Kontext
Rozhledna byla symbolem pro široké okolí (aglomeraci Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí) na než poskytovala výhled. Byla přítomna, i když nebyla vidět z dálky. Byla krásnou stavbou, idealizací a romantickou interpretací gotiky, táborské historie, husitství. Víc na základě interpretace než na základě samotné formy (pro tvar husitské hlásky jsme nenašli žádný historický předobraz). Chápeme a respektujeme zaniklou formu rozhledny Svobody a snažili jsme se k ní při návrhu najít adekvátní současnou podobu.
Analýza místa
Větrovy - městská část, nemají patrnou strukturu obce. Jeví se jako osada Tábora nejen statutárně ale i svou urbanistickou formou. Svojí polohou a morfologií terénu je kopec Hýlačka ideálním místem pro rozhled na celou aglomeraci (unikátní v rámci ČR). Přesto, že při vzniku rozhledny v r. 1920 tato aglomerace neexistovala, tím víc je opodstatněná její poloha dnes, její vztah s městem. I dnes přítomnost rozhledny má velký význam z hlediska setkávání, kulturního významu pro celou vesnici a nahrazuje funkci návsi, která ve struktuře osídlení není. Existenci tohoto místa pokládáme za důležitou, i když jsme si vědomi, že se zde nedaleko nachází jiná stávající nebo se nově formující živá místa (sportovní areál, zoo), která ovšem nemají požadovaný charakter nahrazující náves- místo setkávání – veřejný, otevřený, kulturní.
Nová rozhledna Hýlačka by měla být oproti původní vyšší (vyhlídková plošina cca 25 – 27 m), aby nabízela rozhled do všech světových stran, přičemž dominantním je pohled na severo-severovýchodní stranu, na město Tábor. Ve spodní části (přízemí + patro) by mělo být dostatečně velké zázemí pro prezentace, akce apod. (voda + WC). Dvě místnosti nad sebou, kde budou prodávány vstupenky, upomínkové předměty a budou rovněž sloužit např. pro výstavy oživující provoz rozhledny. Spodní část by bylo vhodné provést z nehořlavého materiálu. Nad touto základnou by mělo následovat provedení, které by se mělo blížit původnímu řešení Hýlačky (silueta, tvar husitské hlásky). Plošina, ze které budou výhledy do krajiny, musí být krytá jak seshora, tak ze stran. V horní části na vyhlídkovém ochozu je třeba pamatovat na umístění panoramatu na plochu parapetu nebo nadpraží. Nad úrovní 30 m bude zachována návětrná plocha min. 10 m2 s výškou min. 3 m, výchylka konstrukce v úrovní 32 m nesmí přesáhnout 1 stupeň. Schodiště na vyhlídkový ochoz musí být odděleno od zázemí, aby byl umožněn vstup na rozhlednu bez průchodu zázemím a byla tak vytvořena možnost provozovat vyhlídky i bez stálé služby pomocí např. turniketu na mince apod. Řešení musí odpovídat platným normám. Důraz v řešení musí být kladen na jednoduchost stavby (finanční náklady) tak, aby i v budoucnu nepotřebovala vysoké finanční náklady na údržbu.
Ambice / Idea
Hledali jsme formu hmoty respektující požárem zaniklou rozhlednu. Výraz
současný, čistý, pevný a jasný. Snažili jsme se citovat a inspirovat se,
ale nekopírovat zaniklou stavbu. Půdorys trojúhelníku vznikl modifikací
půdorysu původního. Navržený tvar připomíná siluetu původní stavby, s
ohledem na potřebnou a logickou změnu proporce a výšky nové stavby.
Rozhledna je především cesta vzhůru, nemáme rádi odbytý výstup pouze schodištěm bez prostorového zážitku z výstupu. Vytvořili jsme promyšlenou cestu na vyhlídku. Hmota rozhledny umožňuje difuzi světla do vnitřního prostoru a částečné průhledy ven během cesty, která vrcholí zcela otevřeným prostorem kde je teprve hlavním motivem výhled do krajiny. Chtěli jsme, aby vnitřní navržená hmota měla potenciál v interiéru stejně tak, jako výraz vnější hmoty pláště a fasády.
Pohled na věž je při její výšce stejně důležitý jako pohled z věže. Jsme si vědomi, že pohledový beton není příliš oblíbeným materiálem, proto a i s ohledem na osud spálené Hýlačky jsme zvolili povrchovou úpravu blingcrete. Jedná se o skleněné kuličky o průměru 5mm zpola zapuštěné v betonu. Na světle vytváří nádherný efekt pomocí odraženého světla. Nová rozhledna tak bude nejen prosvětlena uvnitř, ale bude i zářit do okolí (hořet aniž by shořela).
První kontakt s rozhlednou probíhá už z velké dálky. Mezi stromy vyrůstá
jasný, tajemný tvar. Následně se skrývá při průchodu obcí. Další pohled
se otvírá při příchodu po cestě do kopce. Návštěvník následně vstupuje
na dřevenou palubu, která ho navádí do jasného vstupu. Ocitá se ve
volném otevřeném prostoru, ohraničeném třemi do sebe zaklesnutými
stěnami, sbíhají se někde nahoře. Při pohledu vzhůru vidí cestu, která
ho čeká. Je prosvětlena visícím objektem, jenž vede světlo z vrcholu
rozhledny do nitra hmoty. Když člověk stoupá dál po schodech, má možnost
během výstupu shlédnout expozici, nacházející se na rozšířených
podestách. Zároveň má v rozích možnost nahlédnout úzkými škvírami ven z
rozhledny a tušit tak své okolí. Škvírami zároveň dovnitř proniká
tlumené světlo. Uvnitř je tak mírné světelné klima umožňující pokojný
výstup. Potom, co vystoupí na samotnou vyhlídkovou plošinu, naskytne se
pohled do všech stran s dominantním výhledem na Tábor. Hmota rozhledny je orientovaná hlavní, vstupní stranou směrem na výhled k
Táboru. Kolmo na osu tvořenou dvěma dalšími dominantami věží kostelů
Proměnění Páně na Žižkově náměstí a věže kostela Československé církve
husitské.
Navrhujeme nejen rozhlednu, ale i její předprostor sloužící veřejnému životu, sociálnímu kontaktu a to jak plánovanému tak i spontánní povahy. Převažujícím materiálem jak konstrukčně, tak pohledově je beton - nehořlavý, pevný, stálý. Plocha předprostoru je pojatá jako dřevěná fošnová paluba, která plynule přechází v podlahu hlavního prostoru rozhledny. Dřevěné je rovněž madlo zábradlí, které prochází celým prostorem až na samotnou vyhlídku. Dalším formujícím prvkem je světlo (viz popis cesty na vyhlídku). Difuzní skrz spáry, odražené – fasáda a světelný objekt světlovou, vedoucí denní světlo do vnitřku rozhledny.
Světlovod se přes den nabíjí pomocí solárních panelů umístěných na
vrcholu střechy a dle toho kolik stačil přes den posbírat energie, tak
dlouho bude po setmění svítit, dokud se energie nevyčerpá a světlovod
pomalu pohasne (diodami do vnitřku rozhledny). Slabý svit bude vidět
přes zasklenou vyhlídku a postranní průhledové spáry do okolí. Při
nedostatku světla nebo při zvláštních příležitostech se nabízí možnost
přisvětlit rozhlednu stejnými diodami el. energií ze sítě.
Dle podmínek má být vyhlídka krytá ze stran i ze shora. Podmínky splňujeme, zároveň umožňujeme zasklení zasunout do kapsy ve stěně a vytvořit tak vyhlídku zcela otevřenou do stran. Železobetonová obvodová šikmá stěna je z interiéru a i z exteriéru provedena jako pohledový beton. Z exteriéru je beton pokryt povrchovou úpravou blingcrete - skleněné kuličky průměru 5mm zpola zapuštěné do hmoty betonu. Hustota skleněných kuliček je navržena od horní úrovně - hustě a směrem dolů s postupným řídnutím.
Více informací o projektu najdete zde http://cargocollective.com/novahylacka
Žádné komentáře:
Okomentovat