Druhé místo v architektonické soutěži na podobu Parku Čtyři Dvory získal návrh autorů Michal Fišer (Praha), Kateřina Richtrová (České Budějovice). Koncept zaujal porotu jednak detailem "rybničního" valu a zadruhé kontextem a návazností na okolní krajinu. Tímto přesahem vpodstatě maximálně naplnil smysl architektonické soutěže a představuje velký přínos do veřejné diskuze o tom, jakým způsobem se má celé území dále rozvíjet.
AUTORSKÁ ZPRÁVA
Motto
(Okraje) také můžeme chápat jako švy, k nimž se obě oblasti vztahují a
spojují se skrze ně dohromady. Pro mnoho lidí jsou okraje významnou
pořádající charakteristikou prostoru, ačkoli nejsou tak důležité jako
cesty. Částečně se tak děje i proto, že jejich úlohou je držet pohromadě
ucelené plochy, například obrys města je podtržen přítomností vody nebo
zdí. Kevin Lynch, Obraz města
Brána do krajiny
Hranice řešeného území pro architektonickou soutěž Čtyři Dvory odráží
aktuální stav vlastnických vztahů na místě bývalých kasáren a
tankodromu. V rámci takto vymezeného celku lze přijatelně umístit
požadovaný stavební program, ohnisko potenciálu však dalece přesahuje
jeho hranice. Řešené území lze kvalitativně zhodnotit právě a jen úvahou
o jeho možném zapojení do sítě vnějších prostorových vztahů jak v rámci
města tak především v rámci rozsáhlého krajinného celku, který
představuje unikátní příklad od středověku vyváženě rozvíjené kulturní
krajiny. Snadno prostupná soustava více než 50 rybníků, navazujících
lesů, luk, mokřadů a tůní na ploše přes 6 tis ha nabízí cíle pro aktivní
odpočinek obyvatel města i návštěvníků v oblasti. Budoucí městský park
Čtyři Dvory má nejvhodnější předpoklady stát se vstupní bránou k
Českobudějovickým rybníkům. Území budoucího parku se nachází na rozhraní
města a krajiny. Toto rozhraní je dnes velmi nezřetelné, což území
oslabuje a činí jej velmi křehkým v konfrontaci s rozvojovými stavebními
záměry. Ostří zeleného klínu je postupně otupováno metastázující
zástavbou. Regulativ územního plánu je nanejvýš vhodné podpořit
odpovídající zřetelnou a definitivní formou hranice zastavitelného
území.
Val
Jako vymezující a zároveň propojující prvek navrhujeme vytvořit
nevysoký terénní val probíhající v trase samotného rozhraní města a
krajiny, po vnitřním obvodu parku. Val interpretuje motiv rybniční
hráze, která z okolní krajiny proniká do organismu města. Podobně jako
je vodní hráz základním kamenem rybníka, bude navržený val iniciačním
prvkem nového parku. Podobně jako stavební těleso valu v sobě pojí
technologické a biotechnologické procesy, stane se val prvkem
propojující fenomény vystavěného a přírodního prostředí. S přibývajícím
věkem bude val stále bytelnější, lidé si zvyknou procházet se po 6 metrů
široké mlatové cestě na koruně valu lemované dvojitou dubovou alejí.
Budou mít dostatek důvodů setrvat ve stínu stromů a sledovat ruch
městské ulice na jedné straně, na straně druhé pak život uvnitř parku.
Stane se místem všednodenních setkání pejskařů i nedělních rodinných
procházek. Místo s dobrým přehledem v centru dění, přesto klidové
poskytne dobré zázemí především rodičům s dětmi a starším občanům,
programové herní a cvičební prvky budou rozmístěny po délce valu
ponejvíce v rozšířených zákrutách promenády, které v nárožích parku
posílí přirozené nástupní body z města.
Cesta
Výrazný liniový prvek dubové aleje napomůže k propojení Čtyřech Dvorů
s nedalekými Vávrovskými rybníky. Val s promenádou kopíruje pozvolna
stoupající terén k severnímu okraji městského parku, kde překročí
okružní třídu v podobě krajinného bulváru a v nejbližším okolí vytvoří
základní vycházkový okruh délky 4km propojením hrází Mladohaklovského a
Velkého Vávrovského rybníka s nedokončenou původní hrází v
severovýchodní části území.
Cyklo-souvislost
Z vyvýšené promenády bude dobrý výhled po celé ploše parku. Podél
vnitřní paty valu povede in-line stezka, která ve své severní části
využije okružní cyklistickou stezku celoměstského významu a vytvoří
základní vnitřní in-line okruh délky 1km. Díky napojení na okružní trasu
bude možné dobře propojit nový městský park s okolními sídlišti,
zároveň bude připojena nedaleká páteřní cyklotrasa podél Vltavy, která
je součástí mezinárodní cyklotrasy č.7 Sun Route (North Cape - Malta).
Promenádní val s in-line stezkou vedený po obvodu parku je zároveň
prostředkem k uchování co nejrozlehlejší volné vnitřní plochy parku.
Podél in-line stezky budou rozmístěny veškeré prvky „městského“
programu, sportovní a dětská hřiště, skatepark, které se organicky
prolnou s přírodními prvky.
Strategie
Stavbu valu vnímáme jako základní kámen městského parku, ale také
jako symbolický práh mezi městem a krajinou. Investice vložené do jeho
realizace budou zhodnocením potenciálu území přesahující hranice
řešeného území. Pro stavbu zemního tělesa lze využít stavební drť z
demolic kasárenských objektů nebo přebytek zeminy vzniklý při realizaci
jiných staveb v okolí (silniční okruh).
Ostrovy divočiny
Stejně jako ulice a domy je val součástí neměnné struktury města.
Naopak život v rámci centrální plochy parku může být v čase velmi
proměnlivý. Schopnost neustálé proměny, bude díky přirozeným podmínkám
dokonale prezentovat měkká vegetační složka. Na vnitřní středové ploše
parku vzniknou dva základní typy vegetačních ploch, odlišené druhovým
složením s různým režimem pěstební péče. Základ vnitřní plochy parku
tvoří kosená pobytová louka, na niž je možné přes in-line stezku
vstupovat z jakéhokoli místa promenádního valu. V rámci pobytové louky
budou založeny nepravidelně rozmístěné ostrůvky odkazující na přirozené
formy místního biotopu. Tyto sukcesní plochy zpravidla naváží na místa
přirozených terénních depresí s redukovaným režimem péče. Četnost,
velikost a pozice těchto enkláv bude ovlivněna kompozičními a provozními
vztahy (průhledy, pohledové osy, cesty), jejich rozsah se bude v čase
měnit. Vedle rozlehlejších ploch stepních luk zde lokálně vzniknou
lokální periodické tůňky a mokřady. Určitou geometrizující matrici
soustavě ostrůvků na části území budoucího parku poskytují plochy
vyskládané z vysloužilých protitankových zátarasů ve stopě bývalých
kasárenských objektů, které tak znovu nabývají roli vymezujícího prvku
tentokrát v zájmu ochrany původního biotopu před návštěvníky parku. Tyto
plochy – jakési prostorové rošty vymezují v prostorách městského parku
skutečné ostrůvky divočiny, kde se může nerušeně vyvíjet přírodní děj.
Krajinný bulvár
Síť cest v rámci vnitřní plochy parku neformalizujeme, vznikne
organicky dle potřeb uživatelů jak to můžeme pozorovat v území dnes.
Okružní komunikaci přijímáme nikoli jako nutné zlo, ale jako prvek s
potenciálem nastolit v území provozní vztahy přijatelné jak pro
automobilovou tak měkké formy dopravy.
V tomto zájmu upravujeme některé parametry navrhované okružní komunikace:
1/ niveletu vozovky srovnáváme do úrovně okolního terénu,
2/ provozní funkci ekoduktů nahrazujeme systémem úrovňových přechodů a lávky pro pěší,
3/ ekologickou funkci ekoduktů nahrazujeme systémem propustek v tělese dopravní stavby,
4/ rozšiřujeme středový dělící pás a zakládáme zde alej z dlouhověkých stromů.
2/ provozní funkci ekoduktů nahrazujeme systémem úrovňových přechodů a lávky pro pěší,
3/ ekologickou funkci ekoduktů nahrazujeme systémem propustek v tělese dopravní stavby,
4/ rozšiřujeme středový dělící pás a zakládáme zde alej z dlouhověkých stromů.
Jízdou po krajinném bulváru bude možné dobře přehlédnout nový park,
bude možné z něho sjet a zaparkovat u městského parku, stejně tak na
vnější straně využít pararelní měkkou cestu pro zaparkování a přístup k
Vrbenským rybníkům.
Landmark
Území na vnitřní a vnější straně silničního okruhu bude propojeno v
místě křížení okruhu s rameny promenádního valu dvojicí úrovňových
křižovatek s přechody pro chodce a cyklisty. Posílením těchto propojení
bude pěší lávka přes okružní komunikaci umístěná do trasy původní staré
cesty, která v kontextu celkové proměny území opět získá svůj význam.
Lávka bude zároveň rozhlednou, z níž bude možné přehlédnout město i
rybniční krajinu, stane významným zřetelným pojítkem obou světů.
Resumé
1/ zřetelně definovat hranici zastavitelného území a veřejného
prostoru formou vycházející z jedinečného kulturně přírodního kontextu
území,
2/ vytvořit okraj města takový, aby umožnil snadné propojení s navazující rybniční krajinou, zajistit průchodnost území,
3/ dotvořit systém dopravy s vyváženým podílem automobilové, pěší a cyklistické dopravy ve směru radiálním i soustředném,
4/ veřejné investice směřovat s ohledem na cenný potenciál zachovalé kulturní krajiny Českobudějovických rybníků.
2/ vytvořit okraj města takový, aby umožnil snadné propojení s navazující rybniční krajinou, zajistit průchodnost území,
3/ dotvořit systém dopravy s vyváženým podílem automobilové, pěší a cyklistické dopravy ve směru radiálním i soustředném,
4/ veřejné investice směřovat s ohledem na cenný potenciál zachovalé kulturní krajiny Českobudějovických rybníků.
Na tomto návrhu je možná poprvé prezentován objekt Rejnoka v reálném měřítku a souvislostech. Neznám jediný úspěšný projekt koncertního a kongresového centra ve srovnatelně velkém městě, který by byl umístěný na periferii (pokud o něm víte, dejte mi sem prosím odkaz). Nejlepší domy by se měly stavět na nejlepších místech ... MV
OdpovědětVymazatTo máš sice pravdu, ale otázkou je, kde? Na Mariánském? Jiné místo mně nenapadá a na Mariánském by stavba takového měřítka moc neseděla, nevím... navíc Kaplický počítal s tím, že Rejnok bude vyhlížet do krásné zelené krajiny rybmíku a ve městě by ten "výhled" asi byl trochu o ničem nebo ne?
OdpovědětVymazatRejnok nejde presunout, architekti navrhuji domy na konkretni mista. Ale pudorysna plocha Rejnoka je stejna jako Marianskeho namesti, takze ta funkce by se tam vesla. Mesto 50 let nevi co s tim prostorem ma delat a ted tady byla takovahle sance ten problem vyresit a misto toho POLITICI Kaplického poslali do Ctyraku. Je to jako kdyby si Narodni divadlo nepostavil na nabrezi, ale nekde ve Vysocanech. Proto se ptam, zda nekdo vi o uspesne realizaci projektu za techto okolnosti, nebo to tu delame po jihocesku ??? ... MV
VymazatKdyby Kaplický dělal Rejnoka na Mariánském, možná by měl výhled na Černou věž odkud by ho obdivovali turisté... každý večer po kongresu nebo představení by lidé pěšky došli do hotelu nebo na náměstí. Budějčáci by denně chodili kolem a užívali si skvělej moderní současnej barák. Nic z toho ti ve Čtyráku fungovat nebude, ten dům tam bude jak mrtvola ... a ještě jednou opakuju, o tomhlenerozhodli architekti, ale politici (možná že jediným důvodem byla snaha prodat Mariánský developerovi, což se o dva roky později skoro stalo). MV
VymazatFakt, že existuje konkrétní názor na konkrétní místo od prvotřídního architekta světového formátu nelze ignorovat. Jsem-li postaven před zadání navrhnout cokoli na sousední pozemek, je skoro mojí povinností se s takovým názorem seznámit. Ať už je budoucí existence Kaplického Rejnoka jakkoli nejistá a diskuse, zda-li tu má nebo být je naprosto legitimní, bylo pro nás dost zásadní mít tento projekt v podkladech. Nejde o to, že bychom chtěli Rejnokovi navrhnout pěknou předzahrádku. Rejnok je víc, než odpovědí na daný stavební program, je především výrazem měřítka pochopení významu lokality. Jednoznačné a velkorysé gesto odkazuje mnohem dál, než k budoucí okružní třídě. Bylo pro nás jasným vzkazem, že není možné zůstat při zemi a musíme uvažovat v širokém územním a ideovém kontextu, zajímat se o to, co je za hranicí řešeného území. Brzy jsme pochopili, že možné odpovědi leží právě tam. Rybniční krajina je historickým unikátem, zároveň funkčním krajinným systémem schopným dalšího rozvoje. Tuto charakteristiku jsme považovali za klíčovou. Považovali jsme za logické navázat na vítězný soutěžní návrh na územní plán z roku 1995 a dotahnout Kaplického názor, který nepochybně v tomto duchu byl utvářen. Přinesli jsme pro vyhlašovatele možná nečekaný názor, ideální, skoro feudální plán, který opravňuje existenci významné stavby a zhodnocuje jedinečné předpolí velkého města, zároveň obojí propojuje. snad je to z toho vidět. Děkuji za prostor, MF
VymazatDiky za komentar autora. Myslim, ze oba chapeme dulezitost kontextu. Chapu ho u parku v navaznosti u Rejnoka, nechapu ho u Rejnoka v navaznosti na mesto. Zatimco vy mate vykres sirsich vztahu a ja mu rozumim, koncertni sin ho nema ... MV
VymazatNerad bych, aby to teď vyznělo jako obhajoba Rejnoka pro tuto lokalitu, ale myslím, že problém není ani tak v tom domě samotném jako v tom, co má vzniknout kolem. Struktura, hustota nové zástavby, funkce (obchodák??), takové quasi-městské prostředí v periferním kontextu, pouze pokračující mechanická distribuce funkčních ploch. Fenomén rybniční krajiny je zcela potlačen, vytěsněn. Obrovský potenciál zeleného klínu zůstává nenaplněn. Shodneme se na tom, že takto konkrétně připravená parcela pro významnou funkci v exkluzivním balení je špatně, ale dokážu si představit Rejnoka plujícího příměstským parkem/krajinkou, klidně by mohl mít i nějakého bratříčka... solitery dobře viditelné z obou radiál. Co se týká umisťování významných "městotvorných" domů na periferii, nemusí to nutně znamenat principiální chybu, ostatně takový je trend ve světě a nás to do určité míry nemine. 75% obyvatel EU žije v tzv. periurbánním prostředí. Divadla, kina, koncertní sály, stadiony, muzea chtějí mít lidi po ruce a hustě urbanizovaná centra aglomerací jsou již zaplněná. Úplně namátkově: Nouvelovi projekty oper, kongresových center nebo Fondation Beyeler od R.Piana.. Mariánské náměstí je samozřejmě díra po vyraženém zubu. MF
VymazatSouhlasim. Otazka je, jak si mesto poradi s okolni zastavbou, kdyz nema funkcni odbor HA, ktery by byl schopny definovat kontext o kterem tu mluvime. Take znam priklady skvele architektury na periferii (a mela by to by samozrejmost), ale srovnatelny projekt ve srovnatelnem meste? Nenapada me. Coz neznamena, ze neexistuje, ale byla by to zajimava reference, jake to ma vyhody a nevyhody. Muzeme to natuknout na verejne diskuzi za mesic. MV
VymazatA ještě jedna poznámka: pokud chcete park v této velkorysé podobě, v návaznosti na krajinu kolem vrbenských rybníků, musíte si o něj říct u politiků. Oni to sami neudělají, protože se takovéhle investice bojí. Žije tam 40000 lidí, kteří platí daně, ale dokud budou sedět doma a čekat co pro ně magistrát udělá, tak se toho co je na obrázku nikdy nedočkají ... mimochodem rozloha parku se za poslední roky zmenšila o polovinu, účelovými změnami územního plánu a rozhodně není vyloučeno, že se kolem nové silnice postaví další supermarkety (v projektu jsou tam připraveny sjezdy). MV
OdpovědětVymazatAhoj,
OdpovědětVymazatThe integration with the outer landscape is brilliant, I find interesting the idea of defining the limits of the park.
Some better connections even with the city could be made through green corridors hence ecological islands do not work well. Integration is the key.
I think you have understood very well the place and also understood very well the brief and its flaws.
Honestly, congratulations to Kateřina and yourself.
Cheers
Telmo
Our first english comment :) We owe you a beer ... Mirek
Vymazat