Novodobí eklektici Caruso St John

Novodobí eklektici Caruso St John / Petra Lexová ERA21

Britské architektonické studio Caruso St John se v Čechách poprvé představilo v roce 2014 přednáškou Adama Carusa Klam modernismu v pražském kině Světozor, pořádanou spolkem Kruh v rámci cyklu Švýcarsko-české inspirace. Po dvou letech se architekt do Čech vrátil, aby zde vedle přednášky v Kostele sv. Rodiny v Českých Budějovicích představil i výstavu 33 soutěží, 6 projektů v místním Domě umění. Prezentace vybraných projektů vzniklých v uplynulých dvaceti šesti letech přibližuje podstatu staveb Caruso St John, eklekticky spojujících vlivy minulosti. 

Kdybychom se pohybovali na poli módy, lze jejich stavby označit jako „na míru padnoucí“ a „nadčasové“. Oproti řadě velkých světových studií jejich projekty nepodléhají diktátu modernosti a zříkají se efektního designování. Namísto toho vytvářejí jasně budovanou silnou formu s promyšleným členěním vnitřního prostoru. Studio na projektech pracuje i řadu let se zvýšeným zájmem o kontext místa, který se podepisuje na konečné podobě stavby. Jen samotný návrh fasády Brémské zemské banky (Brémy, DE, 2011–2016), která by respektovala kontext náměstí s gotickou katedrálou v pozadí, trval více než dva roky. Konečná šestipatrová budova s postupně se zjednodušujícím dekorem cihlového zdiva výškově reaguje na okolní zástavbu s dominujícím prvkem ústupkového pseudorománského portálu. 

Caruso St John Architects – 33 soutěží, 6 projektů

33 Soutěží, 6 Projektů / Termín 19.10. – 20.11.2016 / Vernisáž 18.10.2016 19:00 / Kurátor Michal Škoda

Přednáška / Adam Caruso: úterý 18. 10. od 17. 00 v kostele SV. RODINY – Karla IV. 22 Č. Budějovice

Caruso St John obdrželi 6.10.2016 hlavní cenu institutu britských architektů RIBA Stirling Prize. 
Výstava v Českých Budějovicích bude jejich první od udělení tohoto prestižního ocenění.

„Výstava představuje výběr ze soutěžních návrhů, které tato praxe vytvořila za posledních dvacet šest let. Vždy jsme se účastnili mnoha architektonických soutěží, zpočátku jedné nebo dvou, v posledních letech mezi pěti až deseti za rok, někdy i více. Proces soutěže je obtížný, riskantní a frustrující, a nevyhnutelně zahrnuje vysokou pravděpodobnost neúspěchu. Většina návrhů nezíská první cenu a budovy podle nich nejsou postaveny. Tyto návrhy jsou zřídkakdy vytaženy ze zásuvky a uchovávají si svůj soukromý charakter, přičemž zároveň představují skutečné sny architekta. Pokud to shrneme, potom by počet projektů, které jsme vytvořili jako soutěžní návrhy, dokázal zaplnit imaginární město s muzei, veřejnými prostorami, obytnými a obchodními čtvrtěmi, včetně stadionů a hřbitovů.

Tato výstava je příležitostí k zamyšlení se nad postavením soutěžního návrhu ve vztahu k realizované budově, a přivádí tyto skutečnosti blíže k sobě. Ty se pak stávají navzájem téměř neodmyslitelnými, tak jak jsou v mysli svého tvůrce. Přihláška do soutěže představuje něco jako „první sklizeň“ myšlenky na její cestě ke zhmotnění se v reálném světě. Soutěžní návrhy musí být především jasné, aby přesvědčily porotu sestávající z profesionálů, klientů a politiků. A přece i se svým důrazem na koncepci tyto návrhy ve svém nitru ukrývají jádro své hmotné a emoční identity. Vytváření soutěžních projektů je samo o sobě složitým a drahým podnikem, v němž je obsaženo ohromné úsilí množství lidí, aby bylo možno si uvědomit něco destilovaného a jasného. Obrovský myšlenkový potenciál je investován do vnější stránky návrhu i do jeho obsahu. Soutěžní příspěvek předkládá návrh, který se zdá nevyhnutelný. Snaží se členy poroty přesvědčit, aby se do návrhu plně ponořili, i když hloubka jejich ponoru téměř nikdy nestačí.