavbu a celkovou rehabilitaci Piaristického náměstí / R2 COMP - Jiří Heteša, Petr Mysliveček |
Soutěž na rekonstrukci, dostavbu a celkovou rehabilitaci Piaristického náměstí / Vladimír Zdvihal |
Roku 1994 je primátorem zvolen Miroslav Beneš a ten navazuje na práci svých předchůdců. Jeho náměstkyní se stává architektka Hana Urbancová. Do funkce tajmeníka zláká čerstvě bývalého primátora Ústí nad Labem Lukáše Mašína, kde tehdy jako hlavní architekt působil Jan Jehlík. Za působení Mašína a Jehlíka mimochodem začal v Ústí vznikat regulační plán na městské centrum (na základě vítězného návrhu v architektonické soutěži), nebo ikonický Mariánský most, obojí od architekta Romana Kouckého.
Poté už jdou architektonické soutěže v rychlém sledu za sebou. V roce 1995, vyzvaná soutěž na nový územní plán (vítězí Atelier Brno – architekti Petr Hrůša, Petr Pelčák. Předsedou poroty je Jan Jehlík) a otevřená soutěž na dostavbu bloku kolem dnešního finančního úřadu, kde existovala vize administrativního a úřednického centra.
Roku 1996 se i v Českých Budějovicích rozhodují pro nový most a jeho návrh hledají formou vyzvané architektonické soutěže. Vyhrává Roman Koucký. V Ústí nad Labem a Českých Budějovicích tak vznikají zároveň dva nejzajímavější mosty v České republice od roku 1989, které následně posbírají řadu ocenění u nás i v zahraničí.
Do pracovní skupiny pro dohled nad rekonstrukcí historické radnice si Beneš zve architekta Josefa Pleskota a roku 1997 se město rozhoduje pro dostavbu historické budovy formou architektonické soutěže, kam zve tehdejší špičku české architektonické scény. O rok později probíhá otevřená soutěž na penzion pro důchodce Staroměstská.
Urbanistická soutěž na územní plán města / 1. cena / Atelier Brno - Hrůša & Pelčák |
Urbanistická soutěž na územní plán města / 2. cena / Sedlák & Sedlák Architects, Atelier DUA |
Urbanistická soutěž na územní plán města / 3. cena / Roman Koucký a atelier Dům a Strom |
Je třeba dodat, že za primátora Beneše je během čtyřletého volebního období vypsáno pět architektonických soutěží, z nichž pouze jedna zůstane na papíře. Ostatní se, včetně územního plánu, dočkají realizace, což je v našich podmínkách naprosto ojedinělé. O způsobu, jakým se v Českých Budějovicích zadávají zakázky, se ve své knize Česká architektura a její přísnost zmiňuje i Rostislav Švácha.
Po osmi letech od revoluce jsou nastaveny skvělé podmínky pro vznik kvalitní architektury ve městě. O zásadních otázkách se zástupci města radí se špičkovými architekty, na důležitá místa a stavby se pořádají architektonické soutěže. Hledá se kvalita, vize, názor.
Pozn.: Samozřejmě ne vše se za těch prvních osm let od revoluce povedlo, avšak v kontextu následujících volebních období, kdy další architektonická soutěž proběhla až o 12 let později, ty úspěšné věci převládají.
Mimochodem, většina zde zveřejněných soutěžních návrhů a mnoho dalších studií a projektů (včetně soutěžních návrhů na divadlo na Mariánském náměstí z 60. let) je uložena v archivu Odboru územního plánování (který je de fakto nástupcem zaniklého Útvaru hlavního architekta) bez řádné péče a možnosti prostudování. Jsem přesvědčen, že by se tyto zajímavé dokumenty měly vrátit pod nově vzniklý Útvar hlavního architekta, než budou nevědomky zničeny.
Text / Tomáš Zdvihal
Žádné komentáře:
Okomentovat