12. 11. 2012

Bavorovice podle CBArchitektura

Podle CBArchitektura projekt komerční zóny Bavorovice není v zájmu veřejnosti, protože urbanisticky, ekologicky, ekonomicky a sociologicky poškozuje město a krajinu, nerespektuje přírodní a kulturní hodnoty a není trvale udržitelný. 

Pokud si ovšem investor, architekt a zastupitelé Hluboké nad Vltavou myslí něco jiného, měli by tento názor obhájit ve veřejné diskusi v Českých Budějovicích, jejichž katastr začíná hned vedle a na krajské město bude mít samozřejmý dopad. Prezentace ze strany investora by měla být otázkou morální odpovědnosti ke společnosti. Prezentace architektury a diskuse o jejím významu jsou součástí etického a profesního chování architekta. Naprosto samozřejmá by pak  měla být prezentace rozvojových záměrů města pro politiky. Přestože volební období má pouze 4 roky, výsledek jejich rozhodnutí zde zůstane 40 let ... 

ing. arch. Miroslav Vodák, ing. arch Tomáš Zdvihal

Urban Sprawl - neboli sídelní kaše - je termín, který popisuje rozrůstání měst a obcí do okolní krajiny. Nové obytné, obchodní a výrobní celky většinou vznikají v sousedství předměstských vesnic. Termín označuje způsob zástavby, kdy neexistuje (nebo není respektován) zastavovací plán a jednotlivé budovy jsou rozmísťovány bez ohledu na další stavby. Malý nebo žádný důraz není kladen na veřejná prostranství, často vznikají monofunkční rozsáhlé oblasti bez potřebné občanské vybavenosti. Průvodními projevy sídelní kaše je mizení zemědělské půdy a zvýšená dopravní zátěž kvůli dojíždění.

Víte o tom, že strategický plán Jihočeského kraje obsahuje v analýze SWOT / 3.4 Ohrožení, tyto fráze ?

Negativní ekonomické dopady globalizačních procesů / Prosazování jiných forem dopravy (zejména individuální automobilové) na úkor veřejné dopravy / Nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody / Růst dopravního zatížení silnic a další zhoršování jejich technického stavu / Negativní vliv emisí a hluku z automobilové dopravy na zdraví lidí a životní prostředí / Nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability / Urbanizace volné krajiny (mimo území určená k zástavbě ÚPD) / Další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů ...

Víte o tom, že Green Mall bude půdorysně největším podobným projektem v jižních Čechách ?

Negativním důsledkem expanze hypermarketu je devastace přiro­zeného městského prostředí. To, že se obchody přesouvají na periferii, vede k vylidňování městských center. Tradiční ulice, lemované výklady, které do­dávaly městům jejich ráz, postupně mizí, hlavní ulice přestávají přitahovat chodce. Ještě před pár desítkami let tvořilo tržiště pod širým nebem spolu s množstvím drobných obchůdků typickou součást veřej­ného prostoru většiny západoevropských měst. Tento prostor, ve kterém se mohli lidé potkávat přímo a v blízkosti svých domovů, se vylidnil a proměnil v průjezdní zónu pro potřeby automobilistů. Zbyl jen ostrůvek pěší zóny urče­ný spíše pro turisty. Na tento nežádoucí trend upozornilo již v roce 1998 ve svém odborném materiálu "Rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí v území" MPO: "Je žádoucí přirozenou obchodní funkci center měst zachovat. Nerespektování této hmotné a současně významné sociální dimenze města v konečném důsledku přispívá k postupnému obchodnímu umrtvování městského prostředí, včetně jeho centra."

Filip Fuchs a kol.
/ Přelet nad hypermarketovým hnízdem



Víte o tom, že Green Mall by způsobil obrat zhruba 12 000 jízd IAD denně, z toho 3/4 do Budějovic ?

Individuální doprava se stala jedním z největších problémů v soudobém plánování měst. Zatěžuje totiž svým hlukem, emisemi, ale i plošnou a finanční náročností. Čím více prostoru je ponecháno autům, tím dále je nutno stavět domy od komunikací a tím delší jsou ve výsledku vzdálenosti, kvůli kterým se komunikace stavějí. Čím jsou potom vzdálenosti delší, tím silnější je argumentace pro další výstavbu „rychlejších“ komunikací. Výsledkem je, že město ztrácí městský charakter a definitivně se rozdrobí v městské periferie. Roztříštěná zástavba měst nemilosrdně vytváří závislost na automobilu. Jestliže je určitá oblast navržena a vystavěna tak, že ji lze obsloužit pouze automobilem, je volba dopravního prostředku pro všechny její obyvatele předem striktně určena. Mluvíme o oblastech, kde pěšky není kam dojít, cyklostezky chybí a veřejná doprava nefunguje. Není z čeho vybírat – prostředí je určující, nesvobodné a neměstské.

Pavel Hnilička / Nový prostor 290


Víte o tom, že Green Mall zastavuje pouze třetinu pozemku investora ? Co a kdy vznikne na zbytku ?

V řadě západoevropských zemí dnes urbanisté, sociologové, geografo­vé a ekonomové sestavují podrobné plány, kolik si město může dovolit hypermarketů a supermarketů a za jakých podmínek, aby minimalizovali je­jich negativní dopady. Například ve Francii rozhoduje o všech nových pro­jektech na výstavbu obchodu s prodejní plochou nad 1 500 m2 minister­ská komise pro rozvoj obchodu. V Belgii musí žadatel o výstavbu doložit stanovisko sociálního a hospodářského výboru, kte­rý posuzuje, jaký bude mít obchod dopad na stávající obchodní síť, zabývá se počtem nových pracovních míst a vlivem na konkurenční prostředí s cílem zachovat rovnováhu mezi jednotlivými druhy obchodu. V Itálii se k výstavbě nových prodejen vyjadřují mj. i zástupci regionu, profesních komor, minis­terstev a zaměstnaneckých svazů. V Německu je třeba dbát o uzemní plán, což je vlastně zátěžová studie. Ta zjišťuje, jaké obchody jsou v okolí, jaký mají sortiment, jak jsou velké (RIA - Retail Impact Assessment).

Filip Fuchs a kol.
/ Přelet nad hypermarketovým hnízdem

PS. Související odkazy:

Bavorovice podle Aracena
Urbanistický vývoj Českých Budějovic

9 komentářů:

  1. Fakt děkuju za tento článek. Dobrá práce. Hana Doskočilová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neni zac. My skoro nic nenapsali, pouze kopirujeme obecne zname teorie. Skutecne analyzy ma vyzadovat statni sprava, protoze obhajovat takovyhle projekt pouze dopadem na husu velkou je jaksi malo ... MV

      Vymazat
    2. Dobrý den,

      děkuji Vám velmi za tento prostor. Ve spojení občanů proti stavbě by se dle mého názoru mělo postupovat systematicky. S podobným protestem nemám bohužel žádnou osobní zkušenost a protože nechci objevovat Ameriku, nabízím kontakt na lidi, kteří se v problematice léta pohybují. Např. sdružení Arnika, kde mají dokonce člověka, který se podporou aktivit tohoto druhu zabývá: martin.skalsky@arnika.org - kontakt z netu, nikoho osobně neznám.

      Jen pro úplnost, bydlím na sídlišti Máj, o záměru jsem dozvěděla až včera a jsem naprosto v šoku.
      Děkuji, Petra Vicková

      Vymazat
  2. Díky. Bylo by hrozně fajn, kdybyste dál informovali o vývoji toho projektu. Karolína Jírová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekujeme. CBArchitektura se chce primarne venovat podpore dobrych projektu nez boji proti spatnym. Nechceme byt hlavnim protiiniciatorem, pokud to nebude nezbytne nutne a spise podporime stavajici organizace, pripadne politiky ci verejnou iniciativu. MV

      Vymazat
  3. Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,


    rád bych Vám poslal několik odkazů, které se týkají architektury v našem městě.


    1/ Do architektonické soutěže na sportovní halu se přihlásilo 46 architektů s konkrétními studiemi, které jdou posuzovat dle estetických, ekonomických, sportovních, ekologických, provozních a dalších kritérií. Je to mnohem lepší způsob výběru projektanta, než probíhal minulý rok (vzpomeňte si na typovou halu anebo soukromou studii volejbalového klubu).


    http://cb-arch.blogspot.cz/2012/07/architektonicka-soutez.html


    2/ V souvislosti s plánovanou komerční zonou Bavorovice bych Vás poprosil o názor, jaký dopad může mít podle Vás takový projekt nejenom na dopravu, ale především život ve městě. Protože oficiální stanovisko magistrátu je proti projektu, chtěl bych Vás poprosit, zda byste v tomto případě nechtěli spolupracovat s občanskými sdruženími s podobným zájmem, případně jako představitelé města iniciovat vznik petice proti tomuto projektu.


    http://cb-arch.blogspot.cz/2012/11/bavorovice-podle-cbarchitektura.html


    3/ Na zastupitelstvu i mezi občany je poměrně malá informovanost, jak o městských, krajských nebo státních projektech (případně i soukromých investicích). Nebylo by v rámci útvaru hlavního architekta nebo územního plánování možné udělat podobnou přehlednou MAPU s infokartou CO, KDE, KDY, ZA KOLIK, STAV (průběžná práce pro jednoho zaměstnance na jeden den v týdnu)?


    http://cb-arch.blogspot.cz/2012/11/informovanost-o-zamerech.html


    Tento email považujte prosím za veřejný a byl bych rád, kdybyste našli čas na stručnou odpověď.


    Děkuji a přeji pěkný den.


    Miroslav Vodák, Ing.arch.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je škoda jak málo lidí diskutuje na samotném blogu. Aby nevznikl dojem, že toto téme nikoho nezajímá, tak na facebooku odkaz sdílelo 542 lidí a má kolem stovky komentářů. Je to mnohem více, než jakékoliv jiné téma například na oficiálním radničním profilu.

      https://www.facebook.com/photo.php?fbid=467298973308263&set=a.338722259499269.75775.315596665145162&type=1&theater

      Vymazat
  4. Držím vám palce, Praha už si nechala kolem sebe postavit prstenec komerčních center (na úrodné půdě), kam jezdí lidé ve svých klimatizovaných autech z klimatizovaných garáží a neznají jiné řešení. V centru přibývá obchodů s ruskými čepicemi a ubývá míst k sezení, potkávání se a k provozování kulturních programů. Centrum se sterilizuje, přenechává probíhajícím turistům a Pražané se uzavírají do moderních ghett. Málo který mladý člověk ví, kde je jaká ulice v centru, náměstí, park, do centra města, které si Christian Norberg-Schulz vybral jako vzor romantického města, se nechodí. student Vojta K.

    OdpovědětVymazat
  5. Držím palce, postavit něco takového vedle vrbenských rybníků je naprosté zvěrstvo. To je mohou rovno zasypat. Nicméně toto místo už má v plánech kmotra Dlouhého svoji historii, měla tam stát fabrika Viscofanu, jenže Viscofan Pavlíkovi odmítl nasypat do kapsy a Pavlík pak hlubockému zastupitelstvu nařídil odmítnout podnikatelský záměr. Pokud si vzpomínám, tak oficiálním Pavlíkovým kecem se pak stalo mimo jiné to, že by ta fabrika esteticky zničila krajinu. Petr

    OdpovědětVymazat