Proč budějovický
magistrát živí útvar hlavního architekta, když tento odbor žádného šéfa nemá? Odpověď
požadují po radních opoziční zastupitelé i někteří budějovičtí architekti.
Koalice prosadila
zřízení nového útvaru hlavního architekta už před rokem, ale dnes v něm pracují
jen dva dopravní inženýři. Šéfa odboru hledali radní ve dvou veřejných
soutěžích, oba pokusy však ztroskotaly. A to i přesto, že při prvním pomáhali
městu vybírat odborníka z devíti adeptů i špičkoví architekti včetně Evy
Jiřičné. “To, že jsme nevybrali
hlavního architekta ve dvou pokusech, neznamená, že nevybereme napotřetí. Možná
bychom měli víc spolupracovat s komorou architektů a také víc náš záměr
prezentovat,” uvedl primátor
Juraj Thoma.
Zároveň odmítá,
že vedení radnice si už splnilo ambice vytvořením nového odboru a rezignovalo
na jeho smysluplné obsazení a odváděnou práci. Tajemník magistrátu Zdeněk Řeřábek
si nyní objednává na pohovor adepty, kteří se ucházejí o místo architekta. “Přihlásilo se
jich přes deset. Doufám, že mezi nimi bude nějaká tvůrčí osobnost. Novému
spolupracovníkovi jsme připraveni nabídnout místo už od srpna,”potvrdil Řeřábek. Ale nejde o post
hlavního architekta, pozice šéfa zůstane dál prázdná.
Podle opozice to
zpochybňuje smysl existence celého odboru. “V současné době
nevidíme obsazení této pozice reálně. Za podmínek, které radnice nabízí,
obtížně seženeme nadstranického odborníka s renomé,” podotkl předseda klubu ODS Vladimír Brůha. Pokud je
na magistrátu už rok útvar hlavního architekta bez šéfa, vynakládá podle Brůhy
koalice zbytečně peníze na něco, co nefunguje.
Orientace
budějovických radních na levné projekty dělané bez architektonických soutěží už
je podle budějovického architekta Miroslava Vodáka na vzhledu krajského města
znát. “Za posledních
deset let se v Budějovicích
nepostavil z veřejných peněz jediný slušný dům. Základní otázkou je, zda
chceme ve městě stavět kvalitní současnou architekturu. Pokud ano, stačí nám k tomu
dvě věci: dobré zadání
ze strany města a transparentní výběr špičkovách architektů,” říká. Přitom vedení radnice
má podle mladého architekta Vodáka na co navazovat, v 90,letech tu
vzniklo několik takových staveb:
Dlouhý most přes Vltavu, přestavba a
dostavba radnice na centrálním náměstí i dům s pečovatelskou službou v Nerudově
ulici.
Podle radní Ivany
Popelové se město začíná k architektonickým soutěžím vracet. ”Udělali jsme architektonickou soutěž na park
ve Čtyřech Dvorech, chystáme ji na letní kino v Háječku. Vždycky jsme
kritizovala, že obnova Lannovy třídy a parku Na Sadech se dělala bez těchto
soutěží a nikdo se nezamyslel nad tím, co by tam mohlo vzniknout,” srovnává.
Je skvělé, že se město vrací k architektonickým soutěžím a bude zajímavé sledovat, na jaké zakázky bude tento systém výběrového řízení využívat. Na druhou stranu, jedním ze základních předpokladů úspěchu je dobré zadání ze strany magistrátu a kvalitní tým lidí, kteří ho definují a se soutěžemi mají zkušenosti. Viz park 4Dvory, který byl v tomto směru na samé hranici regulérnosti a smysluplnosti. MV
OdpovědětVymazatA jeden starsi blog, který podobnou patovou situaci predpovidal:
OdpovědětVymazathttp://ag-ent.blogspot.cz/2011/03/sumo-29-o-hlavnich-architektech.html