Dům umění České Budějovice / Zdeněk Chmel

Předdiplomní projekt, Fakulta architektury VUT Brno / zimní semestr 2012-2013 / 
vedoucí práce: prof. Ing. arch. Ivan Ruller / autor práce: Bc. Zdeněk Chmel

Vítězný projekt IV. Ceny Bohuslava Fuchse na FA VUT v Brně  

Pro téma předdiplomní a diplomní práce ”Dům umění města České Budějovice” jsem se rozhodl na základě motivace zabývat se architekturou a urbanismem Českých Budějovic, města kde v současnosti žiji. Po návratu zpět ze studia a stáže v zahraničí je pro mne inspirativní opět se pohybovat v důvěrně známém prostředí.

Role Domu umění na poli přibližování soudobé architektury české společnosti je významná, a proto jsem se rozhodl prověřit možnost dalšího posílení pozice této instituce zpracováním projektu pro její nové sídlo. V rámci předdiplomního projektu bylo cílem prověřit možnosti různých lokalit ve městě a na základě toho posléze zpracovat diplomní projekt na jednom vybraném místě (letní semestr 2013). Každý dílčí projekt v daných lokalitách klade důraz na veřejné prostory města a snaží se zvyšovat jejich kvalitu.

Status 

Dům umění si vydobyl nezastupitelné místo v rámci české galerijní scény. To se také projevilo při pokusu o jeho zrušení v roce 2010 ze strany zřizovatele, města České Budějovice. Na jeho obranu vystoupila celá řada českých osobností a nemálo občanů města. Radní města bohužel projevili neznalost kontextu a významu tohoto výstavního prostoru pro město, avšak naštěstí vzedmutí občanské společnosti rozhodnutí o zrušení DU nakonec zvrátilo.

Kontext střední Evropy 

České Budějovice, potažmo Jihočeský kraj, mají díky svojí geografické poloze velký potenciál těžit z interakce několika zemí střední Evropy. Totéž platí i pro Dům umění, jenž svou kvalitní nadregionální dramaturgií podpořenou přitažlivou novou architekturou může kolem sebe pomoci akcelerovat kulturní dění na pomezí 3 států se zajímavým názorovým prolínáním.

Kontext kraje a města 

Významnou galerií v kraji je Alšova jihočeská galerie sídlící na Hluboké nad Vltavou s pobočkami v Českých Budějovicích a Bechyni. AJG disponuje unikátními sbírkami gotického umění (stálá expozice na Hluboké), v její pobočce v Českých Budějovicích se konají zejména dočasné výstavy českého i zahraničního moderního umění. Soukromé Egon Schile art centrum v Českém Krumlově částečně staví na kosmopolitnější atmosféře Českého Krumlova a vedle dokumentace o životě a díle Egona Schieleho a celoroční výstavy jeho prací nabízi řadu výstav klasického a moderního umění 20. století. Dále v regionu můžeme nalézt mnoho menších výstavních prostorů, často spojených s prodejem vystavovaných děl.

Českobudějovický dům umění svým zaměřením na soudobé umění, fotografii a architekturu tak má naprosto svébytné a originální postavení. Tato role může být dále posílena novou architekturou jeho prostor.

Galerie na soutoku 

Dům umění v lokalitě Háječek - Sokolský ostrov.

Stavba mimo historické centrum, pracuje s přírodním kontextem.

Použití tradičního elementu mostu, který je nově transformován do podoby kruhu.

Z hlediska výstavního prostoru jde o volný prostor v jednom podlaží, jenž lze libovolně dělit příčkami. Osvětlení je přirozené.

Při hledání vhodných lokalit pro nový dům umění byly vytipovány lokality Sokolského ostrova i parku Háječek. České Budějovice jsou místem soutoku Malše a Vltavy, obrana gotického jádra na tomto byla založena, a proto je dnes velmi typickým prvkem města most. Most jako podélně orientovaný objekt sloužící komunikaci. Idea domu jako mostu byla nasnadě.

Pokud se podíváme na širší urbanistické souvislosti nachází se v okolí pomyslný okruh tvořený čtyřmi mosty (z toho jsou tři určeny pouze pěším a cyklistům). Tato smyčka propojuje centrum města-náměstí, gymnázium, park, plavecký stadion, sportovní halu, zimní stadion a obchodní centrum (a věznici) zpět s centrem města. V této souvislosti zůstává poněkud stranou park Háječek s Hvězdárnou a planetáriem doplněný letním kinem.

Konceptem návrhu je vytvoření pomyslné vnitřní smyčky, která propojuje frekventované nábřeží s populárním ostrovem a druhým parkem s vysokým potenciálem pro umístění kulturních staveb (několik se jich zde už nachází). Kruhová stavba je koncipována jako otevřený veřejný prostor, který je možno bezbariérově a bez nutnosti jakéhokoliv vstupného využívat ze všech tří břehů. Galerie samotná se pak nachází v jižní části pod veřejně přístupnou částí, zde už je samozřejmě vstup limitován.

Z důvodu bezpečnosti při případné velké vodě je část s galerií situována v jižní části, převážně nad břehovou částí a zvýšena oproti současnému stavu o 1,5 m nad terén (Q 100). Naproti tomu část objektu navazující na nábřeží se zcela svažuje až na úroveň současného terénu, tímto řešením se vnitřní kruh pomyslně otvírá směrem k historickému centru a střecha domu se stává bezproblémově přístupnou. Zajímavým prvkem je tvarová návaznost se stávajícím plaveckým stadionem. Napojení na poslední třetí břeh Sokolského ostrova je tvořeno pouze podlahou a střechou, zbytek je otevřen a tvoří pomyslnou bránu k vodě. Zároveň je z této strany umožněn vstup do galerie.

Výsledný tvar jemně doplňuje charakter místa a zve občany k volnému pohybu mezi všemi třemi břehy.

Z hlediska galerie je dispozice pojata racionálně, vpravo od hlavního vstupu (jižní strana objektu) se nachází výstavní prostor, nalevo pak prostory dodatečné (audotorium, studovna), které v případě potřeby mohou sloužit též k výstavním účelům. Zázemí a sklady se nacházejí ve zvýšeném suterénu.

Galerie na nábřeží

Dům umění v lokalitě Senovážné náměstí.

Stavba těsně sousedící s historickým centrem, na místě bývalých hradeb, dnes volného prostranství.

Pracuje s kontextem solitérních budov i blokové výstavy a usiluje o vytvoření městských prostor.

Z hlediska expozice jde o systém definovaných místností celkově ve 4 výškových úrovních, které se liší velikostí, výškou i typem osvětlení.

Řešené území Senovážného náměstí je jedním z urbanistických problémů centra města. V současnosti se nejedná ani o náměstí ani o park, pouze o rozsáhlou travnatou plochou a parkoviště. Tento prostor je pro jeho uživatele težko definovatelný.

Lokalita se nachází mimo gotickou strukturu centra města na místě bývalých hradeb, které se po jejich zrušení stalo parkem. Sousedí se solitérními budovami Jihočeského muzea, spolkového domu Slavie či pošty. V blokové zástavě centra se pak nachází Biskupské gymnázium a kostel Svaté rodiny. 

Základním východiskem návrhu je odhalení zakrytého vodního toku - Mlýnské stoky a snaha o maximalní využití potenciálu pro veřejný prostor, který tento krok skýtá.

Reakce na obtížnou situaci s parkovacími kapacitami v centru města; vybudování podzemního parkoviště o kapacatě 162 automobilů, tedy o 50% vyšší než současné nadzemní. Vjezd do garáží se nachází na západě, z ulice Dukelská, se snadným napojením na páteřní komunikaci Lidická.

Hmotové řešení je elementární, spočívající ve 2 kubických objemech, které vymezují veřejné prostory s různou kvalitou. Objem Domu umění respektuje délku neorenesanční budovy muzea a vytváří jí tak přirozený protipól. Druhý nový obejm je navržen jako menší administrativní budova, která uzavírá obdélníkový prostor náměstí. Z opačné strany pak objekt podporuje uliční charakter Lidické třídy. Tímto řešením je tak utvořeno nové náměstí, do nějž je orientováno muzem, gymnázium a nový Dům umění s administrativou.

Na opačné straně domu umění naproti tomu vzniká velkorysé nábřeží se schody vedoucími až do vody, prostor s neformálnějším charakterem. Nábřeží pak graduje kostelem Svaté rodiny. Z opačné strany nábřeží odděluje od Žižkovy třídy park.

Architektonickým konceptem novostavby domu umění je lineární budova se 7 příčnými železobetonovými klenbami. Jednotlivé klenby mají různou šířku a vložením jednotlivých pater i odlišnou výšku světlou. Posunutím garáží o půl patra vstupuje do budovy rytmus půlpater, jejichž spojení je realizováno rampami. Vzniká tak systém prolínajících se místností s různými výstavními podmínkami - co se týče světlé výšky, velikosti či osvětlení. Některé z kleneb jsou otevřené do okolí, oddělené pouze okny, jiné uzavřené betonovými stěnami.

Galerie ve městě

Dům umění v lokalitě Hradební.

Stavba v historickém centru, uvnitř vnitrobloku na místě úzkých gotických parcel.

Pracuje s kontextem tradičních středověké zástavby, reaguje ale na situaci prázdného prostoru.

Z hlediska expozice jde o dvě velkoprostorové místnosti v nejvyšším patře, přirozeně osvětlené, které lze v případě potřeby dělit na menší prostory.

Lokalita Hradební je specifická svojí pozicí uvnitř gotického vnitrobloku. Dnes se na místě v 80. letech zbořených gotických a renesančních domů nachází neuspořádaná plocha věsměs využívaná pro parkování. Je to nevyužitý městský prostor v centru města s velkým potenciálem.

Cílem řešení je - doplněním struktury stávající zástavby - vytvořit nový, fungující městský prostor, náměstí. Návrh uzavírá jižní, neuspořádanou stranu vnitrobloku a svou severní stranou definuje náměstí. Orientací parteru dává předpoklad veřejnému dění. Nájemníci domů při západní straně tak budou kultivací prostoru motivováni k využití a propojení parteru s ulicí Kněžská. 

Provozně je dům rozčleněn do 3 traktů, které svojí dimenzí reagují na tradiční rozměry parcel, měřítko a typ galerie. Prostřední trakt je volný, sloužící ke komunikaci a prostorové interakci, v bočních je pak situován provoz samotný. Výstavní prostory se nacházejí v nejvyšším patře ve dvou částech traktu s přirozeným horním osvětlením. Výstavní plochu je možno podle druhu a potřeb instalace libovolně členit.

Text / Zdeněk Chmel

Celá detailní prezentace:

http://issuu.com/zdenekchmel/docs/houseofarts_intro
http://issuu.com/zdenekchmel/docs/houseofarts_loopbridge
http://issuu.com/zdenekchmel/docs/houseofarts_senovazne
http://issuu.com/zdenekchmel/docs/houseofarts_hradebi

PS: Zdeněk bude v příštím semestru detailně zpracovávat jednu z variant. My se 22. ledna vydáme s Michalem Škodou do Liberce na fakultu architektury, kde bude zhruba 8 studentů obhajovat v podstatě stejné téma - Kunsthalle v ČB (Zdeněk si téma vybral nezávisle na libereckém zadání). Takže se těšte na další návrhy do našeho města!

/ Tomáš Zdvihal