Územní plánování po česku

Územní plánování po česku aneb degradace jedné profese

  

Územní plánování je činnost rozvíjející městské a venkovské prostředí s ohledem na zájmy společnosti jako celku, potřeby sídel a regionů jako základních prostorových jednotek a s důrazem na dlouhodobé procesy v území. Společným jmenovatelem územního plánování je udržitelný rozvoj, který integruje faktory sociální, ekonomické, kulturní a faktory životního prostředí.

Urbanista je odborník, který převádí územní koncepce do prostorových forem a připravuje, navrhuje a koordinuje plány na lokální a regionální úrovni a v širším územním měřítku. Urbanista pracuje ve veřejném zájmu, přetváří místa, berouc v úvahu jejich dlouhodobé potřeby. Urbanista vystupuje v celé řadě rolí od veřejné, přes soukromou po akademickou sféru: jako tvůrce a vizionář, poradce a zprostředkovatel, jako manažer a jako vědec, výzkumník. Toliko definice územního plánování a činností urbanisty zveřejněná na webových stránkách Asociace pro urbanismus a územní plánování.

Jak již výše uvedená definice napovídá, výkon povolání urbanisty je vysoce kvalifikovanou nezávislou tvůrčí autorskou činností, vyžadující dlouhodobé školení a odbornou praxi, mající významný vliv na zdraví, životy a majetky občanů a na přírodní a kulturní prostředí.

Jsou však územní plány vytvářené těmito urbanisty skutečně tvořeny s ohledem na zájmy společnosti, potřeb sídel a s důrazem na dlouhodobé procesy v území, zjednodušeně řečeno jsou zpracovávány opravdu takto kvalitně? Je územní plánování v České republice prezentované těmito urbanisty skutečně vysoce kvalifikovanou a nezávislou tvůrčí činností?

Na 18. celostátní konferenci o územním plánování pořádané Ministerstvem pro místní rozvoj zazněla v rámci jedné z mnoha prezentací i kritika kvality územních plánů. Zjednodušeně lze tuto prezentaci shrnout do následující věty: „jak můžou stavební úřady kvalitně rozhodovat, když pro ně závazný podklad pro rozhodování je zpracován nekvalitně“.
 

Pojďme si na výše uvedené otázky postupně odpovědět a zkusit se zamyslet, zda jsou územní plány skutečně zpracovávány jako kvalitní podklad pro rozhodování a jako smysluplná koncepce pro rozvoj obce či města.

Jako první věc, která nám ovlivní výslednou kvalitu územního plánu, je volba jeho zpracovatele, tedy urbanisty. Jak probíhá výběr takovéhoto urbanisty v České republice?

Doporučený postup Asociací pro urbanismus a územní plánování a Českou komorou architektů při výběru zpracovatele spočívá v tom, že je nejprve uspořádána soutěž o návrh, tzv. urbanistická soutěž, kdy zájemci o zhotovení daného územního plánu prezentují svojí koncepci řešení konkrétní obce nebo města. Z této soutěže jsou následně vybráni zájemci s nejlepší koncepcí, kteří jsou zařazeni do navazujícího výběrového řízení, kde se uplatňují další kritéria výběru včetně ceny. Pro posuzování jednotlivých řešení se sestavuje porota z kvalifikovaných odborníků.

Takovýchto soutěží se však v současné době vypisuje minimum. Převažující způsob výběru zpracovatele je zadávací řízení, tzv. veřejná zakázka, které preferuje jako jediné kritérium nejnižší cenu. Takovýto výběr však vede ve většině případů i k nejnižší kvalitě, neboť zhotovitele nic nemotivuje k tomu, nabídnout obci či městu nejlepší koncepční řešení územního plánu, ale nabídnout co nejnižší cenu a to i na úkor kvality budoucího územního plánu. A kde ušetřit? Zde se nabízí pouze dvě možnosti. Každý zpracovatel územního plánu potřebuje při jeho tvorbě i spolupráci vysoce kvalifikovaných specialistů, to je např. zpracovatele územního systému ekologické stability, specialisty pro řešení dopravní a technické infrastruktury, apod. V případě nízké ceny tak zpracovatel územního plánu tyto specialisty ke spolupráci nepřibírá nebo se podílejí na jeho tvorbě pouze okrajově. Druhá možnost kde ušetřit je na vlastní činnosti urbanisty. Je ovšem urbanista, která zpracovává územní plán, jehož pořizování trvá i několik let, motivován k odevzdání nejlepších výsledků, když výsledná cena neodpovídá odvedené práci? Nikoliv.

V případě, kdy není pro zpracování územního plánu vypisována urbanistická soutěž a jediným kritériem pro výběr zpracovatele je nejnižší cena, hlásí se do takovýchto výběrových řízení i architekti specializují se převážně na projektování staveb a bohužel v i firmy, jejichž dosud hlavní činností byla např. krajinná ekologie, tvorba strategických plánů měst, projektování dopravních staveb, apod. Je zcela zřejmé, že takovýto architekti a firmy o náročnosti zpracování územních plánů a složitosti procesu jejich pořizování téměř nic neví, případně mají zcela zkreslené představy. Tato neznalost pak vede z jejich strany k předkládání i nejnižších cen ve výběrových řízeních. Tyto architekti a firmy, resp. zhotovitelé územních plánů si až v průběhu zpracování a pořizování uvědomí, co vše je pro zdárné dokončení územního plánu potřeba a jejich práce pak funguje na principu „pokus - omyl“, kdy architekt nebo firma odevzdá návrh územního plánu a následně je mu ze strany pořizovatele vrácen, protože nesplňuje požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. V těchto případech o nějakém tvůrčím procesu a vlastní invenci nemůže být ani řeč, protože veškerá činnost architekta nebo firmy při zpracování územního plánu se omezuje pouze na opravu omylů a chyb způsobených neznalostí dané problematiky a „uvádění“ územního plánu do souladu se stavebním zákonem a jeho vyhláškami.

Druhou věcí, která ovlivní výslednou kvalitu územního plánu, je, zdali v něm navrhovaná řešení a vlastní invence zhotovitele, jsou zpracovány kvalitně a zdali reflektují skutečný stav a potřeby území. Pro naši krátkou úvahu tomu říkejme třeba myšlenka územního plánu.

V současné době je u většiny územních plánů takováto myšlenka téměř nulová. Zhotovitelé územních plánů tuto činnost degradovali na pouhé „vybarvování“ katastrální mapy bez vlastní invence a snahy o co nejlepší řešení a na pouhé „kopírování“ textové části z jiných územních plánů, zhotovitelem dříve zpracovávaných. Zjednodušeně řečeno, zhotovitel má vytvořený jeden vzor na územní plán a ten kopíruje stále do kola. Snadno se pak může stát, a stává se poměrně často, že obec např. ležící na Šumavě má identickou koncepci rozvoje včetně koncepce urbanistické s obcí nacházející se např. v těsném sousedství Českých Budějovic. Že je tady něco špatně, si asi uvědomí každý, kromě zhotovitele daného územního plánu.

Každý územní plán by měl mít i své odůvodnění, tzn., zhotovitel by měl vysvětlit, co navrhuje a z jakého důvodu a dále zdůvodnit a popsat myšlenku územního plánu. A skutečnost? Odůvodnění je ze strany zhotovitelů bráno jako něco nadbytečného a důvody, které je vedli ke zvolenému a přijatému řešení se v odůvodnění územního plánu dočtete málokdy, což i mimo jiné dokládá ono bezkoncepční „vybarvování“ ploch.

Na závěr nám zbývá zodpovědět položené otázky.

Jsou zpracovávány územní plány kvalitně? Ve většině případů, kdy jediným kritériem pro výběr zhotovitele je nejnižší cena, bývá kvalita odvedené práce velmi nízká. Zde můžeme dát za pravdu lidovému přísloví: „za málo peněz – málo muziky“. Pak ovšem nemůže chtít po stavebních úřadech, aby rozhodovali kvalitně, když jim pro jejich rozhodování předáváme nekvalitně zpracované územní plány. Tady by výrazně pomohl způsob výběru projektanta, a to formou urbanistické soutěže. Je zřejmé, že malé obce s minimálním počtem obyvatel nebudou vždy pořádat časově náročné urbanistické soutěže. Zde by výrazně pomohlo, aby byl výběr zhotovitele konzultován např. s pořizovateli územních plánů, kteří mají přehled o kvalitě práce urbanistů.

Je územní plánování v České republice skutečně vysoce kvalifikovanou a nezávislou tvůrčí činností? Vzhledem ke kvalitě velké části územních plánů, kdy jde skutečně o degradaci této činnosti pouze na „vybarvování“ katastrální mapy bez náznaku jakékoliv invence a myšlenky, lze konstatovat, že existuje velká skupina „urbanistů“, u nichž se nejedná o tvůrčí činnost, ale o pouhé kopírování jednoho územního plánu do druhého. Zároveň lze ale konstatovat, že zde existuje i určitá skupina urbanistů, i když menší než předchozí, která stále územní plánování považuje za tvůrčí činnost a prezentuje se i velmi kvalitními územními plány.

Nesmíme však zapomenout, že svůj díl viny na nekvalitně zpracovaných územních plánech nesou i obce a města, které již způsobem výběru zhotovitele, dávají jasně najevo, že je jim přednější cena před výslednou kvalitou územního plánu.

Svůj díl viny nese taktéž i Česká komora architektů, které takovéto chování toleruje, tzn., toleruje urbanisty, kteří nabízejí zpracování územních plánů za ceny neodpovídající honorářovému řádu ČKA a taktéž tolerují urbanisty, kteří jsou za nekvalitně zpracované územní plány zodpovědní. Zcela na závěr jedna ukázka tvorby cen územních plánů. V některých jihočeských městech v minulém roce proběhla výběrové řízení na zpracování územního plánu, např. v Milevsku, Týně nad Vltavou, Lišově. V Milevsku vyhrál zpracovatel s cenou 403 000, v Týně nad Vltavou s cenou 665 000, v Lišově s cenou 263 000. Podle orientační tabulky pracnosti a minimálních cen územních plánů, sestavené Českou komorou architektů, kdy tato cena zahrnuje i veškeré potřebné přímé i nepřímé náklady na zhotovení zakázky, je minimální cena pro město o velikosti Milevska 1 631 015 Kč, u města o velikosti Týna nad Vltavou 1 523 422 Kč a u města o velikosti Lišova 1 022 125 Kč.

Územní plán	Počet obyvatel (2009)	Projektant	Cena	Cena dle metodiky AUUP a ČKA
				celkem orientační výpočtová cena při 429 Kč/hod	minimální orientační cena 60% z ceny výpočtové
Týn nad Vltavou	8 424	Ing. arch. Martin Jirovský, Ph.D.	665 000,-	2 539 037	1 523 422
Milevsko	9 061	Doc. Ing. arch. Ivan Horký, DrSc.	403 000,-	2 718 359	1 631 015
		CITYPLAN spol. s.r.o.	404 000,-
		PUDIS a.s.	685 000,-
Lišov	4 164	Ing. arch. Jiří Brůha (A + U DESIGN s.r.o.)	263 000,-	1 703 559	1 022 125

Jak je tedy možné, že ceny výše uvedených územních plánů jsou nižší a to dokonce i čtyřikrát, než uváděná minimální cena Českou komorou architektů? Zde asi netřeba komentovat, jak bude vypadat výsledný územní plán. Buď ve vysoutěžených cenách nejsou zahrnuti potřební specialisté, nebo bude architekt pracovat téměř zadarmo. O nějaké myšlence v územním plánu nemůže být ani v tomto případě řeč. Dojde opět k degradaci urbanismu na pouhé bezmyšlenkovité „vybarvování“ katastrální mapy. Nebo, a to je pouze dohad, má zhotovitel v těchto městech připravené své developerské projekty a vyplatí se mu dělat takovýto ú zemní plán zadarmo? Zde však narážíme na Profesní a etický řád České komory architektů, které takovéto chování vylučuje.

V této souvislosti je potřeba zmínit ještě jednu otázku, co vede zástupce města či obce k výběru takto „podivně“ nízké ceny, která se několika násobně liší od ostatních? Nabízí se zde příměr, pokud budete chtít stavět rodinný dům, víte, že průměrná cena se pohybuje např. okolo 4 miliónů korun a někdo vám nabídne ho postavit za pouhý 1 milión korun, jak se zachováte? Nejspíše si o kvalitě výsledné práce odvedené za takovouto pochybnou cenu pomyslíte své a touto nabídkou se dále nebudete zabývat.

PS. Autor textu se pohybuje jako projektant v oblasti územního plánování, ale nepřál si být zveřejněn. CBArchitektura mu děkuje a jeho přání respektuje. Současně přidáváme následující dodatek:

Uvedený příspěvek považuji za reálný popis současného stavu, jehož výsledkem je nejenom degradace profese, ale především urbanismu našich měst s dalekosáhlými sociologickými, ekonomickými a ekologickými důsledky pro společnost. Pokud města za strategické dokumenty platí cenu jednoho průměrného automobilu, je to nezodpovědné jednání, jehož konkrétní motivy podle nás rozhodně nespočívají v nedostatku veřejných financí nebo neznalosti problematiky. Jsou to účelová rozhodnutí, jejichž nejčastějším výsledkem je změna nezastavitelného území na stavební pozemek, čímž se jeho hodnota řádově stokrát zvětší.

Je poměrně překvapující, že u většiny změn územních plánů nenajdete jakoukoliv analýzu stavu, anebo vysvětlení konceptu či strategie, proč vlastně k uvedené změně dochází a čeho tím chce zpracovatel dosáhnout. Za uvedené podprůměrné ceny (do nichž je projektant nucen jediným kritériem výběrového řízení) nelze odevzdat kvalitní projekt a tak se pouze kopírují řešení, bez ohledu na skutečný stav a potřeby. Celý proces probíhá pouze v rámci paragrafů stavebního zákona, s odkazem na závazné dokumenty a srovnáním soulad/nesoulad návrhu, bez ohledu na to, zda tomu tak skutečně je (bohužel, stavba v záplavovém území ovlivňuje řeku při povodni fyzikálními zákony, nikoliv soudním výkladem paragrafů ... viz kauza lokality U špačků, která je typickým příkladem podobného postupu).

Podobné téma v aktuální souvislosti města České Budějovice najdete ZDE / Mirek Vodák