Z centra na periferii

Jak se mění charakter, struktura a měřítko ... pohledy jsou ve shodném měřítku, ale bez orientace k severu.

 Zdroj MAPY.CZ / 3D pohled

RCR Arquitectes – přednáška

The intangible tangible” RCR Arquitectes exhibition at České Budějovice

RCR Arquitectes’ first exhibition in Eastern Europe is not presented by means of a portfolio presentation but, as they have expressed it by themselves, “By means of photographs you can experience different atmospheres in architectonic spaces, like in architectonic compounds … and make the intangible tangible“.

http://www.bmiaa.com/the-intangible-tangible-rcr-arquitectes-exhibition-at-the-house-of-art-of-ceske-budejovice/

RCR Arquitectes – THE INTANGIBLE TANGIBLE

RCR Arquitectes – NEHMOTNÉ HMOTNÝM / 2. 4. – 3. 5. 2015 - vernisáž ve středu 1. 4. 2015 v 18:00 h

Galerie současného umění a architektury /Dům umění města České Budějovice / kurátor: Michal Škoda

RCR Arquitectes, patří k velice respektovaným současným architektonickým atelierům nejen v rodném Španělsku. V roce 1988 jej založili Rafael Aranda, Carme Pigem a Ramon Vilalta. Jejich stavby velice citlivě komunikují se svým okolím, vyhýbají se zbytečným či rétorickým formám, spojují zároveň pečlivost a sílu. RCR Arquitectes sídlí ve městě Olot v provincii Gerona. Krajina okolo tohoto malého města, v němž se tento tým architektů v roce 1988 etabloval, měla zásadní vliv na jejich dílo.

„Žít a pracovat v souladu s krajinou“ – tento slogan doprovází katalánský ateliér RCR Arquitectes již od samého počátku. I to je jeden z důvodů, proč se architekti usídlili ve městečku Olot, rozprostírajícím se na úpatí Pyrenejí. Přestože svá díla vytvářejí daleko od pulzující Barcelony, na několika zásadních projektech ukazují, že venkovské prostředí není modernímu pojetí architektury zcela cizí. Navzdory naprostému porušení zažitých stavebních koncepcí příhodných pro tato místa korelují jejich architektonická díla s okolní krajinou křehce, a v naprostém souznění s přírodou. Použitím patinující oceli, známé pod názvem Corten, jež významně zpomaluje rychlost koroze, tak ateliér RCR zapojil do svých staveb materiál, naprosto se ztotožňující s charakterem okolní přírody.

Architektura, věc veřejná

MF DNES 17.2.2015

3x VE STŘEDU Českých Budějovic

Poslední dva roky se CBArchitektura o.s. podílela na zadání třech semestrálních projektů na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Tato spolupráce vznikla především díky projektu Architektura mimo centra. Díky tomu mohla nedávno vzniknout publikace, která mapuje celkem 15 studentských projektů, z nichž některé jsme prezentovali i zde na blogu.

3x VE STŘEDU Českých Budějovic
Sborník ateliérových prací
Bakalářské práce a semestrální projekty Ateliéru Jana Hendrycha a Jiřího Janďourka
zimní a letní semestr 2012-2013 a zimní semestr 2013-2014

Editor: Jan Hendrych
Recenzent: Zdeňka Němcová Zedníčková
Texty: Zdeněk Fránek, Jiří Suchomel, Jan Hendrych, Jiří Janďourek, Tomáš Zdvihal
Projekty: Matěj Čunát, Karolína Dvořáková, Zuzana Ferencová, Daniel Hakulín, Miroslav Chmel, Barbora Jandová, Štěpán Kadlec, Boris Kaňka, Veronika Krystová, Adam Lacina, Samuel Lövy, Marek Šimon, Lenka Vojtěchová
Fotografie: Jan Hendrych, Jiří Janďourek, Petr Šmídek,
Jazyková redakce: Barbora Antonová
Typo: Adam Hlaváč
Tisk: Unipress Turnov

Vydala Technická univerzita v Liberci
Fakulta umění a architektury
Studentská 2
461 17 Liberec
ISBN 978-80-7494-088-0
www.aa.tul.cz www.ex-centric.eu
Publikace byla vydána v rámci projektu Architektura mimo centra

Jiné důležité otázky

Tři odkazy na téma aktuální diskuse o současné architektuře a stavbě města. 

Adam Gebrian / Echo24 / 1.1. 2015

‚Vzniklo u nás v posledních dvaceti pěti letech v architektuře něco skutečně výjimečného, něco co snese světové srovnání, tedy kromě Tančícího domu?‘ S touto novinářskou otázkou jsem se v poslední době setkal už několikrát, a nikdy nevím, jak na ni mám odpovědět.

Bohumil Böhm a České Budějovice

Politika architektury a stavební kultury České republiky

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za odborné spolupráce České komory architektů na konci loňského roku připravilo Politiku architektury a stavební kultury. Ta byla předložena vládě, která ji 14. 1. 2015 schválila.

Vizí Politiky architektury a stavební kultury je přinést zlepšení života lidí zvyšováním kvality prostředí, ve kterém žijí. Jejím základním cílem je proto podpora rozvoje architektury a stavební kultury a tím i kvality prostředí vytvářeného výstavbou. Naplnění jednotlivých cílů povede ke kvalitnější architektuře, hospodárným budovám vhodně zasazeným do okolního prostředí, přívětivému veřejnému prostoru, harmonickým městům i venkovu včetně okolní krajiny, respektu k místním specifikům jednotlivých oblastí v České republice, vnímání architektury jako stávající nebo i budoucí součásti našeho kulturního dědictví.

Jako základní princip je třeba prosazovat a zdůrazňovat nutnost komplexního vnímání prostředí vytvářeného výstavbou, tedy nejen jednotlivých staveb, ale i jejich vzájemného působení a urbanistického uspořádání, vztahu ke stávajícím architektonickým a urbanistickým hodnotám a vlivu na krajinu. Komplexní vnímání prostředí se musí promítat do celkové koncepce, koncepce jednotlivých složek prostředí, až po urbanistický, architektonický a umělecký detail. (...)

KŘEST KNIHY DŮM UMĚNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 2013-1998

VVP AVU a Dům umění České Budějovice srdečně zvou na KŘEST KNIHY DŮM UMĚNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 2013-1998 / sobota 17.1. od 18:30 / Dům umění, náměstí Přemysla Otakara II., České Budějovice / od 19:30 koncert / NOIZ plays Rausch / Lehn (D) + Bertoncini (IT) + Vrba (CZ)

Kniha zahrnuje šestnáct let Domu umění České Budějovice, který se pod vedením kurátora Michala Škody stal jednou z nejprestižnějších institucí pro vystavování současného umění a architektury v České republice. Galerie vykazuje dramaturgicky kompaktní celek, který představuje české (např. Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Ján Mančuška, Eva Koťátková, Dominik Lang), ale i zahraniční umělce (např. Mimmo Paladino, Martin Creed, Carsten Nicolai, Christopher Williams, Lawrence Weiner, Liam Gillick, Heimo Zobernig, Florian Pumhösl). V posledních letech se pravidelně objevují také prezentace architektury (např. Josef Pleskot, Miroslav Šik, Projektil architekti, Takeši Hosaka), které - podobně jako výstavy výtvarného umění - výrazně pracují přímo s prostorem galerie a s médiem výstavy obecně.

PF 2015

Do nového roku Vám přejeme hodně štěstí a přikládáme odkazy na 5 nejčtenějších příspěvků v tom minulém:

Dům umění České Budějovice  /  Problém je příležitost  /  Kasárna Čtyři Dvory  /  Bilbao efekt  /  Before/After

DPS Sezimovo Ústí / odměna / City Upgrade

Baťova seniorská kolonie                                                                                         www.cityupgrade.cz

Část města, ve které je umístěn návrh, byla založena a definována firmou Baťa. Ta zde postavila továrnu na výrobu strojů na boty. Poblíž továren byly postaveny rodinné domky. Celá čtvrt a její vznik je spjat s firmou Baťa, s funkčností a částečně také s cihlou jako symbolem Baťovské architektury. Snažili jsme se tento fenomén a potenciál místa zachytit a reflektovat v návrhu a identifikovat v názvu. V logice fungování můžeme hovořit o tzv. "byto-domech": ve vnitřních částech objektu vytváříme systém těžící z výhod bytového domu, ozvláštněného společnými prostorami. Směrem ven pracujeme s logikou rodinného domku s intimní zahrádkou a brankou vedoucí do zelené uličky vedoucí rovnou ven do města. Lidé mají možnost volby, kudy jít.

Architektonické soutěže v Rakousku

V sousedním Rakousku je architektonická soutěž mnohem častější způsob výběru architekta, než v České republice. Ročně jde zhruba o poměr 100/20 a podobně je tomu i u realizací.

Srovnání počtu realizovaných architektonických soutěží mezi Lincem a Budějovicemi je sice ovlivněné velikostí a rozpočtem, přesto ukazuje na několik zajímavých souvislostí. Především to není pouze otázka města, které z tohoto srovnání vychází jako investor poměrně slušně, ale zásadní rozdíl vzniká u investic kraje a státu (a také soukromých). V Budějovicích je to za posledních dvacet pět let nula, přestože například rozvoj univerzity nebo nemocnice a dalších významných veřejných staveb byl značný.